Historický

Náš film bude vyprávět o tajemství Divadla Sklep, o jeho historii i současnosti a sledovat principy jeho obdivuhodně dlouholeté existence a soudržnosti. Samozřejmě bude také portrétovat jeho výrazné osobnosti, za všechny jmenujme otce zakladatele Davida Vávru a Milana Šteindlera, dále pak Tomáše Hanáka, Václava Marhoula, Aleše Najbrta, Evu Holubovou či Jiřího Macháčka. Mnoho osobností z řad herců, muzikantů a režisérů, které zde od roku 1971 začínaly svoji uměleckou dráhu, fungují v dnešním kulturním a mediálním světě jako úspěšní a oblíbení solitéři. Doufáme, že ti, co tuto skutečnost netuší, se díky našemu filmu dozvědí nové souvislosti a současně proniknou do tvorby a poetiky jedné ze stálic divadelního světa, která letos oslaví 45 let své existence.

Úžasný příběh rockových dějin se odehrál v létě 1970 ve vlaku projíždějícím Kanadou. Pořadatelé připravili společné koncerty největších rockových hvězd v Torontu, Winnipegu a Calgary, a pro jejich přepravu mezi městy zvolili netradiční přepravu. Speciální vlak, ve kterém nechyběl alkohol a čas na jamování všech hudebníků. Mezi nimi byli například Janis Joplin, Buddy Guy, The Band, The Grateful Dead nebo Ten Years After. Záběry z koncertů, které provázeli společenské nepokoje, i ze samotného vlaku přinášejí zajímavý pohled do zákulisí šoubyznysu té doby. Vinou finančních problému pořadatelů se natočený materiál odložil a k jeho zpracování a uvedení došlo až po více než třiceti letech od samotné události. Zajímavostí je i fakt, že dokument obsahuje jedny z posledních filmových záběrů Janis Joplin,…

Příběh českého malíře Alfonsa Muchy (1860-1939), který vyprávěl jeho syn Jiří, který se tím, že píše otcovu biografii, zabývá jeho odkazem a otázkou, proč jeho otec opustil Paříž, bohatství a současné umělecké prostředí na vrcholu jeho slávy k návratu do Čech.

Po 150 letech se štáb ostravského televizního studia České televize vypravil na místa, kde se náš tehdejší panovník císař František Josef utkal s pruským králem Vilémem I., aby se společně s hercem Jiřím Dvořákem setkal s lidmi, pro které je památka na velkou bitvu u Hradce Králové stále živým tématem… Tým režiséra Jakuba Taberyho asistoval při expertize kosterních ostatků z kostnice na Chlumu a pokusil se o rekonstrukci posledních okamžiků života jednoho z účastníků boje, jehož lebku uchovává v depozitářích muzeum v Hradci Králové. Televizní kamera byla přítomna také při archeologickém průzkumu v místech, kde stála pověstná „Baterie mrtvých“, nebo při manévrech historických jednotek z roku 1866. Velmi důkladně se autoři zaměřili rovněž na události, které se odehrály v lese…

Publicistický cyklus Zvědavá kamera se dostal na obrazovky Československé televize v roce 1965 a okamžitě se stal nejsledovanějším pořadem.V období tání cenzury došlo ke zmírnění dohledu a vzniká investigativní pořad, který opravdu pátrá po nezodpovězených otázkách a bílých místech naší historie. Moderátorem a scénáristou pořadu se stal Vladimír Branislav. Pořad zaniká v roce 1968 po okupaci Československa.

Píše se rok 1885. V rozlehlém domě v údolí Loiry začíná další den a kuchařka Eugénie od časného rána pobíhá v kuchyni. Její jedinečný talent a láska k vaření dávají vzniknout neuvěřitelně chutným pokrmům. Posledních 20 let pracovala pro slavného gurmána Dodina . Společně hledají a nalézají nové, neotřelé recepty, zkoumají chutě a sdílejí lásku ke gastronomii. Během let mezi nimi vzniklo silné pouto ovoněné upřímnou láskou. Dodin by byl rád, kdyby se Eugénie stala jeho ženou. Ta ale zarputile odmítá, nechce ztratit svobodu. Vždyť jejich soužití je takto dokonalé. Tráví spolu dlouhý čas, zkoumají a hledají recepty. Není to lepší než kdejaké manželství? Dodin je ale neústupný a tak se rozhodne udělat něco, co ještě nikdy neudělal: uvaří on pro ni. Možná mu poté…

Bylo to první město na sever od Alp, jeho obyvatelé žili spokojeně a elitou místní společnosti nebyli muži, ale byly to silné ženy. Ty zhruba před 2600 lety stály na absolutním vrcholu keltské společnosti v Heuneburgu, který stál a vzkvétal na území dnešního jihozápadního Německa. Díky osobité kultuře a vysoce rozvinuté společenské struktuře bylo toto sídelní centrum proslulé daleko za hranicemi keltské říše. Ženy měly hlavní slovo ve veřejném životě a podílely se na politické moci. Keltská společnost tak dalece předběhla řeckou a římskou civilizaci. Jak je možné, že se ženám podařilo emancipovat už během rané doby železné v 6. až 4. století př. n. l.? A co nám o jejich výjimečném postavení v keltské společnosti prozrazují nedávné archeologické nálezy?

Dědic luxusního hotelu, syn z bohaté rodiny – mladý Emil Dreesen má před sebou zářnou budoucnost. Místo toho se ale vrací z první světové války s traumatem a čelí největší výzvě svého života. Hotel byl zrekvírován francouzskou armádou a každodenní život je záležitostí ekonomických potíží a radikální politiky: zrcadlo společenského chaosu Německa dvacátých a třicátých let, nebezpečné doby pro život.

Příběh Jánoše Hunyadiho je epickým příběhem hrdiny narozeného ve skromných poměrech, který v roce 1456 s neochvějným odhodláním a navzdory všem překážkám porazil mnohem větší osmanskou armádu a zastavil její snahu dobýt Vatikán a ovládnout západní Evropu. Hunyadi tak ovlivnil nejen dějiny Uher, ale i celé Evropy. Desetidílná minisérie vychází z historických románů Móra Bána, které se v Maďarsku staly bestsellery již od vydání prvního dílu před více než deseti lety. Tyto knihy poskytují bohatý a jedinečný vhled do dramatických konfliktů 15. století střední Evropy a Osmanské říše. Seriál, určený širokému mezinárodnímu publiku, sleduje Hunyadiho život od jeho dětství coby syna nižšího dvorního rytíře, přes jeho žoldnéřská léta v Miláně a postupný vzestup jako mocného vojevůdce a vládce Uher. Seriál…

Adolf Hitler, jeden z nejznámější zločinců 20. století a strůjce nejtemnějšího období historie. Můžeme ho sledovat od skromné výchovy v Rakousku až po vedení nacistické strany. Hitlerův život znamenal pro Evropu hrůzovládu, jakou ještě nezažila.