Historický

V roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter neporušený hrob egyptského faraona Tutanchamona. Tento nález uchvátil lidstvo nejen díky neuvěřitelným pokladům, které byly v hrobce, ale hlavně díky záhadným událostem, jež následovaly po jeho otevření, což z objevu učinilo pravý mýtus. Celkem 27 nevysvětlitelných úmrtí, nehod, nemocí… Vše nasvědčovalo tomu, že na tým archeologů padla kletba. Došlo k mnoha neštěstím, před kterými byli předem varováni.

Ve druhé polovině 70. let byla jedna z největších památek v Egyptě, areál ostrova Fílé, přestěhována na sousední ostrov. Komplexu svatyní pocházejících z dob ptolemaiovské dynastie i římské nadvlády hrozilo zatopení vinou stavby dvou mohutných přehradních hrází poblíž jihoegyptského Asuánu. Od velkolepé záchranné akce organizace UNESCO již uplynulo půlstoletí, přesto nad ní dodnes zůstává rozum stát. Tisícovkám dělníků, archeologů, zeměměřičů a zástupců dalších profesí se podařilo přemístit nedocenitelné památky včetně vzácných hieroglyfických nápisů, svědků závěrečné éry věhlasné egyptské civilizace.

Dokudramatický snímek nás přenese do března roku 1938, kdy se Rakousko stává součástí Třetí říše. Jednou z prominentních osob společenského, a především finančního světa je i Louis Nathaniel Rothschild, potomek rakouské větve slavného rodu bankéřů. Coby Žid se pokusí zemi ihned opustit, aby se vyhnul perzekuci nacistických úřadů, je však zadržen při odletu a následující rok stráví vězněn v hotelovém pokoji. Jen díky neoblomné snaze dalších členů rodu Rothschildů žijících v jiných částech Evropy a po zaplacení gigantického odstupného mu bude umožněno odcestovat. Kde se však vzala sláva a bohatství, zčásti náležející i Louisi Nathanielovi?

Viktoriánská éra určila podobu moderní Anglie. A jeden muž v ní zanechal nesmazatelnou stopu. Princ Albert, manžel královny Viktorie, byl vizionář a angažoval se v architektuře, školství i sociálních otázkách. Dal výrazný podnět k reformám občanské společnosti a zastával se chudých způsobem, který tehdy nebyl běžný. Jako jeden z prvních si uvědomil důležitost a možnosti využití fotografie a stal se iniciátorem a organizátorem první světové výstavy v Londýně. Spisovatel a historik Saul David nás provede královskými archivy a přiblíží nám osudy a myšlenky „Prince chotě“ prostřednictvím jeho osobních dopisů, rodinných fotografií i konkrétních budovatelských plánů, jež se však vinou Albertova předčasného skonu v pouhých 42 letech podařilo uskutečnit jen zčásti.

Vždy se předpokládalo, že všichni vikingští válečníci byli muži. Nové poznatky to však zpochybňují. Vědci v čele s průzkumnicí National Geographic Ellou Al-Shamahiovou využijí nejmodernější technologie k potvrzení, že před více než tisíci lety bojovaly v řadách Vikingů i ženy.