Historický

O královně Alžbětě II. se ví, že povinnost k Velké Británii a Commonwealthu, tedy Společenství národů spadajících pod britskou korunu, pro ni stála nade vším ostatním. Vyhrávala nad rodinou, pocity, nemocemi. A této povinnosti postupně podřídila i styl svého oblékání. Začalo to vlastně už svatebními šaty, tedy v době, kdy byla ještě korunní princeznou. Na látku na šaty bylo třeba ušetřit dost kupónů, neboť i královská rodina podléhala přísnému poválečnému přídělovému systému. Přesto na šatech nechyběly všechny možné symboly v podobě květů. Když se z ní stala sebevědomá vládkyně, začala přemýšlet o úloze barev. Zprvu stála za jejím nápadně barevným oblečením pouze snaha o to, aby ji její poddaní snadno rozpoznali v davu, později začala vysílat pomocí barev svá poselství….

S pomocí vědy a matematických rovnic stvořilo lidstvo zbraň, která změnila svět. Jaká cesta vedla k jejímu sestrojení a co rozhodlo o jejím nasazení?

400 let – mýtus a realita.

Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenerií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů – v Jilemnici, Třebechovicích pod Orebem, Jindřichově Hradci a Sušici – které vznikly na přelomu 19. a 20. století.

Ať už jste ve francouzské metropoli jako doma, nebo jste ji nikdy nenavštívili, nejspíše jste slyšeli o rozzářených vánočních výlohách velkých pařížských obchodních domů. Jaká však byla historie těchto chrámů konzumu, paláců luxusu a oslnivých katedrál, které dychtivě obdivujeme. Od roku 1852 vynalezly obchodní domy v oblasti obchodu téměř vše: pevné ceny, samoobsluhu, spotřebitelský úvěr nebo výprodeje. Ale také daly punc noblesy reklamě a módě a díky své architektuře, interiérovému designu a uměleckým dílům se staly nepostradatelnými kulturními aktéry.

V roce 2007 oznámil šéf egyptských archeologů Zahi Hawass, že objevil mumii Hatšepsut. Někteří egyptologové se jeho závěrům podivují a neztotožňují se s nimi, podnítil však zájem veřejnosti o osobnost do té doby nepříliš prozkoumanou. Dcera krále Thutmose I. usedla na trůn po boku svého polorodného bratra Thutmose II. Ten však záhy zemřel a jeho malý syn Thutmos III., kterého zplodil s jednou z vedlejších manželek, ještě vládnout nemohl. Hatšepsut mistrně využila situace a ujala se coby královská dcera a zároveň královská vdova pozice regentky. Poté, co byl Thutmose odeslán do ústraní, nechala se korunovat faraonem a započala svou 22 let trvající vládu.

Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozhodně reformovat zemi a zabavit kněžím obrovské poklady, které schovávají v labyrintu. V situaci, kdy se Ramses rozhodne využít vojsko a vzít svatyni útokem, se proti němu velekněz…

Hollywoodské zpracování příběhu Ježíše Krista, které zahrnuje všechny klíčové události jeho života, ukřižování a zmrtvýchvstání, tak jak je to popsáno v Bibli. Herodova království se ocitá ve vážném ohrožení. Zdrojem oslabení králova dopadů je nejen moc římského prefekta Piláta Ponstkého (Hurd Hatfield), ale i narůstající popularita chudého proroka. Ježíš Nazaretský (Jeffrey Hunter) a jeho učedníci vzbuzují strach v panovnících věrných Římskému impériu, kteří se neštítí byť i vraždy, aby zastavili pro ně nepříznivý vývoj. Krásná Salome (Briqid Bazlen) si všimne skutky Jana Křtitele (Robert Ryan) a je připravena podniknout cokoli, aby přišel o hlavu. Římský patricij Lucius (Ron Randell) Ježíši pomůže už podruhé, kvůli čemuž se jeho život od základů změní.

Je ústřední postavou křesťanství. Postavou, jejíž historie se vyvíjela podle víry vybudované církvemi před dvěma tisíci lety. Teprve v 18. století za osvícenství vyvstala otázka historického Ježíše. Odhlédneme-li tedy od jeho náboženské úlohy, kdo byl skutečně Ježíš? Muž z masa a kostí? Existoval skutečně člověk toho jména, jak je líčen v evangeliích sepsaných až desítky let po jeho ukřižování? A proč se evangelia v mnoha popisech Ježíšových skutků a okolností jeho života rozcházejí?

Od Štědrého dne před sedmi lety, kdy Ebenezer Scrooge pochoval svého dlouholetého přítele a obchodného partnera Jacoba Marleyho, se Scroogeova melancholie mění ve věčnou hořkost vůči svátkům a přátelům. Terčem jeho nevraživosti a krutosti je především jeho loajální a mírný účetní Bob Cratchit. Letošní Vánoce jsou ale překvapivě jiné. Na Štědrý den se mu zjeví přízrak jeho bývalého společníka, aby ho varoval před jeho osudem