Dokumenty

Niall hledí nebezpečí přímo do tváře a vydává se prozkoumat legendy. Slézá při tom horské vrcholy, překračuje řeky v džungli, putuje napříč arktickými ledovými krami a zdolává pouštní duny. Sleduje nahlášené případy a přibližuje se k těmto monstrózním tvorům, jak nejblíže je to pro člověka možné. Jeho odvážný přístup je výsledkem roků strávených na expedicích a práce v terénu v mnohých z těchto míst. Fascinující šestidílný seriál doprovází Nialla při stopování hadů, údajně dlouhých devět a víc metrů, a přidá se k němu a týmu místních obyvatel na lovu krokodýla mořského, jednoho ze skutečných dinosaurů dosud žijících v divočině.

Margaret Atwoodová je kanadská spisovatelka, jejíž jméno je dobře známé. Miliony čtenářů po celém světě hltají její knihy od začátku až do konce, ale jen málo z nich zná ženu, která stojí za těmito příběhy. Po celý rok doprovázeli režiséři Nancy Langová a Peter Raymont Atwoodovou i jejího zesnulého partnera Graema Gibsona na jejich přednáškách, rodinných setkáních i během natáčení oblíbeného seriálu Příběh služebnice, který je adaptací spisovatelčina románu z roku 1985. Film, který předkládá osobní příběhy z úst nejbližších přátel, rodiny i Atwoodové samotné, se také ohlíží na spisovatelčino dětství v kanadské divočině a její básnické počátky. Dokument zároveň nechává diváky nahlédnout na proces spisovatelčiny tvorby, která zde dokončuje závěrečné kapitoly své nejnovější knihy „Svědectví“.

Vládce království, korunní princ Mohammed bin Salman – často označovaný jako „MBS“ – utrácí biliony, aby proměnil svou zemi a její mezinárodní image. S osobním rizikem odkrývá novinářka zcela odlišný příběh. Ve strachu z odposlechů objevuje důkazy o nelegálních pracovních podmínkách v nejvýznamnějším projektu zvaném The Line, o násilných protestech dělníků na jiném staveništi a o tvrzeních dalších lidí, že s nimi zacházejí jako s otroky. Natáčí lidi, kteří se ocitli v zajetí nelítostného zásahu proti kritikům plánů MBS, a získává vzácné záběry šokujících podmínek v saúdském vězeňském systému.

Halloween dodnes působí svým podmanivým kouzlem na nespočetné množství kultur a po celém světě dává vzniknout strašidelným oslavám plným nespoutané kreativity, sousedské pospolitosti a sladkých odměn. Kořeny této tajuplné noci, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých, však sahají hluboko do historie ke starodávným keltským rituálům. Z původního uctívání přírodních cyklů a konce sklizně se svátek v průběhu staletí transformoval do barvité mozaiky dnešních maškarních večírků. Tento moderní fenomén představuje fascinující průsečík starých mýtů a popkultury. Dovoluje nám na jeden večer odložit všední starosti, sdílet magickou podzimní atmosféru a s úsměvem čelit vlastním obavám skrze hru, masky a kolektivní rituály plné tajuplného napětí.

Město Marrákeš je jak vystřižené z pohádek Tisíce a jedné noci, uchvátilo západní elity svým téměř mystickým půvabem. V minulém století se stalo místem setkávání slavných osobností. Pro Winstona Churchilla, politika 20. století a talentovaného malíře, to bylo nejkrásnější místo na světě, které ho inspirovalo k vytvoření některých z jeho nejslavnějších děl. Yves Saint Laurent našel v Marrákeši inspiraci pro svou módu. Skupina Rolling Stones zde unikala veřejnému tlaku a po svém odjezdu se navždy změnila. Paul Getty Junior a jeho manželka Talitha pořádali ve svém domě honosné večírky, které jsou dodnes legendární. Všechny tyto osobnosti přispívají k trvalému duchu a mýtu Marrákeše.

Nevypočitatelné počasí, hospodářský krach, věda ubírající se bludnými cestami — takové a podobné věci evokuje v našich myslích. Ovšem existuje také velice příznivá a tajná tvář chaosu, kterou vědci začali poznávat teprve nedávno.

Marilyn Pauline Novaková (k pseudonymu ji přinutil až mnohem později producent Harry Cohn, aby se odlišila od Marilyn Monroe) se narodila v roce 1933 v Chicagu, městě plném imigrantů z východní Evropy. Oba rodiče pocházeli z jižních Čech. Z dnešního pohledu se zdá, že měla od začátku své kariéry velké štěstí a nemusela se zvlášť snažit, aby se prosadila. Toto zdání však bylo těžce vykoupené a její vyprávění o mládí místy připomíná temný hitchcockovský příběh. Kim sama připouští: „Vždycky jsem měla pocit, že jsem se narodila ve špatnou dobu, anebo že jsem nikdy nikam nezapadla. Byla jsem zářící hvězda, ale jakoby ve špatné galaxii.“ Prošla si složitým vztahem s násilnickým otcem, přežila tři požáry tří domovů, ze světa filmu se…

Matka, držitelka Českého lva a neřízená střela českého šoubyznysu. Portrét ženy, která zvládá desítky rolí na jevišti i v reálném životě a odmítá vzkázat světu, že už má dost. Kompletní životní příběh jedné z nejvýraznějších a nejotevřenějších českých hereček, která napříč dekádami balancuje mezi září reflektorů a složitými životními situacemi. Přesto vše dokázala udržet velkou rodinu a pod drobnohledem veřejnosti dát domov sedmi dětem a přitom nikdy neztratila svou pověstnou energii.

Quincy Jones byl vlivný, plodný a všestranný umělec. Během své sedmdesátileté kariéry s lehkostí přecházel mezi žánry, od klasické hudby přes jazz, funk, disco, bossa novu až po hip-hop. Díky svému citlivému vkusu a odvážnosti formoval populární hudbu tím, že objevoval vycházející hvězdy, jako byli Donna Summer a samozřejmě Michael Jackson. Spolupracoval však i s mnoha dalšími světovými hvězdami, mezi kterými nechyběli Frank Sinatra, Stevie Wonder, Miles Davis, Jane Fonda, Lionel Richie nebo Steven Spielberg. Quincy Jones nebyl jen všestranným hudebníkem, ale uspěl i jako obchodník a veřejná osobnost. Byl prvním Afroameričanem v čele hudebního vydavatelství a vždy bojoval za uznání afroamerické kultury.

V roce 1899 vyvolala vražda mladé ženy Anežky Hrůzové ve městě Polná krvavou pomluvu, která vešla do dějin jako hilsneriáda a byla spojena s největšími projevy antisemitismu na českém území během 19. století. Nové důkazy ukazují na skutečného pachatele, ale české soudy odmítají očistit jméno židovského mladíka Leopolda Hilsnera nespravedlivě obviněného z vraždy.