Dokumenty

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu „Most“, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu – anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a…

Dokumentární film Za uměním sleduje příběh vzniku a vývoje Centra současného umění DOX – vizionářského prostoru, který za 15 let své existence výrazně zasáhl do české kulturní i společenské scény. Režisér Jan Látal nabízí divákům nejen portrét jedinečné instituce, ale i reflexi toho, jakou roli může umění hrát v době, kdy převládají ekonomická čísla nad hodnotami. Snímek se opírá o výpovědi zakladatele DOXu Leoše Války, a dalších významných osobností z oblasti umění, architektury a médií, stejně jako o bohatý archivní materiál a současné dění v galerii. Ve filmu se prolínají příběhy výjimečných výstav, dramatický proces vzniku unikátní budovy, hledání vizuální identity i každodenní kontakt galerie s návštěvníky. Za uměním tak není jen pohledem na jednu kulturní instituci – je to film…

Fascinující a pohlcující cesta do historie počátků a vývoje naší planety od doby před 4 miliardami let až po současnost. S využitím nejnovějších 2D–3D animací tento film odhaluje bohatou interakci a vzájemný vliv mezi minerálním světem a každou živou bytostí na této planetě.

Režisérka Natálie Císařovská se během zkoumání tématu rušení kojeneckých ústavů v ČR zaměřila především na příklady dobré praxe zacházení s opuštěnými dětmi. Vyšla přitom také z filosofie odkazu světově proslulého českého psychologa Zdeňka Matějčka, který byl společně s Janem Langmeierem autorem převratného pojmu „psychická deprivace v dětství“ již v roce 1963. Použila také ukázky z filmu Děti bez lásky, který natočil Kurt Goldberger v roce 1963 v úzké spolupráci se Zdeňkem Matějčkem a pediatričkou Marií Damborskou a který je alarmující analýzou příčin psychické deprivace nejmenších dětí. Autorka ale v průběhu své práce na tématu nalezla i důležité příběhy vlastní. Jedny z nejdůležitějších v tomto směru nalezla v Pardubickém kraji, konkrétně na OSPODU na Městském úřadě v Chrudimi, kde se začíná odvíjet příběh opuštěného miminka, jehož cestu máme příležitost detailně…

Mimořádný příběh violoncellistky Anity Lasker-Wallfischové a dalších obětí tábora – Židů, Poláků a Romů -, kteří hráli a tvořili hudbu uprostřed hrůz holokaustu.