Filmy

Colleen Gibsonovou (Sarah Jessica Parker) moc štěstí v životě nepotkalo. Důkazem je fakt, že se jí nešťastnou náhodou podařilo zabít přítele, když ho jen chtěla trochu postrašit. Díky tomu se ale potkává se ctižádostivým, leč nepříliš schopným zpěvákem Danielem Gallagharem (Harry Connick Jr.).

Legenda o Namejsově prstenu je příběh, který se odehrává ve 13. století v Semigallii, kde se mladý Namejs (Edvin Endre) má stát novým králem po smrti regenta Viesturse (Egons Dombrovskis). Umírající král s posledním výdechem na smrtelném loži odevzdává královskou moc do rukou neočekávaného dědice. Ten v sobě musí najít sílu, aby sjednotil svůj lid a odvrátil hrozbu kŕižáckých výprav. Jen tak mohou ubránit jejich svobodu.

Příběh chlapce, který překoná své slabosti a strachy má poukázat na to, že je lepší běhat s vlky než chřadnout ve vězení vlastních hranic. Hlavní hrdina filmu – chlapec, který žije sám s maminkou – se vlivem náhody dostane z bezpečí domova do lesa, kde se spřátelí s vlkem, který mu ukáže, že život může být stejně pestrý jako svět okolo – stačí mu vyjít naproti. Chlapce ale také čeká další zkouška. Nic totiž netrvá věčně a je velikou pravdou, že vše, co k sobě připoutáme (nebo co si připoutá nás) pro nás má význam jen, pokud si uchováme sebe sama.

Elena Kodymová, modistka, dcera holiče z pražského předměstí, měla vážnou známost s Jiřím Kristenem, synem statkářky v Dubinkách. Proti jejich sňatku byla však matka Jiřího, paní Kristenová – žena, která lpěla na tradicích rodu a chtěla rozhodovati o osudu svých synů přes to, že měla smutné zkušenosti, neboť obě manželství jejího staršího syna Viléma byla nešťastná. Když však Jiří setrval na svém sňatku s Elenou, zaujala paní Kristenová takové stanovisko, že Jiří musel Dubinky opustit. Rozrušen, odjížděl z domova…(oficiální text distributora)

Student, který namísto očekávaných peněz zdědil bezcenný třírohý klobouk, vymyslí se svým kumpánem lest na hloupého kupce a klobouk mu prodá jako zázračný – kdo si ho nasadí na hlavu, nemusí prý nikomu nic platit… Hudební film na motivy divadelní frašky V. K. Klicpery natočil podle vlastního scénáře Alfréd Radok. Snímek, okamžitě obviněný z kosmopilitismu, byl na popud vedení barrandovských studií několikrát přestříhán, ale i přesto se stal záminkou k Radokovu vyhazovu – velký podíl na něm měl Otakar Vávra. Film dodnes působí především poetickou, na detail soustředěnou kamerou a na svou dobu nevšední hudbou. Vedle představitelů hlavních rolí, v té době zavedených filmových herců Zdeňka Dítěte, Josefa Kemra a Saši Rašilova se dočkali větších příležitostí i Rudolf Pellar a…