Historický

Slovenské národní povstání (SNP) patří k heroickým epizodám druhé světové války. Pro Slováky jde o klíčovou událost moderních dějin, na české straně zůstalo jako nostalgická vzpomínka na společný stát. Obraz SNP je zatížený neblahou interpretací minulosti mnohem více než jiná historická témata. Nedlouho po konci války se etabloval výklad, podle něhož v povstání nešlo o nic jiného než o znovuobnovení Československa. Po roce 1948 se zase nekriticky zdůrazňovala údajná vedoucí úloha, kterou v SNP sehrávali komunisté a Sovětský svaz. Oba výklady jsou záměrným ahistorickým zjednodušením. Zcela se opomíjel zásadní fakt, že se do povstání zapojovali lidé s nejrůznějšími představami o budoucím uspořádání. O co tenkrát před osmdesáti lety vlastně šlo?

Král jménem David žil údajně r. 1010 – 970 př. n. l. a je považován na zakladatele judsko- izraelského království. Pocházel z kmene Juda a působil ve službách muže zvaného Saul, po jehož smrti využil příznivé politické situace v Palestině ke sjednocení hebrejských kmenů. Po řadě válek, zejména proti Filištínům, založil větší státní útvar s centrem nejprve v Hebronu, posléze v Jeruzalémě. Již za jeho vlády však začaly vznikat rozpory mezi severní a jižní částí státu, se kterými se musel potýkat i jeho následovník, kterým nebyl nikdo jiný než muž jménem Šalomoun. Tolik tedy píší dějiny a tvůrci amerického historického filmu Král David se pokusili věrně zachytit právě tento jejich úsek. Na počátku nalezne prorok Samuel mladého jinocha, syna pastýřova…

Židovská cellistka Anita Laskerová-Walfischová zázrakem přežije holokaust ve vězeňském ženském orchestru v Osvětimi pod vedením Almy Prihoda-Roséové, zatímco renomovaný německý dirigent Wilhelm Furtwängler se marně snaží zachovat si svou uměleckou čest (zastal se mj. modernistického skladatele Paula Hindemitha), a nakonec podlehne ve svazku s nacistickým ďáblem, jako by radostně tančil před obrovským hákovým křížem. V digitálně zrekonstruovaném filmovém záznamu té doby vypráví film Christiana Bergera příběh klasické hudby za Třetí říše poprvé z nadhledu univerzální perspektivy, která se nesnaží nikoho očerňovat, pouze konstatuje reálná fakta. Například Laskerová vypráví, jak musela doktoru Mengelemu mezi obludnými pokusy na živých lidech hrát něžné Schumannovo Snění z Dětských scén.

Damašek, leden 2000. Jednooký muž se zmrzačenou levou rukou, kterého režim Bašára al-Asáda drží už roky tajně v podzemní kobce, je Alois Brunner, nacista zodpovědný za deportace přibližně 130 000 Židů z celé Evropy. V roce 1954 byl ve Francii odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti… Píše se rok 1943. Příslušník SS Alois Brunner míří do Drancy u Paříže, který je poslední zastávkou na cestě do vyhlazovacích táborů pro francouzské Židy. Brunner má ve Francii uvést do pohybu proces konečného řešení, v Drancy brzy zavládne režim teroru. Alois Brunner a jeho důstojníci pořádají štvanice na židovské obyvatelstvo po celé Francii. Internovaní Židé jsou ponižováni, šikanováni a mučeni. Brunner vyniká mimořádnou zarputilostí, v tomto směru převyšuje i své velitele. Vypravuje stále početnější…

Odhalte příběh jednoho z nejodvážnějších a nejutajovanějších náletů 2. světové války. Pilot Guy Gibson byl pověřen velením neznámého úkolu. Teprve po přijetí zjistil, že má sestavit novou peruť a připravit ji na noční útok skákajícími bombami…

Obávaný diktátor už veřejně nepodporuje svůj národ. Člověk, který zapříčinil chaos, nečinně přihlíží rozpadu své říše. Německo prohrává. Adolf Hitler se schovává. 8,5 metrů pod zemí se skrývají muži a ženy, kteří ještě nedávno byli na svoje činy hrdí, ale teď se se nehodlají ukazovat a tonou v obavách z osudu, jaký je čeká, až válka skončí. Hitler pomalu přichází o rozum. Eva Braun se od něho nehne na krok. Všechny jejich naděje jsou pryč a oni jsou nuceni vzít na vědomí, že svůj milovaný Berlín už nikdy neuvidí v jeho někdejší podobě. Tuto válku vyvolal Hitler, v této válce Hitler příliš dlouho bojoval a dobojuje ji až vlastní smrtí. Ba co víc, dobojuje ji až smrtí mnoha lidí, které…

Lafayettova eskadra byla americká dobrovolnická bojová letka, která vyrazila do Francie ještě předtím, než se Amerika zapojila do bojů první světové války. Oběti jejich členů hluboce posílily historický svazek mezi sesterskými republikami Spojených států amerických a Francie. A zároveň položily základy amerického válečného letectva a U.S. Air Force. Historický dokumentární film Lafayettova eskadra využívá předtím nezveřejněné archivní záběry, dopisy i vzpomínky a odhaluje vzrušující i nervy drásající zážitky z prvních bitev v oblacích.

Historický seriál Moc a sláva Habsburků je velkolepou výpravou přes střední Evropu. Navštívíme úžasná místa s ohromným kulturním významem ve Francii, Švýcarsku, Itálii, Německu, Česku, Maďarsku a Rakousku. Vydáme se po stopách věhlasné Habsbursko-lotrinské dynastie a podíváme se na jejich 800letý historický odkaz z úplně nového úhlu pohledu. Habsburkové byli jedním z nejmocnějších rodů a jako takoví stáli v centru evropské politiky, kultury i ekonomie. Ať už šlo o jejich roli na trůnu Svaté říše římské nebo vytvoření mnohonárodnostní říše, jejich ohromný vliv zůstává i dnes naprosto nepřehlédnutelný. Navzdory tomu, že jejich vláda po první světové válce skončila, spojenectví, která uzavřely, stále přetrvávají. Dokumentární seriál Moc a sláva Habsburků přináší strhující příběhy o moci, jednotě a dědictví, které neznaly hranic.

Ve starověkém Iráku se odehrávají některé z největších biblických příběhů: o Noemově arše, místě narození Abraháma a o Babylonské věži. Naše kamery získaly vzácný přístup, aby mohly sledovat průkopnické archeology, kteří zkoumají ztracená irácká města a objevují svět Starého zákona. Budeme sledovat týmy, které obnovují divy Ninive a Babylonu (popsané v Bibli popsány jako města hříchu), vzácné letecké záběry odhalí majestátnost Uruku v jižním Iráku a badatelé v Girsu odhalí záhadný soubor ruin, který by mohl změnit náš pohled na samotný úsvit civilizace.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím historického tématu obvykle vytlačovaného – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.