Dokumenty

Do tábora papežského legáta a winchesterského kardinála Henryho přijíždějí roku 1427 rytíři, kteří se chystají na křižáckou výpravu proti českým husitům. Fanatický kardinál je napřed zbaví všech trestů za vraždy a násilí na kacířích. Jedním z těch, kteří mu bezvýhradně věří, je Eschweiler z Hohenbachu (J. Vala). Do tábora husitského vojska, vedeného Prokopem Holým (M. Růžek), se o něco později uchýlí mladý zeman Ondřej Keřský (P. Kostka). Eschweiler vyvraždil jeho příbuzné, vypálil tvrz a přímo ze svatební oslavy mu unesl nevěstu Anku (J. Tvrzníková). Za tři roky se z Ondřeje stane zkušený velitel. Husité táhnou Německem a města se jim bez odporu vzdávají. Prokop nechce lidské životy – doufá, že jeho kněží přesvědčí obyčejné lidi o své pravdě kázáním. Zato…

Zledovatělé silnice v Norsku patří k těm nejnebezpečnějším v Evropě. Krutá zima je mění ve smrtelnou past. I sebelepší řidič se může dostat do problémů, a proto je zde k dispozici elitní skupina záchranářů – poznejte je v norském dokumentárním seriálu.

V La Rochelle si prohlédneme nejnovější francouzský vysokorychlostní vlak TGV M. Za jeho novou, protáhlejší siluetou se skrývá koncentrace technologických vymožeností, jejichž počátky sahají až do konce šedesátých let… Dozvíme se, proč Francie tehdy investovala do vysokorychlostní železnice, jaká původní technologie inspirovaná letectvím byla použita v prvním TGV s kódovým označením TGV 001, proč byl TGV málem vytlačen aerovlakem, konkurentem poháněným na vzduchových polštářích, a jak nakonec zvítězil za cenu technologické revoluce, přechodu od plynové turbíny k elektromotoru. Jakmile byl v roce 1981 uveden do běžného provozu, stal se TGV díky svým futuristickým liniím výkladní skříní francouzského průmyslu, a rok co rok posouval hranice rychlosti na železnici: 380 km/h v roce 1981, 515 km/h v roce 1990 a nakonec 574,8 km/h…

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, získalo 504 000 ukrajinských uprchlíků status dočasné ochrany. V květnu 2025 jich pobývalo na území Česka 374 000, z toho 170 000 žen v produktivním věku a 98 000 dětí. Osudy ukrajinských matek a jejich dětí, kteří našli útočiště v České republice mají mnoho podob. Řada dětí čelí problémům ve škole, některé z nich i různým podobám šikany. Příběhy tří válečných uprchlic, které sledovala Natálie Císařovská, patří mezi ty pozitivní a inspirativní, ale zdaleka ne všechny ukrajinské maminky a jejich děti mají takové štěstí a jsou tak úspěšné.