Historický

Sídlo rozkládající se na zhruba hektarovém pozemku nedaleko Buckinghamského paláce bylo v průběhu staletí dějištěm přelomových událostí, mimo jiné uvěznění krále Karla I., jenž byl roku 1649 sťat ve Westminsteru. Zdejší kaple se stala poutním místem pro tisíce truchlících, kteří se v září 1997 přišli poklonit princezně Dianě a zapsat do kondolenčních knih. A právě sem se William a Harry přestěhovali po smrti své matky. Když se zde William poprvé setkal s přítelkyní svého otce, požádala Camilla po půlhodinovém rozhovoru s princem o jediné: gin s tonikem.

Elysejský palác, sídlo francouzské hlavy státu, už po staletí vítá a oslňuje nejvýznačnější osobnosti světového dění. Jen málokdo měl však tu čest vstoupit dovnitř. Klasicistní administrativní budova svým vzhledem jen málo připomíná prezidentské sídlo moderní doby. Původně měl totiž palác jiný účel. V 18. století jej nechal postavit nepříliš populární Henri de la Tour d’Auvergne, hrabě z Evreux. Ten byl sice dědicem známého šlechtického rodu, ale k majetku přišel až sňatkem se sotva dvanáctiletou měšťankou Marie-Anne Crozatovou. Právě její věno nechalo vzniknout zprvu těžkopádnému sídlu, které však v průběhu staletí nabývalo na kráse a významu.

2 500 let před naším letopočtem se jižně od Egypta objevila civilizace, která po staletí vládla oblasti mezi Středomořím a centrální Afrikou včetně egyptské říše. Království Kuš, jež zůstávalo dlouhá léta ve stínu faraonského Egypta, který na sebe strhával veškerou pozornost. O jeho ztracených starověkých městech jsme se dozvěděli jen z několika biblických textů. Přesto se uprostřed núbijské pouště tyčí pyramidy zvláštních tvarů. Až nejnovější objevy archeologů odkrývají tajemství mocného státu a historii jeho dobyvačných králů, kteří si na několik desetiletí dokázali podmanit i věhlasnou egyptskou říši. Jak se těmto „černým faraonům“ podařilo získat moc a založit dvacátou pátou dynastii, která vládla dvěma zemím – Egyptu a království Kuš?

Po bitvě u Sudoměře, ve které Jan Žižka porazil královské vojsko, se husitské hnutí šíří po Čechách jako lavina. Husité dobývají kláštery, hrady a tvrze, houfně se k nim přidává obyvatelstvo vesnic i měst. Louňovického probošta a novicku Janu zachrání před hněvem lidu vladyka z Hvozdna. Vladykova ovdovělá dcera Zdena odejde s ostatními hvozdenskými do Tábora a otec ji po krátkém váhání následuje. V dosud jednotném společenství se však objevují rozpory, šířené kněžími Kánišem a Bydlínským, do kterého se Zdena zamiluje. Proti Táboru se chystá táhnout s vojskem Rožmberk; chce se spojit s králem Zikmundem. Zpupný král se však nedohodne ani s ním, ani s umírněnými Pražany. Pražané proto požádají o pomoc Žižku a ten vytáhne ku Praze…

Když před třemi lety zemřel manžel Alžběty II. princ Philip, svět vzdal hold jeho oddanosti královně a obětavosti při službě Británii. Tento film nám připomene vzácnou a nezaměnitelnou osobnost prostřednictvím archivních a zvukových nahrávek pořízených v průběhu osmdesáti let. Se svým typickým suchým humorem a velmi upřímně mluvil o všem, ať už šlo o roli monarchie, vztah k novinářům, budoucnost syna Charlese. Dnes, v době turbulentního vývoje situace v britské královské rodině, jde vlastně o milou připomínku „starých dobrých časů“, kdy celá dlouhá léta a desetiletí vše zůstávalo neochvějně na svém místě…