Dokumenty

Albert Lin se vydává za dobrodružstvím až na konec světa a s pomocí vyspělé technologie odkrývá vrstvy času a odhaluje ztracená města a lidi, kteří je vytvořili.

Nejen Azurové pobřeží, ale mnoho dalších atraktivních a krásných míst činí z jihu země galského kohouta region vybízející k prozkoumání… Malebné pláže, půvabné vesničky, zvlněná krajina, ale i dramatické scenérie a zajímavé historické památky činí z jihu Francie turisticky atraktivní region. Vždyť Azurové pobřeží neboli Francouzská riviéra přitahuje bohaté a slavné již od 19. století. K vidění je toho ale mnohem více. Největší písečnou dunu v Evropě v La Rochelle, rodiště evropského surfingu v Biarritzu nebo arénu v Nimes, jeden z nejlépe zachovaných římských amfiteátrů. Úchvatné stopy současnosti pak představují třeba velkolepý viadukt Millau či bohatstvím oplývající Monako.

Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná…

Paříž, 1887. Duel je sice oficiálně zakázanou, ale stále běžnou praxí. A pro mnohé také jediným způsobem, jak si udržet svou čest. Clément Lacaze, mistr šermu, se marně snaží odradit svého synovce od nerovného souboje se zkušeným plukovníkem Berchèrem. Marie-Rose Astié de Valsayre, feministka, která bojuje za rovnoprávnost žen, se snaží dokázat, že čest není pouze mužskou záležitostí. Historický snímek herce a režiséra Vincenta Pereze efektně využívá jednotlivé varianty duelů – s kordy, pistolemi nebo s šavlemi na koních.

Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho „zachrání“ otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře – Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější…

Stejně jako v západních zemích, i v někdejších republikách Sovětského svazu podporovala rozvoj automobilového průmyslu řada nadšených inženýrů zapálených pro věc. V SSSR ovšem – na rozdíl od svých západních kolegů – neustále naráželi na překážky a omezení, a proto byli nuceni při konstrukci nových aut uzavírat kompromisy, v jejichž pozadí se skrývaly politické nebo prestižní důvody. Sovětský režim byl každopádně pro zvyšování kupní síly obyvatel a dělal vše pro to, aby různé druhy zboží, mezi nimi i nové dopravní prostředky, byly pro lidi dostupné. Východoevropští konstruktéři, kteří nebyli o nic méně kreativní než jejich západní kolegové, přišli s mnoha nápady, ale mnoho vysněných aut se dostalo nanejvýš do fáze prototypu. A co bylo vyvinuto, zůstalo za hranicemi úplně neznámé….

Západní irské ostrovy, které se jako smaragdové klenoty tyčí na vzdáleném okraji Evropy, byly vždy jedinečné jako poslední kousky skal před prázdnotou Atlantského oceánu. Irsko samotné stálo po tisíciletí na samotném okraji známého světa a jeho atlantské ostrovy se pokládaly za poslední zastávku nesčetných živočichů, než zmizeli v mlhách západního oceánu. V době, kdy se svět zvířat po celém světě hroutí, vzhlížejí mnozí odborníci k těmto opuštěným ostrovům jako k jedněm z posledních bašt přírody. V každé epizodě tohoto seriálu se prolínají ohromující přírodovědná a ekologická témata s tradičním folklórem a historií, při nichž znovu ožívá příběh každého ostrova.

Žraloci a hadi patří k nejnebezpečnějším lovcům a jsou k tomu vybaveni velmi rozmanitými a důmyslnými schopnostmi. Někteří útočí z úkrytu, jiní sází na rychlost. Jedni zabíjejí hlavou, druzí ocasem. A dokonce i v rámci jediného rodu jsou jedinci vybaveni vlastními pohyby a zbraněmi. Pomocí působivých záběrů a záznamů jejich chování prozkoumáme rozličné způsoby lovu a okamžiky, které definují jejich zabijácké techniky.

Na celém světě nás sleduje 300 milionů bezpečnostních kamer, a to nejen na ulici ale i v práci a v našich domovech. Občas zachycují záběry, které jako by se neřídily běžnými fyzikálními zákony. Tento seriál zkoumá záhady zachycené na záznamu a odhaluje vědecké základy některých z nejbizarnějších událostí, které kdy byly zaznamenány.