Dokumenty

Proč a jak skončila jejich herecká kariéra? Jak dnes žijí a čím se živí Michael Dymek, Žaneta Fuchsová Tomášková, Lukáš Bech, Antonín Navrátil a Michaela Kudláčková?

Potřeba moci, touha po tyranské kontrole a následný teror rozpoutaný k dosažení jejich cílů činí z diktátorů jedny z nejvíce fascinujících postav v historii. V tomto seriálu se podíváme na některé z nejznámějších diktátorů 20. století, od jejich vzestupu k moci až po jejich nevyhnutelný pád…

Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před…

V iráckém Mosulu se odehrává dramatický příběh současné archeologie. Na pozadí obnovy země po válce a pustošení Islámským státem odhalují mezinárodní týmy odborníků historii kdysi nejrozsáhlejší říše světa. Jak asi vypadala tehdejší asyrská metropole Ninive? Kdo byli zdejší králové, kde žili, k jakým bohům se modlili a v čem spočívala jejich vojenská i hospodářská síla? Mohly by snad pozůstatky rozsáhlých akvaduktů a zavlažovací sítě společně s působivými rytinami naznačovat, že se starověcí autoři spletli, když slavné visuté zahrady připsali Babyloňanům?

Oslnivý a barevný svět plný arabských tradic a dobrodružství stojí v Kataru na základech ropného průmyslu a práci milionů chudých zahraničních dělníků, kteří pomáhají třpytivý sen budovat. Je to svět šejků a velkého byznysu, ale i lidí na hranici chudoby budující si svůj sen o světlé budoucnosti. Přestože zemi vládne emír s téměř neomezenou mocí, je Katar zároveň ohromně otevřený a pokrokový. Střet těchto dvou světu v malém státě Perského zálivu je opravdu fascinující.

Právě na tomto místě začíná každý nový den. Sem dopadají první sluneční paprsky. Přeletíme nad oblastí zvanou Bay of Islands, shlukem 144 ostrovů, kde žijí delfíni, tučňáci, marlíni a největší včelí roj na Zélandu. Prales Waipoua je domovem starověkých stromů a vzácných druhů ptáků. Proslavily ho mohutné kmeny daramoňů jižních, které jsou považované za jedny z nejstarších stromů světa. Na pobřeží poloostrova Coromandel leží pláž Hot Water, jež získala své jméno díky podzemnímu pramenu, který vytéká z hlubin země do vln Tichého oceánu. Tato ohromně oblíbená turistická lokace je jenom jedním z překrásných míst, díky nimž je Nový Zéland z výšky naprosto nezapomenutelnou podívanou.

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Důmyslná, nelidská, absurdní. Tak vypadala železná opona, která krátce po komunistickém puči v únoru 1948 začala vyrůstat na hranici mezi bolševickým táborem a demokratickým světem. Systém drátů, do nichž na mnoha místech pouštěli bdělí strážci hranic elektřinu, zátarasů a nášlapných min má na svědomí stovky životů. Nejen těch, kteří se pokoušeli dostat na druhou stranu, ale i těch, kteří se zbraní v ruce střežili výdobytky gottwaldovského socialismu. Pořadem provází a absurditu zrůdného politického systému komentuje Jaroslav Hutka.