Historický

Snímek, jenž zaujme diváky svou černobílou animovanou formou, dokumentuje jednu z největších objevných výprav v dějinách. Portugalec Fernao de Magalhaes se naučil umění lodivodství a válečnictví v Indii a Maroku, kde bojoval za svou zemi. Portugalský král však odmítl jeho zásluhy ocenit. A tak uražený mořeplavec nabídl svůj odvážný zámořský projekt španělskému králi. Hodlal doplout na souostroví Moluky – tehdy nazývané „ostrovy koření“ –, které ležely na opačné straně zeměkoule. Bylo to jediné místo na světě, kde rostl hřebíček; koření, které mělo v Evropě cenu zlata! Fernao de Magalhaes slíbil španělskému králi Karlu V., že ostrovy v této části světa se dostanou pod španělskou nadvládu a vydá se k nim novou „španělskou cestou“, tedy že popluje na Moluky kolem Ameriky.

Dánskému korunnímu princi Hamletovi se zjevuje duch jeho tragicky zesnulého otce, jenž mu sdělí, že byl ve skutečnosti úkladně zavražděn svým bratrem a Hamletovým strýcem Claudiem, který zaujal královo místo na trůnu i po boku Hamletovy matky Gertrudy. Otcův duch žádá pomstu a zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života. Hamleta, jednu ze svých stěžejních her, psal sedmatřicetiletý Shakespeare ve svém méně radostném tvůrčím období, jež vystřídalo předcházející éru gracie, rozmaru, a vtipu, v níž vznikla řada jeho nejslavnějších komedií. Za námět mu posloužila pověst dánského dějepisce a básníka Saxa Grammatica z 12. století, kterou ovšem, tak jako všechny své inspirační zdroje, zcela přepracoval a přetvořil. Hamlet patří mezi vrcholná díla světového písemnictví. Dravý spád děje jej…

V únoru roku 1945, několik měsíců před koncem druhé světové války, pozval Stalin do Jalty k jednáním o podobě poválečné Evropy nejvyšší představitele Velké Británie a USA. Churchill a Roosevelt museli přijet do Sovětského svazu. Stalin trval na tom, že k setkání dojde na jeho území, a díky úspěchům svých armád mohl jednat z pozice síly. Západní spojenci souhlasí s tím, že se Rudá armáda nemusí hned stahovat z území, která osvobodí, výměnou za to jim sovětský vůdce slibuje, že v dotyčných zemích proběhnou svobodné volby. Churchill i Roosevelt Stalinovu garanci demokratické budoucnosti střední Evropy považují za dostatečnou. Stalin má však docela jiné záměry. Zmínil se o nich svému nejbližšímu okolí: „Každý prosadí svůj politický systém tak daleko, jak daleko…

Celovečerní dokumentární film o zásadních událostech Pražského povstání od 5 do 11. května 1945. Film zhodnotí ještě poslední vzpomínky žijících pamětníků, kteří neváhali a na barikádách se postavili německým okupantům. Bylo to slavné a sladké vítězství, ale po čase triumfu nadešel čas zúčtování s těmi, kteří veleli Pražskému povstání, a tak či onak překáželi nastupující sovětizaci. Ti, kteří triumfovali v únoru 1948 a v následujících letech, měli ke vznešenosti a k uznání hrdinství počínaje rozhlasem, až po velitelství Bartoš, dál než ke hvězdám. O tom všem je film, který vzdává těmto, z dějin vymazaným hrdinům, patřičný hold.

Dnešní dokument pochází z doby oslav 65. výročí královniny korunovace. Uvidíme tehdejší nejlepší barevné záběry, a o zákulisí pohovoří zasvěcenci, kteří byli v centru této významné události, včetně královnina bratrance Michaela z Kentu a jejích družiček. O své vzpomínky na slavný den se podělí Trevor McDonald, Len Goodman, Michael Crawford a Alison Steadmanová. Královnina korunovace byla první velkou televizní událostí na světě. Byla to také nová éra amatérských domácích filmů a komunity ve všech koutech Spojeného království natáčely korunovační oslavy a přehlídky. Díky pečlivé archivní práci tvůrců dokumentu se setkáme také s lidmi, kteří v těchto amatérských filmech vystupují. Radost z nich čiší i po dlouhých letech.

Příběh z prostředí francouzského královského dvora v polovině 16. století je plný intrik. Krásná paní de Clėves okouzlí vévodu de Nemouras. Ani on jí není lhostejný, avšak kněžna velmi ctí svého staršího manžela (kterému se vyznává z citů k jinému muži) a vévodu odmítá. Vévoda se však nevzdává a tak i nadále věnuje až nemístnou pozornost krásné kněžně. Situace se vyhrotí v okamžiku, kdy se k panu de Clėves donese nepravdivá pomluva, že kněžna vévodovi nakonec podlehla… Věci začnou mít rychlý spád…

Méně obvyklý pohled na gotické umění rozkrývá asociace vztahující se k námětům smyslnosti, smrti a děsu… Pozdně gotické umění je hluboce lidské. Tato tvorba vyjadřuje pocity, které se nás dotýkají i dnes – pět set nebo šest set let od vzniku díla.

Děj filmu se odehrává v létě roku 1957. V roce, kdy se bývalý automobilový závodník Ferrari (Adam Driver) ocitá ve velké krizi. Řeší problémy v manželství, smrt syna, ale také bankrot společnosti, jíž věřil. Příběh zachycuje nejen hlavního hrdinu, ale také další členy jeho rodiny, která definovala myšlenku výkonného italského sportovního vozu a prakticky stála u zrodu závodů formule 1 a také u legendární automobilové značky.

Irsko, keltská země barvy smaragdu, nabízí klidnou, někdy až strohou krajinu, která tvoří mozaiku nekonečné zeleně. Tu podtrhují břehy moře, které není nikdy daleko. Od Dublinu po Belfast, od Galway po Killarney, od Giant’s Causeway po Cliffs of Moher návštěvník narazí na velké množství archeologických nalezišť, stojících kamenů, hrobek a tajemných míst. Zážitek z Irska navíc umocňují tamní obyvatelé, kteří jsou pevně spjatí se svými kořeny a historií.

V roce 1919 dva kameramani na palubě vzducholodi přelétávají nad francouzským územím, zpustošeným po čtyřech letech války. Několik týdnů natáčejí místa, kudy se táhla fronta, krajinu jako z konce světa. Ničivá palba, zejména těžkého dělostřelectva, způsobila do té doby nevídané škody. Podle prvních odhadů bylo převážně v severovýchodních krajích Francie se zemí srovnáno tisíc obcí, zcela zničeno nebo vážně poškozeno bylo na tři sta tisíc domů. Válka si vybrala vysokou daň i na těžce poničených, Francouzům tolik drahých architektonických klenotech národního dědictví. Vše začíná v září roku 1914 ostřelováním Remeše německými vojsky. Asi dvacet střel zasáhlo zdejší katedrálu. Obyvatelé s pohnutím sledují hořící střechu chrámu. Zásah vrcholného díla gotické architektury, místa svěcení francouzských králů, vzbudilo mimořádné rozhořčení.