Historický

Hledači pravdy se nezastaví před ničím, aby odhalili skutečnost o mýtech a legendách. V tomto seriálu se podíváme na nejznámější záhady světa a prozkoumáme, jak se z mýtů, předávaných generacemi, staly jedny z největších záhad, které známe dodnes. Kdekoliv existuje záhada, tam se vždy najdou i hledači pravdy.

Červen 1941. Němci dosáhli řady snadných vítězství. Povzbuzeni úspěchy v Norsku, Nizozemsku, Belgii a Francii se připravují na tajnou operaci na východě. Jsou si jistí, že ještě před Vánocemi se vrátí domů. Nedokázali si představit, že se chystají do války plné nevídaného násilí, která si během několika měsíců vyžádá miliony obětí. Aktéři této události, vojáci i civilisté na německé i sovětské straně, zaznamenali své zážitky formou amatérských filmů, korespondence či poznámek do deníků. Daleko od oficiálních zpráv a státní propagandy se nám zde odhaluje jiná stránka operace Barbarossa, a to v lidském měřítku, která nás vrhá přímo do srdce pekla.

Letecká archeologie nahlíží na minulost z výšky a umožňuje objevit kulturní dědictví ukryté pod zemí, které v materiální podobě už ani neexistuje. Existují ale otisky v krajině, kdy jiná barva půdy nebo porostu prozradí, kde stávaly staré objekty, kde probíhaly dějinné události. Špičkové oddělení Archeologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Martina Gojdy již přes třicet let vytváří archiv leteckých záběrů povrchu naší země. Jde o světově unikátní projekt, který nám nabízí nové poznatky o naší historii.

Jsme ve Spojených státech amerických v srpnu roku 1945. Přesné datum: úterý 14. srpna. Americký prezident Harry Truman právě oznámil, že tři měsíce po ukončení války v Evropě kapitulovalo i Japonsko. Ačkoli není jasné, kdy dojde k potvrzení míru, propukají nadšené oslavy. Ulice v několika málo minutách zaplnily davy vojáků a civilistů, všichni se radují, zpívají, tančí a líbají se. Američané v těchto dnech pozorně sledovali zprávy o vývoji války. Před redakcemi novin se shromažďovaly čím dál početnější davy. Mnozí doufali, že po svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki válka konečně skončí.

Výstavbou zámku ve Versailles, ležícího pouhých 20 kilometrů od Paříže, chtěl slavný král Ludvík XIV. dokázat, že je pánem nikoliv pouze svých poddaných, ale také přírody. Palác je výrazem moci panovníka, jenž chtěl pomocí stavebního kamene zanechat trvalý odkaz. Je realizací snu o zlatu, kameni a vodě. Jeho podoba fascinuje návštěvníky i dnes, více než tři staletí po dokončení. Uskutečnění smělého plánu stavitelů si však vyžádalo mobilizaci obrovských zdrojů, materiálních i personálních, zdokonalení stavební techniky a postupů a trvalo přes 50 let. V přepočtu na dnešní poměry by se vynaložená částka vyrovnala miliardě eur. Vyslechněte si příběh skutečné perly francouzské architektury a součásti světového kulturního dědictví.

Paláce britské monarchie vytvářejí obraz luxusu, bohatství a moci. Jsou však také pracovním prostředím krále i ostatních členů rodiny. Tento dokumentární cyklus nám trochu poodhalí dění za pozlacenými branami. Královský komorník nám poví, jak se náhodou dostal k tanci s královnou. Interiérový designér hvězd nám prozradí, co našel v zásuvkách Buckinghamského paláce. A královský čalouník vysvětluje, proč byste měli být vždy opatrní, když vám někdo v paláci nabízí čaj. Historici zase přinesou hrůzyplné historky o tom, co se dělo v palácích za starých časů.

Vládci odjakživa odvozovali svou moc od Boha a jeho ochranu hledali v různých božských relikviích. V průběhu uplynulých staletí se kolem nich vytvořilo mnoho obdivuhodných uměleckých děl. Pojďte se na ně podívat. Ukážeme vám relikviář ve vídeňské katedrále svatého Štěpána nebo Dóžecí palác v Benátkách, které patří nejen k významným duchovním, ale také uměleckým a architektonickým památkám.

Juana Doña, komunistka, Carmen Polo, manželka diktátora Franca, a Eva Duarte, manželka prezidenta Peróna, první dáma Argentiny, zbožňovaná Evita, protnou své životy během Evitiny oficiální návštěvy Španělska, autarchické země izolované od světa, v červnu 1947. Za pompézností přijetí se skrývá faraonská příprava, skryté obchody, bitvy na caudillově dvoře a možnost záchrany lidského života.

23. srpna 1939 se sešli představitelé nacistického Německa a Sovětského svazu, aby podepsali smlouvu o neútočení. Podle jejích signatářů se jí také říká Pakt Ribbentrop–Molotov. Bylo to zcela nečekané sblížení dvou nepřátel na život a na smrt, Hitlera a Stalina. Tato takřka neuvěřitelná aliance byla vyvrcholením událostí, které začaly nástupem nacistů k moci. Adolf Hitler byl přesvědčen, že jedná na základě jakéhosi vyššího vnuknutí, které ho činí neomylným a povolaným k vybudování nové Německé říše. Svým spoluobčanům sliboval, že obnoví bývalou slávu a moc Německa, o které přišlo kvůli porážce v první světové válce. Pro své soukmenovce žádal Hitler více životního prostoru, ten se podle něj nalézal na východě Evropy. Slované se měli stát otroky Germánů. A komunistický režim Sovětského…

Jak se z Hitlerova věrného a loajálního stoupence stal zrádce, který naplánoval a provedl nejsmělejší atentát usilující o zabití vůdce Věděl o zvěrstvech, která nacistický režim páchal Měl pocit, že by jiní lidé vedli Německo lépe než Hitler…