Historický

Po čtyřiadvaceti letech obchodních letů bez nehody byl Concorde považován za jedno z nejbezpečnějších dopravních letadel v historii letectví. Co tedy způsobilo onoho červencového dne leteckou katastrofu, která si vyžádala sto třináct obětí na životech?

Paříž má chuť svých kaváren a restaurací. Francouzská gastronomie získala svou moderní podobu právě v hlavním městě. Když se chcete stát velkým gurmetem nebo úspěšným šéfkuchařem, musíte do Paříže, protože centrum gastronomického dění není nikde jinde než tady a to již po staletí. Slovo gastronomie se zde uchytilo v roce 1801, kdy Joseph Berchoux vydal stejnojmennou báseň.

Pokud máte pocit, že o královně Alžbětě II. už víte všechno, pak se patrně mýlíte. Dnešní dokument rekapituluje její úctyhodný život a práci v kontextu s dějinami světa. Divák tak má výjimečnou příležitost porovnat, jak šly dějiny v centru britského impéria a zároveň ve světě. Víte například, co dělala královna v době, kdy první člověk vstoupil na Měsíc?

Absolventský film Josefa Kotalíka z písecké FAMO je komplexním, vyzrálým a divácky vstřícným profilem tvorby a života slavného avantgardního umělce Emila Artura Longena. Komentář čte Kryštof Hádek, respondenty jsou znalci z oboru výtvarného umění, literatury a filmu a také herečka Regina Rázlová, jež v roce 1980 ztvárnila v televizním filmu Xena Longenovu manželku a o osobním životě obou umělců ví zjevně velmi mnoho. Kromě četných citátů (čtou Vladimír Javorský a Barbora Mudrová) nechybí ani ukázky z filmů a fotografie, do filmu je velice vkusně zakomponovaná i animace Longenových výtvarných děl.

V každé epizodě je představeno jedno vrcholné technické dílo, legendární výtvory jako pyramidy, Stonehenge, Velká čínská zeď, Notre Dame a Tádž Mahal. V seriálu se mísí úžasné archivní záběry, rozhovory s odborníky, dramatické rekonstrukce a dechberoucí letecké snímky, přičemž vychází z nejnovějších poznatků získaných díky novým technologiím, které odhalují tajemství starověkého světa. Nové světlo vrhne na techniky, materiály a inovativní myšlení, které stojí za každým starověkým inženýrským počinem, a nabízí tak nový pohled na jejich fascinující a důležitou historii.

Šokující celovečerní dokumentární film inspirovaný knihou W. G. Sebalda a doplněný archivními záběry z období druhé světové války pokládá neodbytnou otázku: Je morálně přípustné zatáhnout do válečných operací civilní obyvatelstvo? Je vůbec možné nějak ospravedlnit hromadné ničení v zájmu vyšších „morálních“ idejí? Je to otázka stejně relevantní dnes jako v polovině minulého století. A že nepřestává být urgentní dokazují tragické události naší současnosti.

Píše se rok 1183 a v rodině anglického krále Jindřicha II. to doslova vře. Jeho žena královna Eleonora je zavřena ve věži, protože se ho už několikrát pokusila sesadiť z trůnu. Politická situace však není jednoduchá a země potřebuje silného vůdce. I oproti omezeným možnostem plánuje královu demisi a výměnu druhého preferovaného syna Richarda za krále. Jindřich má však jiné plány a zdá se, že i jeho další synové. Blíži se zima a situace se vyostřuje. Začíná nemilosrdná rodinná válka o trůn, kterou vyhraje ten nejsilnější a nejschopnější…

Pařížský Vítězný oblouk je nejen architektonickým dílem, ale i vskutku ojedinělou památkou. Je to vojenský památník, jenž Francii připomíná významné historické okamžiky a zároveň místo oslav, kde se též vyjadřuje úcta obětem válek, první světové i všech ostatních. Každoročně čtrnáctého července zde Francouzi pořádají vojenskou přehlídku, aby světu ukázali svou sílu a moc. A přitom skutečný příběh Vítězného oblouku začal v rovinaté krajině dnešní České republiky, kde se odehrála významná bitva, v níž Napoleon porazil u Slavkova staré evropské monarchie. Oslnivé vítězství měl na věky připomínat právě Vítězný oblouk.

Před více něž 100 lety hostila olympijské hry Paříž. Ačkoli se Francie roku 1924 v mnohém lišila od té dnešní, s olympijskými hrami přišly problémy ne nepodobné těm, které řešila francouzská metropole při pořádání her v roce 2024. V poválečné době se vedly velké diskuze o financování, dopravě, zázemí i bezpečnosti. Na přetřes přišla i účast žen v soutěžích. Při neúčasti Německa a Ruska se mezi hvězdy her zařadili vynikající finský běžec Paavo Nurmi nebo tehdejší nejrychlejší plavec světa a budoucí filmový Tarzan Johnny Weissmüller.

V létě 1940 byla Evropa ve válce, Churchill se chopil moci a během vzrušených řečí o třetí koloně špionů rozhodl o zatčení britských občanů pocházejících z Německa, Rakouska a Itálie. Mnozí z nich byli naprosto nevinní lidé a někteří dokonce židovští uprchlíci prchající před nacistickým pronásledováním. Tento politický tah skončil jednou z nejtragičtějších epizod domácí fronty, než byl zrušen a stal se jen poznámkou na okraji dějin druhé světové války. Tento dokument nabídne rozhovor s jedním z posledních přeživších, představí dosud neznámé dopisy a archivy a poprvé povypráví příběh Churchillovy zapomenuté války.