Historický

1. Ke kořenům: První záznamy o existenci antisemitismu pochází z jedné z nejuznávanějších civilizací – starověkého Egypta… Nejstarší dochovaný dokument týkající se násilí vůči Židům je datován do Alexandrie roku 38. Tehdy již Římská říše ovládala téměř celé Středomoří a na jejím území žily čtyři miliony Židů. Jeden milion přitom obýval malé království Judsko, které mělo být jejich domovinou po více než tři tisíce let. Zbytek se v důsledku konfliktů přestěhoval do jiných oblastí. V Alexandrii, jednom z největších měst tehdejšího světa, tou dobou již několik století existovala prosperující židovská komunita. Správce Alexandrijské knihovny Apion se však dlouhá léta snažil poštvat místní proti Židům, označil je za mizantropy, pokrytce a tvrdil, že se chystají zničit Egypt. Mezi lidmi se navíc začala…

Pohoří Jura tvoří přirozenou hranici mezi Francií a Švýcarskem. V této pohádkové krajině, kde je všemocnou vládkyní příroda, posouvají lidé hranice svých možností a neváhají vyzvat na souboj ani zákony zemské přitažlivosti. Kdysi byli jeho obyvatelé kvůli sněhu a hornatému reliéfu izolováni, ale i díky tomu si dokázali zachovat tradice a dovednosti předávané z generace na generaci. I proto dnes v jakémkoliv ročním období umí vytěžit maximum ze svého dědictví a z bohatství, které skýtají půda, hory, řeky a jezera.

Každý ji znal jako pohádkovou princeznu rdící se pod obrovským závojem, když si brala svého vysněného prince. Jak se ale svět po její tragické smrti začal postupně dozvídat, byla Diana vlastně velkou část svého života nešťastná. Dnešní dokument se zaměřuje na řadu nešťastných událostí a okolností, které se staly ještě před jejím narozením a během jejího dětství a které měly hluboký vliv na její pozdější život. V tomto příběhu najdeme úmrtí novorozence, odcizení manželského páru, raněnou duši Dianiny matky i neutěšený princeznin vztah s nenáviděnou macechou, která se však paradoxně nakonec ukázala být obrovskou oporou těžce zkoušené mladé ženy.

Pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období našeho národního obrození na motivy románu Vladimíra Neffa začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Tento pamětnický seriál patří mezi nejcennější díla archivu České televize. U jeho zrodu stáli dva významní televizní tvůrci – scenárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Práce na scénářích začala ještě před jarem 1968 a diváci viděli seriál poprvé na podzim téhož roku. Zasaženi a poníženi srpnovými událostmi a posrpnovým vývojem nacházeli v historickém seriálu útěchu, povzbuzení a naději. V roce své premiéry seriál překvapil kvalitou, dokonalým řemeslným zpracováním a nádhernou přehlídkou hereckých výkonů. Dnes po sedmatřiceti letech se Jiří Vala jako Martin Nedobyl, Slávka Budínová jako Valentýnka, Iva Janžurová a Jiřina…

Úspěšný spisovatel Michael Crichton, jehož romány filmaři často vyhledávají, napsal v roce 1976 knihu Pojídači mrtvých, odehrávající se v desátém století na území bájných Vikingů. Při psaní vycházel z mnoha historických pramenů a z výpravné anglosaské básně Beowulf. Román zaujal i amerického režiséra Johna McTiernana, jenž v roce 1999 převzal náročnou realizaci historického snímku o třinácti bojovnících, kteří se odhodlají postavit zlu. K úspěchu dobrodružného příběhu z raného středověku přispělo i herecké obsazení populárního Antonia Banderase do role vzdělaného Ahmeda.