Přírodovědní

Divokým a jedinečným horským biotopem protéká srdcem Rakouska a Evropy – Totes Gebirge neboli „Mrtvé hory“. Masiv se tyčí do výšky více než 2 500 metrů a rozkládá se na ploše přes 1 000 km2, což z něj činí největší krasovou plošinu ve střední Evropě. Hory jsou protkány podzemními řekami a jeskyněmi, zatímco povrch je řídký a suchý. Je to mystický, zdánlivě nehostinný svět – a přesto je tato drsná divočina jedním z nejrozmanitějších ekosystémů v Alpách. Nedotčená jezera, pralesy, louky a rašeliniště této oblasti tvoří úchvatný kontrast k krasovým útvarům hor. Mezi nejzajímavější divoké obyvatele patří místní tetřevi, kteří si staví hnízda všude od horských lesů až po holé vrcholky. Tito velcí ptáci fungují v dokumentu jako průvodci a…

Východ Slunce je každodenní, avšak nevyčerpatelnou kouzelnou podívanou. Stačí se jen zastavit a pozorně se podívat. Něžné jarní probuzení. Hřejivé letní slunce. Barevné podzimní proměny. Křehká zimní krajina. Příroda kolem nás je plná kouzelných chvil. Například, když sluneční paprsky rozpouští poslední sníh a příroda se opět probouzí k životu. Příchod jara ohlašují první křehké květy. Bzučení včel naplňuje jarní vzduch. Příroda září všemi barvami. Hmyz je přitahován sladkým nektarem květů. A na oplátku pomáhá rostlinám v jejich rozmnožování. Z drobných modrých vajíček se brzy vylíhnou housenky motýla… babočky bodlákové.

Nevíte si rady se zahradničením? Nebo se zelenými prsty, ale potřebujete inspiraci? Pak nechte Carol Kleinovou, aby vám ukázala, jak na to. S více než 40 lety zkušeností je Carol jednou z nejlepších britských zahradnic a hlasatelů a je ideální osobou, která vám ukáže pořad „Jak zahradničit“. Tato dvoudílná mistrovská třída, která se natáčela na jejím vlastním pozemku v Devonu, bude vaším průvodcem – od toho, jak umístit správnou rostlinu na správné místo, až po to, jak pěstovat všechny vlastní rostliny od nuly.

Jižní část Vietnamu je zemí oplývající bohatstvím moře a štědrými řekami. Je to ale také místo, které si dokázalo uchovat tradice a současně se otevřít okolnímu světu. Této části země se podařilo zachránit kulturní, umělecké a náboženské zvyky, ale také patřičně využít obdivuhodného přírodního bohatství. Své kouzlo má delta řeky Mekong i největší vietnamské město. Ho Či Minovo Město, bývalý Saigon, soustřeďuje všechny paradoxy současného Vietnamu. Misí se tu tisíciletá historie, koloniální minulost, komunistický režim a nevázaný ekonomický kapitalismus.

Amalfitánské pobřeží přitahuje pozornost návštěvníků z celého světa. I díky jejich touze odpočívat v malebném prostředí vznikaly v tomto regionu přepychové restaurace a honosné vily. K nezapomenutelné podívané pak přispívají hory svažující se k moři, městečka choulící se v malých zátokách i vesnice vysoko na vrcholcích uprostřed bujné vegetace. Nádherné prostředí přímo svádí k řadě aktivit – koupání v moři, návštěvám jedinečných památek, jako je katedrála v Amalfi nebo Villa Cimbrone, či nákup módních oděvů v Positanu.

Evropské horské oblasti zažívají boom. Po léta byly přehlíženy, ale v době velkého zájmu o udržitelný cestovní ruch si lidé začínají uvědomovat, že některé z nejzajímavějších prázdninových destinací se nacházejí přímo na dosah ruky. Nízké horské krajiny a jejich jedinečné kouzlo jsou znovuobjevovány. Dokumentární seriál vás vezme na filmovou cestu po evropských horských oblastech, kde potkáte překvapivě rozmanitou flóru a faunu.

Slavný autor a ochránce přírody Tim Winton nás jako první na světě zavede na jedno z posledních skutečně divokých a nedotčených míst na Zemi. Globální poklad západní Austrálie. Jeho původní obyvatelé mu říkají Nyinggulu. My ostatní ho známe jako Ningaloo. Ningaloo, kde se australská poušť setkává s mořem, je rájem biologické rozmanitosti a útočištěm pro druhy, které jsou v jiných částech světa ohrožené nebo vyhynulé. Na této osobní a pohlcující cestě Tim oslavuje tajemství a zázraky Ningaloo, hledá nové poznatky o jeho třech mohutných ekosystémech a představuje roli regionu jako majáku naděje uprostřed naší krize vyhynutí a klimatické nouze. Na odlehlém a drsném severozápadním pobřeží Austrálie, kde se překrývají tropy, suchá zóna a mírné oblasti, visí Austrálie na okraji oceánské…

Tento velkolepý dokument, který obsahuje okouzlující scény z divoké přírody zasazené do fantastického vápencového světa, ukazuje syrovou krásu, divoká stvoření a fascinující rozpory jedné z nejpozoruhodnějších divokých zemí Irska – vápencové pouště na západním pobřeží Irska zvané Burren. Burren, uhnízděný na neúprosném pobřeží divokého Atlantského oceánu v odlehlých končinách irského hrabství Clare, je drsná krajina, která se téměř nepodobá žádné jiné. Zvlněné šedé kopce surové skály ukazují světu pustou tvář, ale pod povrchem se skrývá přírodní ráj – pláně a hory ze stříbrného kamene rozštěpené puklinami a podzemními jeskyněmi; mystická krajina, o které mnozí tvrdí, že byla inspirací pro Tolkienovu „Středozem“. Autor „Pána prstenů“ tuto oblast často navštěvoval. Film kromě představení divoké přírody Burrenu představí i některé z lidských strážců…

Nový druh gibona objevený před pár lety v jižní Číně má neobvyklý rituál. Když se nezadaným jedincům druhu hulok „Skywalker“ podaří navzájem nalézt a najdou v sobě zalíbení, začnou jeden druhému zpívat přes celá údolí… V roce 2017 obletěla svět senzační zpráva – lidstvo má nového příbuzného, který patří do naší společné rodiny primátů. Tento nový druh gibona byl objeven v jižní Číně a odhaduje se, že po celém světě jich žije už pouze okolo sto padesáti jedinců. Žijí roztroušeně a izolují se dokonce i mezi sebou. Vědci dali tomuto druhu nové jméno: Skywalker hulok gibon. A proč právě po hlavní postavě Hvězdných válek Luku Skywalkerovi? Příslušný čínský znak tohoto druhu gibona by se totiž dal volně přeložit jako „hulok,…

Aljaška a přilehlé ostrovy jsou pro medvědy rájem na zemi. Žijí tu největší medvědi hnědí na světě. Obři dorůstající téměř třímetrové výšky. Místní řeky jsou hlavním zdrojem jejich potravy. Lov lososů právě začíná. A doprovází ho sousedské potyčky. Miliony lososů táhnou každým rokem proti proudu, aby se vytřeli na trdlištích na horních částech toků. A pro medvědy jsou to rybí hody. S klimatickou změnou se však mění i Aljaška. Dokážou se medvědi a aljašské ekosystémy těmto změnám přizpůsobit?