Historický

Den po atentátu na Heydricha vznikla na území protektorátu masová organizace Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. U zrodu této organizace stál ministr školství Emanuel Moravec a František Teuner. Cílem Kuratoria bylo podchytit výchovu české mládeže a vytvořit z ní povolnou část obyvatelstva, která bude věrná ideálům nacismu a politice Hitlerovy říše. Zároveň si její zřizovatelé slibovali, že omezí možný neblahý vliv rodičů na své potomky. Do aktivit této mládežnické organizace se zapojila podstatná část českých dětí a dospívajících. S odstupem bezmála osmdesáti let se ti, kteří touto organizací prošli, vracejí ve vzpomínkách do časů, kdy se o jejich převýchovu starali lektoři Kuratoria a jejich nacističtí poradci. Kladou si znepokojující otázku: Byli jsme tenkrát vlastenci, anebo zrádci?

Mladý dokumentarista Ondřej Veverka oslovil desítky pamětníků protektorátních časů i jejich potomků, aby se s ním podělili o unikátní filmové záznamy a písemná svědectví z tehdejší doby. Výsledkem je trojdílný dokument, který přináší jedinečný pohled na protektorát. Amatérské kamery si tenkrát možná více než kdy jindy všímaly běžných každodenních věcí, drobných radostí a obyčejného života. Snad proto, aby člověk alespoň na chvíli podlehl iluzi, že svět je vlastně ještě v pořádku. Ale brzy se tragédie vpisovala i do těchto záběrů.

Před 66 miliony let zasáhl oblast Chicxulub v Mexiku asteroid. Následující události jako by vycházely z nejstrašnějšího katastrofického filmu, který se vzpírá hranicím představivosti. Kolize v důsledku zasáhla téměř celý povrch Země a způsobila řetězec katastrof. Nastal začátek pátého hromadného vymírání, kterému živé organismy na naší planetě čelily. Dokument přináší nejnovější vědecké objevy a odhaluje první minuty, hodiny a dny po osudné srážce. Spatříme skutečnou apokalypsu, jak ji viděli největší tvorové, kteří kdy obývali Zemi.

Život a dílo polského režiséra Andrzeje Wajdy je cele svázáno s Polskem, s jeho tragickou historií, hrdostí a odbojem, který Wajda sám prožil. Za války sloužil v odbojové armádě podléhající polské exilové vládě. Po filmových studiích, která ukončil na počátku padesátých let, točil krátké filmy a v roce 1955 měl za sebou svou hranou prvotinu. Trilogie Pokolení, Kanály a Popel a démant znamenaly polemiku se zavedeným hrdinou a poválečným socialistickým světonázorem, mimo jiné vynesly na vrchol herce Zbigniewa Cybulského a v polském filmu se ve Wajdovi objevila osobnost s pevným politickým a uměleckým názorem. Filmy z počátku sedmdesátých let Krajina po bitvě, Březový háj, Veselka či Země zaslíbená se setkávaly s velkým mezinárodním ohlasem. Filmy Člověk ze železa a Člověk…

V roce 1799 se německý vědec Alexander von Humboldt vydal na nebezpečnou objevitelskou cestu napříč Jižní Amerikou. Zavedla ho do nejhlubší džungle u Orinoka i do výšin And. Jeho cíl byl dvojí: provést první vědecký průzkum Jižní Ameriky a zjistit, jak vlastně funguje příroda, a to v době, kdy většina vědců věřila, že svět byl stvořen před méně než 6 000 lety. Později se stal přední vědeckou osobností a horlivým zastáncem zrušení otroctví v USA. Již před 200 lety varoval před nepříznivým vlivem klimatických změn a jeho odkaz je dodnes aktuální.

Píše se rok 1962 a USA soupeří se Sovětským svazem o geopolitickou nadvládu. Konflikt obou velmocí nebezpečně vrcholí a klíčová úloha v tom připadá ostrovu Kuba. Hrozba jaderné války je reálnější než kdy dříve.

16. ledna 2003 odstartoval z mysu Canaveral raketoplán Columbia na misi s označením STS 107. Start této mise byl z technických a časových důvodů třináctkrát odložen. Po dvou týdnech strávených ve vesmíru se měli astronauté vrátit na Zem. 1. února se v Kennedyho vesmírném středisku shromáždili zaměstnanci NASA, příbuzní astronautů a novináři, aby posádku přivítali. Raketoplán se ale krátce před přistáním rozpadl nad Texasem na kusy… Autoři filmu se snaží odhalit technické i organizační nedostatky, které mohly být příčinou tragédie.

Rok co rok tu bohatí hosté sní o štěstí a personál o lepší budoucnosti. Úspěšný a svého času nejsledovanější dánský seriál plný humoru a melancholie.

Pomocí pohyblivých 3D map a úžasných rekonstrukcí zjistíme, jak se Francie utvářela v průběhu staletí. Od Keltů a Caesarovy Galie přes středověk, Versailles, revoluční období, napoleonské výboje až po éru po druhé světové válce, se nám dějiště významných dějinných událostí představí z ptačí perspektivy i prostřednictvím dobových obrazů. Budeme svědky toho, jak velké historické osobnosti a politické a společenské převraty formovaly Francii a za jejími hranicemi Evropu a svět.

Dokument věnovaný posledním žijícím hrdinům, kteří oblékali uniformy RAF, bojovali u Tobruku nebo zažili peklo na frontě v Sovětském svazu. Vzpomínají stíhací pilot Emil Boček, voják a letec Pavel Vranský, Viktor Velemín, Pravomil Raichl a další váleční veteráni. Diváky klíčovými událostmi druhé světové války z pohledu Čechoslováků provedou také historici Zdenko Maršálek a Jaroslav Čvančara, kromě archívních záběrů uvidíme i záběry ze současných návštěv památných míst v Buzuluku nebo Normandii. Nechybí ani hořké události, které pro veterány přinesl únor roku 1948.