Filmy

Malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti, povzdechne si často mnohý rodič. Nejinak je na tom i matka osmnáctiletého Františka, který právě složil bez velké slávy maturitu a má nastoupit do svého prvního zaměstnání. Fandy má ještě plno klukovských snů, touží po kariéře veslařského reprezentanta, s kamarádem soupeří o přízeň obdivované dívky a vůbec se zarputile brání brát život vážně…

Obchodní cestující, který uvízl na venkovském odpočívadle v Arizoně, se ocitne v bezvýchodné situaci s rukojmími, když se objeví dva bankovní lupiči, kteří se neštítí použít krutost – nebo chladnou a tvrdou ocel – k ochraně svého krvavého jmění.

Poté, co Adonis Creed ovládl svět boxu, se mu daří jak v kariéře, tak v rodinném životě. Když se po dlouhém trestu ve vězení znovu objeví jeho přítel z dětství a bývalý boxerský zázrak Damian, touží dokázat, že si zaslouží svou šanci v ringu. Konfrontace mezi bývalými přáteli je víc než pouhý zápas. Aby Adonis vyrovnal skóre, musí dát v sázku svou budoucnost a utkat se s Damianem – bojovníkem, který nemá co ztratit.

Jeden telefonát od základu otřese životem tlumočnice Petry. Musí ho začít znovu skládat, kousek po kousku, vteřinu po vteřině. Fatální zdravotní kolaps jejího manžela způsobí, že se z Petry stane ze dne na den vdova. Jak záhy zjistí, smutek a pocit osamění nejsou jediné výzvy, jimž musí čelit. Nečekaně náročnou část jejího údělu tvoří nespočet administrativních úkonů, které s sebou smrt člověka ve 21. století přináší. Účty, hypotéky, úvěry, energie, operátoři… Aby zastavila propad do existenční nejistoty, musí se Petra stůj co stůj pustit s nepřízní osudu do boje. Niterné drama o ztrátě a nutnosti začít znovu se opírá o výraznou protagonistku, která se přes těžkou ztrátu a všudypřítomný smutek snaží znovu navázat kontakt se svými blízkými i světem, který…

Přijměte pozvání Alexandra Dumase a režiséra Randalla Wallace ke sledování příběhu plného napětí, vášně a tajemných zrad. Jeho arénou je na první pohled přepychový a rozmařilý dvůr francouzského krále Ludvíka XIV., za jehož branami ale hladový lid volá po revoluci, která by jednou pro vždy ukončila zvůli bezohledné aristokracie. Právě v tu chvíli, krátce po dobytí Bastilly, jsou objeveny záznamy, které svědčí o tom, že ve zdejších kobkách by se mohl nacházet víc než vzácný vězeň. Legenda totiž praví, že král má bratra – dvojče, kterého ukryl před světem, aby se mohl sám chopit vlády. A taková nespravedlnost si zaslouží odplatu. Zpět do boje jsou proto povoláni nejslavnější mušketýři všech dob, aby zjednali právo a pořádek.

Loutkář Craig nemůže zavadit o pořádný job, a tak předvádí svá loutková představení plná zklamání a zhrzených lásek přímo na newyorských ulicích. Jeho žena Lotte je zase posedlá zvířátky. Prodává domácí mazlíčky a také jich má spoustu doma , docela se jim daří otrávit život sousedům. Jejím favoritem je ale retardovaný šimpanz Elijah, kterému se Lotte pokouší vyřešit jeho psychologické problémy. Craig nemá prachy, a proto přijme místo účetního v podniku s bossem, jemuž je už 105 let a se senzační kočkou jménem Maxine. Zabouchne se do ní na první pohled, ale Maxine na něj kašle. Naštěstí jenom do té chvíle, než vedle Craigova stolu najdou společně vchod do „Johna Horatia Malkoviche“. Přijdou na to, že z tohoto zvláštního objevu…

Film z roku 2006 zachycuje úžas a rozvrat v době, kdy se Bhútánské království mění v jednu z nejmladších demokracií světa.

Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance. Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje…

Příběh osiřelé Jane Eryrové začíná ve třicátých letech 19. století, kdy se dívka dostává z rodiny své zlé tety, kde po smrti rodičů žila, do internátní školy v Lowoodu. Příliš si však nepomohla. Ve škole musí dívka snášet všemožné ústrky od vychovatelů, zejména od staré slečny Scatcherdové. Přestože jsou ostatní dívky nabádány k tomu, aby se Jane stranily, sblíží se Jane s Helen, která spí na vedlejší posteli. Vinou nedbalosti vedení ústavu však Helen po čase podlehne těžké nemoci. Dospělá Jane se stane učitelkou a po dvou letech působení v Lowoodu opustí nenáviděnou školu, aby nastoupila na nové místo vychovatelky v Thornfield Hallu, kde se má starat o malého sirotka Adélu Varensovou. Při seznamování s domem, zaslechne Jane podivný smích,…

Hrdinou je mladý anglický šlechtic Richard Bancroft, přijíždějící do Prahy se svým strýcem, obchodníkem Archibaldem. A právě tady se nesmělý Richard seznámí s krásnou a tajemnou dívkou, do níž se okamžitě zamiluje. Brzy se však ukáže, že šlechtická společnost, v níž se Olivie, jak se dívka jmenuje, pohybuje, ve dne spí a v noci se věnuje poněkud neobvyklému způsobu obživy, totiž vysávání krve nevinným obětem. Láska si však nedá poroučet a tak s tradiční omluvou, že nikdo není dokonalý, se mezi mladými lidmi rozhoří hluboký cit. To se ovšem nelíbí dívčině průvodci, hraběti Kronbergovi, jinak též vůdci upírské smečky…