Drama filmy

Počátek 19. století. Bohatý muž Yurdan a jeho syn se vrátili z pouti a zjistili, že bulharské země sužuje mor…

Akční dobrodružná fantasy režiséra Stefena Fangmeiera byla natočena podle první úspěšné knihy plánované trilogie Christophera Paoliniho. Vypráví o mladíku Eragonovi a jeho drakovi, kteří se spolu postaví do čela odboje proti krutému vládci země Alagaesie. Akční dobrodružná fantasy režiséra Stefena Fangmeiera byla natočena podle první knihy plánované trilogie mladičkého autora Christophera Paoliniho. Příběh se odehrává v děsivé a překrásné zemi Alagaesie, jíž kdysi vládli muži v sedlech mohutných draků. Jejich krédem bylo chránit a sloužit. Po tisíc let v zemi panoval blahobyt, ale pak dračí jezdci zpychli a začali mezi sebou soupeřit o moc. Zradil je mladý Galbatorix, který v jediné krvavé bitvě pobil jezdce i draky. Od té doby vládne zemi tvrdou rukou s pomocí mocného čaroděje Durzy. Rozdrtil…

V Praze, kde propuklo povstání proti německým okupantům, prožívají okamžiky horoucí lásky skrývající se uprchlý vězeň a služka, jíž povýšenecká měšťanská rodina, u níž pracovala, přikázala, aby se vzorně starala o byt i v době jejich nepřítomnosti. Překvapivě konvenční příběh s nezbytným příjezdem osvobozujícím příjezdem Rudé armády napsal Jan Procházka, takže snímek nadlouho skončil v trezoru, ačkoli politicky zajisté vyhovoval.

Film o mladém Čechovi, jenž se stává svědkem podvodného jednání majitele lodi. Darebák se totiž obohacuje nouzí bulharských vlastenců, kteří v předvečer první světové války bojují proti turecké nadvládě.

Zatímco Max bručí za katrem, jeho téměř dospělý syn Theo jej stále ještě nepřestal vinit ze smrti Theovy matky. Když je coby nadějný hacker rekrutován drogovou mafií, z Maxe toužícího získat si ztracenou lásku se stává dokonalá volavka. Po fingovaném útěku z vězení se přidává k zločinecké organizaci, aby ji ve správný čas předal policii. Plán však má slabiny, a jednou z nich je Theova nenávist k otci.

Americký scenárista a režisér Stephen Sommers se inspiroval příběhy Indiany Jonese a natočil tento dobrodružný kasovní trhák. Jeho hrdinové – půvabná knihovnice káhirského muzea a nadšená egyptoložka Evelyn Camanahová (Rachel Weisz) a americký dobrodruh Rick O’Connell (Brendan Fraser) – se vydávají v roce 1923 do pouště, kde kdysi stávala Hamunaptra neboli Město mrtvých. Ona chce najít ztracenou božskou Zlatou knihu, on touží po legendárním faraonově pokladu. Ruiny střežené bojovnými Tuaregy však skrývají děsivé tajemství – sarkofág s mumií Imhotepa, prokletého egyptského velekněze faraona Setiho I., který v Egyptě vládnul kolem roku 1290. Imhotep udržoval poměr s faraonovou milenkou, spolu s ní faraona zabil, ale jeho hněv ho neminul. Nálezci jeho mumie jí sice vrátí život, zato jim ale hrozí smrtelné…

Ernest „Stick“ Stickley po sedmi letech vězení přijíždí na Miami za svým spoluvězněm a nejlepším přítelem Rainym (J. Pérez). Ten jej přizve k na první pohled bezproblémovému kšeftu pro místního překupníka drog Chuckyho . Úkol spočívá v předání kufru s penězi drogovému bossovi Nestorovi . Na místě jsou ovšem podvedeni a Rainy je zastřelen albínským zabijákem „Indiánem“ . Stick sice vyvázne, ale je nucen se skrývat. Brzy zjistí, že spolu s penězi dlužil Chucky Nestorovi také lidský život – a žádá si život Sticka. Ten tuší, že se nemůže schovávat věčně, a musí něco podniknout. Naskytne se mu příležitost, když se stane šoférem výstředního milionáře Barryho Brahna , jemuž se Chucky snaží neustále vetřít do přízně…

Krutěji se už k němu osud zachovat nemohl: znetvořené tělo, odpor budící, hrůzu nahánějící tvář. Obluda. Stvůra. Démon. A přece stvoření bezmála lidské. Quasimodo. Nalezenec, vyrůstající ve velebných zdech chrámu Notre Dame, jehož jedinou radostí se staly zvony. Zvony, jimž věnoval všechnu svou energii, sílu a lásku, zvony, které jej na oplátku připravily o to poslední člověčí, co mu zbývalo, o sluch… A přece i v této ubohé karikatuře člověka se ukrýval vznešený duch, bilo vřelé srdce. Srdce, schopné těch nejposvátnějších lidských citů: lásky, pokory, sebeobětování…

Při svém prvním vydání v roce 1830 se román Červený a černý nesetkal s příliš velkým zájmem čtenářské obce. I jeho autor Henri Beyle, píšící pod pseudonymem Stendhal, byl v literatuře autorem takřka neznámým, přestože mu tehdy bylo již sedmačtyřicet let. A tak jen málokdo mohl vytušit, že toto dílo se napříště zařadí ke stěžejním výtvorům francouzského románového umění XIX. století. Stendhal v ústřední postavě románu Juliena Sorela vytvořil vlastně portrét svého současníka. Dodnes je ostatně málo známa skutečnost, že reálným motivem pro napsání románu se stal opravdový případ. Jistý mladý muž Berthe se pokusil zavraždit ženu, v jejíž rodině byl kdysi vychovatelem. Filmové zpracování režiséra Clauda Autanta-Lary, patří nepochybně mezi nejznámější adaptace tohoto románu. Svůj podíl na tom má…

V jižním Bostonu sedmdesátých let minulého století přemluví agent FBI John Connolly (Edgerton) irského mafiána Jamese „Whitey“ Bulgera (Depp) ke spolupráci s FBI a vyřazení společného nepřítele, italské mafie, ze hry. Filmové drama líčí příběh nesourodého spojenectví, které se vymklo kontrole a umožnilo Whiteymu vyhnout se právnímu postihu, upevnit si mocenské postavení a stát se jedním z nejbezohlednějších a nejmocnějších gangsterů v historii Bostonu.