Historický

Oba byli následníky trůnu. Narodili se s jediným posláním – vládnout. Jednoho mučili vojenským drilem, druhý zklamal hned poté, co přišel na svět s ochrnutou rukou. Oba spojovala dětská traumata a složitý vztah s odtažitými rodiči, a přesto byli úplně jiní. Rakouský korunní princ Rudolf a německý korunní princ Vilém se seznámili jako čtrnáctiletí mladíci roku 1873 u příležitosti vídeňské Světové výstavy. O prvním setkání mladých následníků trůnu se psalo na titulních stranách. Rudolf prý Vilémovi dokonce nabídl tykání a oba se sbratřili, přestože vzájemné rakousko-německé vztahy byly spíše napjaté. Bylo však toto sbratření opravdu upřímné?

Leopoldina Habsburská se narodila 22. ledna 1797 ve Vídni. Bystrou dívku se zájmem o přírodní vědy vychovávali především k povinnosti vůči svému lidu a manželovi. Nikdy si nesměla vzít někoho jen z čisté lásky. Budoucího manžela jí vybíral otec se svými ministry na základě mocenského kalkulu a rakouských ekonomických zájmů. Nakonec ji provdali do portugalské královské rodiny, jejíž brazilská kolonie hospodářsky vzkvétala. Její manželství začalo šťastnou a vášnivou láskou, skončilo však domácím násilím a ponižováním. Leopoldina pochopila, že pro svou rodinu zachrání Brazílii jen tehdy, když se kolonie odtrhne od své mateřské země Portugalska. Podařilo se jí to? Jakým způsobem přesvědčila svého muže, císaře Pedra I.? A jakou cenu za to sama zaplatila?

Automobil, mechanické mistrovské dílo konce 19. století, báječný stroj hodný románu Julese Verna, změnil města i krajinu, převrátil životní styl a pronikl do naší představivosti. Vynalezl značky stop a červenou na semaforu, benzinové pumpy a olovnatý benzín, stopaře, autorádia, dálnice, dálniční odpočívadla, dopravní nehody, motely a filmy roadmovie, kruhové objezdy s květinami a podzemní parkoviště, obchvaty a dopravní zácpy, ropnou krizi a ropné války. Proměnil hluk měst i kvalitu ovzduší na Zemi.

Dan Snow představuje divákům úchvatnou historii římského Colossea, vylíčí jeho stavbu, krvavé gladiátorské hry, kterými bylo slavnostně otevřeno, jakož i vzrušující podívanou, kterou si žádný starověký Říman nechtěl dát ujít. Přitom odhaluje i skutečnost skrytou za hrůzostrašným děním v aréně a slávou gladiátorů.

Tento film je ponořením do odvážného dobrodružství francouzské kinematografie: nové vlny. Během deseti let, tedy v období mezi roky 1958 až 1968 vytvořila hrstka filmařů jedinečnou estetiku, která dodnes vyvolává vášnivé diskuse a o níž se vydávají knihy. Šlo o generaci umělců a intelektuálů, kteří cítili jistou spřízněnost s velkými hollywoodskými mistry v čele s Hitchcockem a Hawksem, s italskými neorealisty a s několika režiséry francouzskými. Většina tvůrců nové vlny vzešla z filmového časopisu Cahiers du cinéma a za své guru považovali slovutné teoretiky a historiky André Bazina a Henriho Langloise.