Historický

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Francie byla za krále Ludvíka XIII. plná lží, intrik a zrady. Jako čtrnáctiletý chlapec se d‘ Artagnan (Justin Chambers) stane svědkem vraždy laskavé matky a otce, vysloužilého mušketýra. Zabil je Febre, podlý pobočník kardinála Richelieua. D’Artagnan mu přísahá pomstu a začne se učit šermu u mistra Plancheta, který osiřelého chlapce vezme pod ochranná křídla. O čtrnáct let později d´Artagnan opouští rodné Gaskoňsko a vydává se do Paříže, aby dostál otcovu přání stát se mušketýrem a svému slibu, že pomstí smrt rodičů. Bohužel dorazí krátce poté, co se mušketýrský sbor stane obětí intrik kardinála Richelieua…

Po třech desetiletích války a ničení památek přichází nová generace mezinárodních archeologů, která reaguje na výzvu iráckých památkových úřadů a znovu otevírá vykopávky mytických mezopotámských měst Ninive, Lagaš a Larsa. Díky využit digitálních technologií, které v této oblasti ještě nikdy nebyly použity, se jim podaří ohromující objevy, když zároveň přijdou s novými teoriemi o vývoji těchto vůbec prvních měst postavených člověkem. Také se snaží toto irácké dědictví zachovat. Tvůrci pořadu měli exkluzivní přístup v rámci této americké, italské a francouzské mise, a tak budeme mít možnost být u tohoto jedinečného okamžiku objevu.

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo…