Historický

S mimořádně velkým počtem slunečních dní oplývá francouzský Departement Drôme nádhernou přírodou. Region v blízkosti Alp i Provence, ležící tak trochu stranou světa, toho ale nabízí daleko více. Pozůstatky středověku, vysoko položené vesnice, renesanční stavby i pohádkové zámky poukazující na pestrou minulost. Je to místo, kde mají lidé možnost být sami sebou, a kde se udržují dávné tradice.

Vztah francouzské královny s hrabětem von Fersenem, švédským šlechticem ve službách Francie, vyvolává dodnes mnoho kontroverzních diskusí. Někteří by rádi dokázali, že panovnice s ním měla milostnou aféru, jiní zůstávají věrnými obhájci její počestnosti a tvrdí, že by nebyla schopna selhat ve svých manželských povinnostech. Klíčem k celé záhadě může být korespondence, kterou si vyměňovali během revoluce, od útěku do Varennes až po pád monarchie. Zvědavost historiků vždy vzbuzovaly četné škrty v jejich dopisech. I přes několik pokusů o rozluštění však upravované pasáže zůstávaly nečitelné. Měl se snad srdcervoucí milostný příběh zahalit do roušky tajemství? Podaří se současným archivářům, historikům a kryptologům rozluštit šifru chránící obsah dopisů před nepovolanými čtenáři?

Zámek ve Fontainebleau skrývá největší díla renesance, baroka a empíru. Začal se budovat ve středověku, pět století před zámkem ve Versailles, a během více než osmi set let byl několikrát přebudován a rozšířen. Dnes je to kolosální památka s 1500 pokoji. Od té nejskromnější komnaty až po největší královský sál byl každý prostor zámku dějištěm nejslavnějších událostí francouzských dějin. Během francouzské revoluce a následné vlády teroru se však stal symbolem království, na něž chtěli lidé navždy zapomenout. Navzdory velkému nebezpečí se mladý architekt Charles Percier postavil bezhlavému plenění a rozhodl se nakreslit každou místnost ohroženého zámku, aby uchoval jeho památku pro případ, že se mu palác a jeho nenahraditelné kulturní bohatství nepodaří ubránit před revolučním tribunálem.

Johann Wolfgang Goethe, autor tragédie Clavijo, jednej z najväčších drám svetovej klasiky, aj vo svojom dramatickom diele osvedčil svoj nesmierny básnický talent, schopnosť postihnúť ľudské osudy v ich tragických podobách. V osude Clavija a jeho priateľov sa odvíja dramatický príbeh lásky v mene ctižiadostivej túžby po sláve a úspechu. Kultúrne prostredie Madridu 18. storočia sa tak stáva dejiskom veľkých vášní, utrpenia i tragédií.

Albrecht Dürer ztělesňoval o pět století dřív než jeho vzdálení následovníci, všechno, co si představíme pod pojmem moderní umělec. Zvláštní pozornost na sebe poutaly jeho výjimečné autoportréty. Dürerův monograme se jeví být logem v moderním smyslu slova. Písmeno A – Albrecht spojené s písmenem D – Dürer, což vychází z německého výrazu pro dveře – Tür. Společně vyobrazeny ve formě pomyslných dveří. V podstatě jde o autorské logo, které vyjadřuje snad i malířovu snahu otevřít se světu. Po celý život se vracel ke své vlastní podobě, ke svému tělu. Bylo pro něj jedinečným prostředkem, jak vidět a vnímat svět.