Dokumenty

Po staletí se kolem starozákonního příběhu Rút vynořovalo mnoho legend, jedna z nich ožila na plátně v epickém biblickém filmu režiséra Henryho Kostera, kde titulní hrdinku půvabné Moábky ztvárnila debutující izraelská herečka Elana Edenová. Nadčasový příběh vypráví o víře a oddanosti ženy, která se nejdřív stává členkou vyvoleného lidu a později se zapíše do rodokmenu budoucího královského rodu jako prababička krále Davida. Děj začíná na území starověkého království Moáb, kde lid uctívá svého předního boha Kemoše obětováním vyvolených dětí. Moábci věří, že oběť nevinného dítěte je prospěšná, protože očistí jejich zemi od hříchů a uchrání před židovským nepřítelem. Mladá Rút vyrůstala v chrámu jako jedna z kněžek zasvěcených bohu Kemošovi. Její nesmírná krása ji v dospělosti předurčí, aby doprovázela moábského…

Tyrhénské moře omývající břehy Itálie ukrývá dvě pozoruhodná souostroví. Obě se rozkládají podél pobřeží, od Neapole směrem na sever k Římu. Na severu leží Pontinské ostrovy, kterým patří i Ventotene, Ponza nebo Palmarola, neposkvrněné ráje hýřící bujnou přírodou. Na jihu pak ostrovy jako mýtické Capri, krásná Ischia se svým nádherným hradem vysoko nad mořem, zářivá Procida jiskřící tisíci barvami a další ostrůvky tvoří Kampánské souostroví. Všechny ostrovy jsou oslavou síly a krásy přírody. Zdobí je nádherné pláže, zajímavé vily a barvami hýřící vesnice. Jsou naplněným snem všech milovníků Itálie.

„Kozy jsou jiné než ostatní domácí zvířata“, říkají dětští chovatelé. „Jsou hrozně zvědavé. Jako byste zkřížili hospodářské zvíře s opicí. Jako psi, kteří dávají mléko. Je to jako mít velkého psa, ze kterého padají malé kulaté bobky. Jsou hrozně chytré, ale některé tolik, že jim to škodí. Dokážou hodně zlobit. Tlustá koza je šťastná koza. Zlobivá koza je zdravá koza. Kozy jsou výjimečná zvířata a lidé, kteří je chovají, také…“

Evropa dnes je cyklus převzatých pořadů z různých zdrojů, reflektujících současné problémy celé Evropy a EU, nebo specifičnost jejích regionů.

Pěšky hezky česky je dokumentárním cyklem o putování po tuzemských cestách s cílem poukázat na krásy a historický kontext poutnictví v rámci ČR. Jednotlivé díly jsou tématicky zaměřené na Cyrolometodějské a Svatojakubské cesty, které jsou doplněny rozhovory s poutníky jakožto hlavními protagonisty dokumentů. Spolu s nimi se na cestu vydal i štáb, proto mohou diváci shlédnout a inspirovat se autentickými záběry z putování po českých krajinách.

Rajské zahrady chtějí pro televizní diváky objevit a zprostředkovat hodnoty, skryté v naší kulturní krajině. Nabídnout možnost pochopit něco z odkazu naší minulosti, z dob, kdy se zahrada měnila v park a park se měnil v krajinu. Přineseme důkazy o tom, že české země zaujímaly v Evropě po celou dobu její novodobé kulturní historie své pevné místo. Napříč čtyřmi staletími (od r. 1700) se prolíná téma schopné zaujmout širokou i odbornou veřejnost. Nový publicistický cyklus přichází v komplexnějším rozsahu s doposud nezpracovaným a přitom společensky závažným tématem, které může posílit opomíjené povědomí o evropských historických a myšlenkových proudech ve vývoji české kultury.

Monty Don jede do Evropy a objeví benátské vlivy nejen v Itálii, ale po celém pobřeží Jaderského moře, od Chorvatska po Řecko. Navštíví řadu veřejných i soukromých zahrad a seznamuje se s výraznými stopami, jež zanechaly dějiny, klimatické změny a kultura v životě tamních obyvatel.

Když byla nacistická Třetí říše poražena, Hitler, Himmler a více než dvacet dalších vysoce postavených nacistických pohlavárů byli soudním tribunálem v Norimberku shledáni vinnými z toho, že během druhé světové války spáchali zločiny proti lidskosti. Jenže jejich barbarské činy byly v té době podle tehdejších německých zákonů naprosto legální. Jak je možné, že se Adolfu Hitlerovi podařilo založit natolik extrémní systém represe, který byl navzdory všemu bezpráví v podstatě legitimní? A jakou roli skutečně sehráli právníci při výkladu zákonů, jež umožňovaly páchat taková zvěrstva, jako je systematické vyhlazování nepohodlných lidí? Tento výjimečný historický film přináší nový pohled na Třetí říši prostřednictvím osudových příběhů tří symbolických postav – jednoho právníka, jednoho popravčího a jednoho odpůrce nacistického režimu. Dokument vrhá světlo na…

Slovo Osvětim je dnes synonymem pro holocaust. Denně zde umíraly tisíce Židů. Film s pomocí několika hraných scén, fotografií a grafiky vypráví o jednom dni v květnu 1944. Výchozím bodem je unikátní dokument: fotoalbum vytvořené samotnými pachateli z řad SS. Téměř všechny fotografie byly pořízeny na konci května 1944, během několika málo dní. Zachycují krutou rutinu, příchod obětí, jejich „selekci“ na rampě, loupež jejich majetku a proměnu všech, kteří nebyli okamžitě zabiti, v oholené uniformované otroky. Jednou z přeživších je Irina Weissová. Na fotografii poznává své malé bratry a matku – nic netušící čekající poblíž krematoria. To vše zachytili fotografové SS. Jejich totožnost je dnes známá: jedním z nich byl Bernhard Walter, „Stabsscharführer“, který žil se svou ženou a třemi…

Mladý pastevec a nevycvičený voják je brutálně vržen přímo do sebevražedného útoku. Po masakru si v kupách mrtvol všimne politický komisař Danilov (Joseph Fiennes) střeleckých schopností Zajceva. Drcená Rudá armáda a celá země potřebují motivující vzory a skvělý odstřelovač, prostý lovec vlků ze Sibiře, je ideální postavou pro propagandu, kterou organizuje Nikita Chruščov. Jak roste počet zabitých nepřátel a Zajcevova sláva, tak narůstá i nervozita Němců. Velení wehrmachtu povolá do Stalingradu „lovce lovců“ majora Königa (Ed Harris). V ruinách zničeného města vedou oba elitní odstřelovači svou soukromou válku. V příběhu nechybí ani tragický milostný trojúhelník Zajceva, Danilova a židovské dívky Táni (Rachel Weiszová). Mezi nezapomenutelné scény patří přeprava nováčků, kteří mají větší hrůzu z vlastních velitelů než z nepřítele. Obdivuhodná…