Dokumenty

Estonsko je země protikladů a proměňuje svou tvář podle rytmu ročních období. Místo, kde se moderní technologie prolínají s bohatým historickým dědictvím, a kde tradice plynule souzní v dokonalé harmonii s přírodou. Bohatá minulost se odráží v rozmanité architektuře a místních tradicích, které se dodnes předávají generacím. Hlavní město Tallinn spojuje staletou historii s dynamikou moderního průmyslu. V odlehlých koutech daleko od ruchu měst Estonsko ale nabízí téměř nedotčenou divočinu. Od ledového pobřeží, kde se tyčí zamrzlé strážní věže, až po malebná jezera a klikatící se řeky.

Již více než 150 let probouzí jeho tvorba fantazii všech čtenářů, dětských i dospělých. Obdaroval svět postavami, které uvíznou v paměti, a i přes své úspěchy a touhu poznat svět, zůstával outsiderem. Hans Christian Andersen se narodil v roce 1805 v dánském Odense na ostrově Fyn. Byl jediným dítětem svých rodičů, kteří se vzali až rok po jeho narození. Jeho otec se jako švec snažil uživit rodinu, ale moc se mu to nedařilo. Andersenovo dětství tedy provázelo strádání a velká chudoba, navíc byli oba rodiče psychicky labilní. Přesto v synovi podporovali lásku k literatuře a divadlu a ponechali prostor jeho tvůrčímu duchu, který obdivují čtenáři již po mnoho generací.

Slovácká suita op. 32 (1903) je jednou z nejpopulárnějších skladeb české hudby, obraz okouzlení Vítězslava Nováka malebným, ale zároveň rázovitým krajem moravského Slovácka, regionu Horňácka. V pěti obrazech zachytil život zdejších lidí na přelomu 19. a 20. století. Symfonie, vycházející z impresionistického pojetí, přitom reflektovala tehdejší tendence nového pohledu na uchovávání a rozvoj lidové tvorby. Filmově byla Slovácká suita poprvé zpracována v roce 1966 režisérem Kubou Jurečkem A právě černobílé, lehce patetické zpracování v prostředí Horňácké krajiny, nabízí pohled na vyznávané hodnoty zdejších obyvatel, kupodivu neměnící se příliš ani v realitě počátku III. tisíciletí. I přes stoleté rozdíly a změny moravského venkova lze totiž v mnoha momentech (především vztah k víře a lidovému umění a z toho plynoucí vztah člověka…

Narodil se před sto lety v Přerově, ale rozhodující období jeho života patřilo Brnu. Tam také prošel redakcemi Lidových novin, Rovnosti, Čs. rozhlasu i Hosta do domu. Oldřich Mikulášek je jedním z našich nejvýznamnějších básníků druhé poloviny 20. století. Jeho poezie je vyhraněná a v podstatě nezařaditelná do dobového proudu či směru, i když lze mluvit o určité inspiraci např. Františkem Halasem, Vladimírem Holanem. Jeho svébytná básnická filozofie je postavena na hlubokém prožitku lidské existence, osciluje mezi životem a smrtí a také základním kamenem jeho básnické kompozice je vždy kontrast. Na život a tvorbu Oldřicha Mikuláška vzpomínají v dokumentu Karla Fuksy jak přátelé a spolupracovníci, tak i jeho nejbližší rodina.

Americký kapitán Buzz Rickson velí dálkovému bombardovacímu letounu B-17 ve Velké Británii během 2. světové války. Jedná se sice o nejlepšího pilota ve skupině, ale chová se jako neřízená válečná střela bez respektu k nadřízeným. Ve válečných misích představuje dokonalý příklad tenké hranice, která odděluje hrdinu od psychopata. Létajícímu rebelovi se totiž válčení zalíbilo víc než ideály, za které bojuje. Uhrančivý Buzz s pověstí chladného drsňáka zbožňuje jen létání a ženy, které snadno podléhají jeho nebezpečnému šarmu. Jeho dokonalý protiklad zosobňuje svědomitý kopilot Ed Bolland . V nebesích je pojí vzájemná důvěra, kterou ale vážně nabourají incidenty během válečných misí a vyústí v totální rozčarování díky jejich zalíbení ve stejné ženě v podobě krásné anglické intelektuálky Daphne . Oba piloti…

Lenka Eywa ukáže, jak založit přírodní zahradu a pěstovat bez chemie nebo získat potravinovou soběstačnost. Poradí i těm, kteří mají pouze balkon nebo parapety, aby z nich vytvořili úrodnou zelenou oázu. Přírodní zahrada ale nemusí nutně znamenat neestetické šlahouny, proto navrch přidá tipy, jak navrhnout a rozplánovat její prostor tak, aby nebyla jen o dřině, ale také o kráse a relaxu.

V pořadu Dr. Endreho Sóse a Janiho Vadona můžeme z bezprostřední blízkosti sledovat nebezpečné veterinářské zákroky v terénu i v zoologických zahradách. Úchvatná místa a záchranné akce, nad kterými se nám tají dech, neboť jde o přežití!

V roce 1944 skupina vysokých důstojníků, v obavách z úplné porážky Německa ve druhé světové válce, zosnuje atentát na Hitlera. Jeden z vůdců spiknutí, Stauffenberg, se vydává na schůzku s vůdcem, a má za úkol místo odpálit. Hitler však přežije a důstojníci jsou popraveni. Tato neúspěšná operace byla nazvána „Operace Valkýra“. Tento realistický film tuto skutečnou událost popisuje.

Dysproporční děti jsou děti, které se nějakým způsobem odchylují od normy svými individuálními zvláštnostmi. Učitelka ze Základní školy Štross Maria Vlčková, kterou systém v době jejích školních let z běžného vzdělávání vylučoval a dokonce hrozilo, že se stane žákyní zvláštní školy, vnímá, že množina takových dětí v českém školství je stále početnější. Díky tomu, co prožila, má pro ně pochopení. Děti a rodiče, zápasící s problémem odlišnosti, uvidíme ve filmu v nejrůznějších situacích. Třeba Šarlotku, která statečně bojuje s dyslexií a dysgrafií a stojí za ní houževnatá maminka, která se nikdy nevzdává. Další děti, které uvidíme společně s jejich rodiči, trpí třeba dysortografií, dyskalkulií a nebo dyspraxií. Ve filmu kromě odborníků hovoří také František Rada, ředitel Základní školy Štross, Olga…

Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.