Lékařský

Lea je špecializovaná sestra, ktorá sa po ťažkých časoch vracia na pediatrické oddelenie nemocnice v talianskej Ferrare. Vďaka veľkej sile dokázala premeniť bolesť na zvláštny dar, ktorý jej umožňuje vcítiť sa do mladých pacientov a ich rodín. V jej živote však nechýbajú prekvapenia: Lea sa po návrate do práce musí vysporiadať s prítomnosťou bývalého manžela, ktorý sa medzičasom stal šéfom oddelenia, a so stretnutím s fascinujúcim hudobníkom.

Ella je hlavní porodní asistentkou na gynekologickém oddělení státní dánské nemocnice. Spolu se svým týmem každý den pomáhají rodičkám v náročných, ale zároveň často též nejkrásnějších okamžicích jejich života. S maximálním nasazením se nadcházejícím maminkám snaží zajistit tu nejlepší péči, v čemž jim ale brání neustálé finanční škrty a nedostatek personálu. Celé oddělení pracuje pod velikým tlakem, při němž sestřičky i lékaři musí obětovat hodně ze svých osobních životů. Ella se ale nikdy nevzdává a chce být pro ostatní oporou, i když oporu a pomoc by někdy potřebovala i ona sama… Dánský seriál etablované režisérky a scenáristky Lone Scherfigové přináší citlivý, ale zároveň realistický pohled na chod porodnického oddělení. Je také značně kritický k dánskému zdravotnickému systému, ve kterém jsou propastné…

Môže to postretnúť každého z nás. Jedného dňa si vaše zdravie napriek všetkému vyberie dovolenku a dozviete sa svoju diagnózu. Všetko ostatné sa stane vedľajším. Chcete vedieť iba, aké máte možnosti, no najmä, ako to zvládli iní…

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…

Příběh lékaře, který se ožení s dcerou horského zvěrolékaře, ale odmítne praxi v alpské vesnici a jde za kariérou do Mnichova. Nešťasnou náhodou přijde jeho manželka při autonehodě o život a tchán mu tuto událost dává za vinu. Dojde k rozkolu, který vyústí téměř ze strany zvěrolékaře (tchána) v nepřátelství. Usmíření těch dvou zařídí hospodyně zvěrolékaře a přiláká zetě lékaře, aby začal praxi u nich na horách. Vlivem laviny přijde lékař o život a místo něj nastoupí nový mladý lékař a vesnice tak konečně získala opět svého lékaře, který poskytuje všestranné služby obyvatelům hor tak, jak je to běžné odjakživa u venkovských lékařů.

MUDr. Ondřej Frank je úspěšným lékařem, primářem oddělení speciální diagnostiky v prestižní Nemocnici Centrum. Je spolehlivý, je bezchybný, je striktně racionální. Oplývá neotřesitelnou sebejistotou. Všichni ho respektují jako špičkového experta, ale jen málokomu je sympatický. Jeho život se však náhle zcela změní. Kvůli zranění hlavy přijde o část svých vzpomínek. Frank se probouzí v realitě, kterou vůbec nezná. Musí postupně objevit a pochopit okolní svět, ale zejména svou vlastní osobnost. A jak se s proměnou svého bývalého primáře vyrovnají jeho kolegové? Pracovní i osobní vztahy najednou získaly zcela jinou dynamiku. Seriál je inspirován skutečným pravdivým příběhem lékaře Pierdante Piccioniho, primáře velké nemocnice v severní Itálii, který popsal ve svých autobiografických románech „Minus dvanáct“ a „První pomoc“.

Obrovský pokrok v oblasti prenatální péče zásadně změnil způsob, jakým přemýšlíme o začátku života. Genetické testy, více či méně jisté diagnózy, otázky, na něž nemusí být jasné odpovědi – to vše nevyhnutelně vede k rozhodování o životě před narozením a vyvolává závažné etické otázky, s nimiž se rodiče i společnost musejí vyrovnávat. Režisérka sleduje dva páry z Česka a Francie na jejich cestě těhotenstvím a zároveň přibližuje příběhy rodičů, kteří v minulosti museli čelit nejtěžšímu rozhodnutí. Skrze osobní výpovědi a odborné pohledy lékařů, genetiků, sociologů a filozofů prozkoumává hranice prenatální péče, kde se medicína střetává s etikou a pochybnostmi.

V roce 1847 zuří v porodnici ve Vídni záhadná epidemie, zatímco se lékař Ignác Semmelweis snaží porazit horečku šestinedělek a v zájmu rodiček se postaví proti všem tradičním teoriím. Ostatní maďarští lékaři na klinice ho považovali za blázna, protože žil jen svou prací a nezajímal se o požitky císařského města. Rakouští kolegové ho měli za nesnesitelného a násilného člověka. Jemu ale šlo jen o jeden cíl, a tím bylo zdraví matek v jeho péči. Pro tuto svatou věc dokázal překonat každou překážku a porušit každé pravidlo. Vysloužil si tak jméno “zachránce matek”. Byl však i mužem, který touží po lásce a klidu.