Drama filmy

Na začátku normalizace opět převážily příběhy, které zdůrazňovaly občanskou uvědomělost. Hrdinou je tu učitel z podhorské vesničky, jejíž obyvatelstvo pomáhá partyzánům v boji proti fašismu. Také hrdina, jediný intelektuál mezi nimi, s nimi souhlasí a v tomto duchu vychovává nejen své žáky, ale sám je připraven za vyznávané ideály položit i život. Když vesnici obsadí němečtí vojáci a učitele nutí ke spolupráci, modelová situace se vyostří.

Darby Harperová se ocitla na pokraji smrti, v důsledku čehož získala schopnost vidět mrtvé. Volný čas teď tráví tím, že radí osamělým duchům s nedokončenými záležitostmi. Při podivné nehodě během žehlení vlasů nečekaně zemře Darbyina rivalka Capri, vůdkyně nejelitnější party na škole. O pomoc tato nemrtvá primadona požádá právě Darby.

Na konci druhé světové války přinutí dánská armáda německé zajatce, kteří jsou skoro ještě dětmi, splnit nebezpečný úkol – zneškodnit a odstranit nášlapné miny z dánského pobřeží. Chlapci bez potřebných znalostí i nezbytných technických pomůcek velmi rychle pochopí, že pro ně válka ještě zdaleka neskončila. Snímek „V písku – Příslib svobody“, inspirovaný skutečnými událostmi, odhaluje neznámý příběh jednoho tragického okamžiku dánské historie.

Osamělá farmářka se vydá za online láskou do ciziny. I když ji všichni varují před podvodem, věří, že její cit je skutečný a chce to dokázat.

Pokračování pirátské ságy nás zavádí do pirátského očistce, kde uvízl kapitán Jack Sparrow se svou lodí. Jeho přátelé i protivníci mu však jdou na pomoc, protože je třeba postavit se padouchovi Beckettovi. Třetí část pirátského dobrodružství s Johnnym Deppem v hlavní roli sice byla natáčena zároveň s druhým dílem (Piráti z Karibiku: Truhla mrtvého muže), ale do kin se dostala až po roce. Dějově navazuje těsně na konec „dvojky“, kdy padoušský lord Beckett z Východoindické společnosti získal moc nad kapitánem Davym Jonesem a jeho přízračnou lodí Bludný Holanďan. Jack Sparrow se za trest nachází v zásvětí „na konci světa“, ale jeho přátelé i bývalý protivník, kapitán Barbossa, se vypraví za ním, aby mu pomohli vrátit se i s korábem Černá…

Stella a Will jsou teenageři, kteří trpí genetickým onemocněním známým jako cystická fibróza. Žádní dva lidé s CF se k sobě nesmí přiblížit více než na metr a půl, aby se navzájem nenakazili. Stella, která je odhodlaná se jednoho dne z nemocnice dostat, je přísná na svou léčbu a pravidelně užívá všechny prášky. Will se raději fláká a vyhýbá se svým povinnostem, čímž ji velice rozčiluje. Will, který se nakazil bakterií B. Cepacia, se účastní i testování nového léku, protože pro něj není možná transplantace plic, zatímco Stella je na seznamu transplantací už velmi dlouho. Stella později zjistí, že Will léčbu fláká, a snaží se mu pomoci. Will ji na oplátku požádá pouze o svolení nakreslit její obrázek. Postupem času…

Mladá učitelka Jana byla v parku přepadena, znásilněna a uškrcena. Všichni tuší, že hrůzný čin spáchali mladíci Dostál, Hagar a Daniš, žáci sedmé třídy. Janin bratr Tomáš se průběžně informuje na policii o průběhu vyšetřování. Když však ani po šesti měsících nejsou pachatelé uvězněni kvůli nedostatku důkazů, rozhodne se nastoupit do místní školy jako nový učitel. Rychle zjišťuje, že o studium tu nikdo nemá nejmenší zájem. Řediteli záleží jen na  jeho klidu a učitelé, kteří chtějí žáky opravdu něco naučit, nemají žádné zastání. Když žák Dostál zbije tělocvikáře baseballovou pálkou, přijdou detektivové z kriminálky, mezi nimiž je i vyšetřovatel Janiny vraždy, a Tomášova identita je odhalena…

DALEKÁ CESTA, prvotina Alfréda Radoka (1914 – 1976), se nutkavou expresí svých obrazů z terezínského ghetta a iritujícím skloubením hraného a dokumentárního filmu stala pro komunistický režim natolik neúnosnou, že byla nejprve nakrátko odsunuta do venkovských kin a posléze zcela vyřazena z distribuce. Měl na tom mj. svůj podíl i Radokův kolega Otakar Vávra (*1911), jemuž se Radokův styl zdál prý příliš křečovitý. Jak se Vávra přiznal ve svých vzpomínkách Podivný život režiséra (1996), když se ho přední stranický ideolog, ministr informací Václav Kopecký (1897 – 1961), na film dotázal, svůj názor nesmlčel a „Kopecký zakázal další promítání Daleké cesty v kinech“…