Přírodovědní

Člověk tento jedinečný kousek Země kolem Dunaje ochudil do té míry, že přímo ohrozil rybáka, břehouše a včelojeda. Jsme schopni tuto zkázu zastavit? Dokážeme jednat okamžitě? Jeden z nejbohatších přírodních biotopů v zemi může být a bude opět kusem divoké přírody. Tak jako tomu bylo vždycky. Hnědý páv, zlatohlávek obecný a rybák obecný si to zaslouží.

V mlžných kopcích přírodní rezervace Malilangwe v africkém Zimbabwe se Puzzles a Jigsaw snaží založit rodinu bez pomoci své smečky. Kvůli odvážnému rozhodnutí čelí tito vzácní psi hyenovití mnohým problémům a nebezpečím. Ale navzdory vší pravděpodobnosti, díky výjimečné ostražitosti a péči, se jim podaří udržet svá mláďata naživu. Než přijde zima, Puzzles je znovu v očekávání. Aby našla lepší útočiště, přesune se mladá rodina do jeskyně, kde Puzzles brzy vrhne další mláďata. Teď je na Jigsawovi, aby obstaral potravu pro všechny. Jigsaw je šikovný živitel rodiny. Každý den vyráží níže do lesů a vrací se s dostatkem potravy. Jenže tam dole číhají také lvi. A už ho zmerčili. Jednou odpoledne se už Jigsaw nevrátí a Puzzles zůstane úplně sama s…

Na kalifornském pobřeží je živo. Okolní vody jsou plné žraloků bílých. Téměř každý den spatří některý z návštěvníků pláží, kajakářů nebo plavců jednoho tváří v tvář. Toto setkání může končit i útokem s tragickými následky. Živočich na hraně vyhubení zde možná zažívá comeback. Je to jisté? Opravdu se žraloci přestěhovali blíže lidem? Nebo hovoří vědecké záznamy o něčem jiném? Mike Domeier se pokusí rozluštit tyto záhady.

Jen během několika pár dní v období kolem novu zaplaví tisíce mořských želv tenký pruh pláže, aby tam nakladly milióny vajec. Film Želví pláž sleduje osud snůšky 100 želvích vajec a zachycuje, co se s nimi děje během následujících dvou měsíců – od chvíle, kdy byla nakladena, až o 51 dní později, kdy se tisíce čerstvě vylíhnutých malých želviček vyvalí na pláž a vyrazí k oceánu.

Spí každý tvor, ale ne všichni stejně. Obrovští sloni spí jen dvě hodiny denně, zatímco drobné včely podřimují až deset hodin denně. A někteří ptáci tráví 300 dní v roce ve vzduchu a spí za letu. Tento dokument zkoumá některé z největších spáčů na Zemi, protože vědci si vzali vylepšené technologie a vyrazili s nimi do divočiny, aby zjistili, proč a jak zvířata spí a jak se vypořádávají s nedostatkem spánku nebo nebezpečím, že během spánku upadnou do bezvědomí.

Obyvatelé Markéz přezdívají své zemi „Te Fenua Enata“, neboli „Země lidí“. Jsou na svou vlast velmi hrdí, ale nechtějí ji žárlivě střežit jen pro sebe. Návštěvníky vítají s upřímnou snahou podělit se o své tradice, které byly ještě před několika desetiletími na pokraji zániku. Od známějšího Tahiti se liší hlavně divokou přírodou a kulturou, jakou nemá nikdo jiný.

Jaro v jižní Africe začíná v září. Vracejí se sem statisíce stěhovavých ptáků, znovu se zaplní i kolonie terejů jihoafrických na ostrovech u jihoafrického pobřeží, kteří zde vyvádějí mladé. Na plážích v Namibii jsou početné kolonie lachtanů, kde také probíhá vrh mladých a jejich příprava na dospělost. Namibijské pouště na jaře pokryjí koberce pestrobarevných květů, které opylují různý hmyz a ptáci. S letním slunovratem v prosinci je již většina nových mláďat připravena začít samostatný život. Na začátku afrického léta kladou na jihu vejce karety obrovské, vylíhnou se na konci léta. Většinu afrického území sužují vysoké teploty a sucho, zvířata se tomu musela přizpůsobit. V deltě Okavanga je ale zatím vody dost, a to sem láká lvy ke stádům zeber, která…

Austrálie je zároveň ostrovem i kontinentem s tisíci kilometry pobřeží omývaného Indickým a Tichým oceánem. Na převážně pouštním kontinentu se na východním pobřeží střídají pásy divočiny, kde tropické deštné pralesy a Velký bariérový útes představují bohaté rezervoáry biodiverzity. Putování po Queenslandu, od pláží na jihu poblíž příjemného a přátelského města Brisbane až k plážím za městem Cairns na severu, nabízí možnost proniknout do australského způsobu života až k jeho kořenům. Oceán nás povede od pohádkových ostrovů rozesetých podél Velkého bariérového útesu až k náhorním plošinám Velkého předělového pohoří.

Klepe, tesá a bubnuje. Datel je největší stavitel ptačího světa. Bez ohledu na to, k jakému druhu patří, vyklove do kmenů různých stromů více dutin, než potřebuje. Z jeho těžké práce pak těží ostatní ptáci jako sýkory, holubi, brhlíci, ale i veverky nebo jiná zvířata. Datel bubnuje do stromů nejen z nutnosti, ale také z lásky – aby si našel partnerku, klepe tou nejvyšší možnou rychlostí. A když potřebuje, aby to skutečně rezonovalo, někdy klepe dokonce i na kov! Na lesním trhu s bydlením sice panuje vysoká konkurence, ale pokud jde o datla, výzvy se nebojí, hledá nové možnosti a zůstává otevřený každému dobrodružství. Díry, které dokáže vyklovat do zateplených fasád domů, vyvolávají nejen velkou nelibost jejich majitelů, ale i…

Významný seriál, který vůbec poprvé představí přírodní historii největšího sladkovodního ekosystému na Zemi – pěti Velkých jezer Severní Ameriky, která od břehů Hořejšího jezera až po Niagarské vodopády ovlivňují životy milionů lidí. Ve světě s nedostatkem sladké vody jsou jedním z nejdůležitějších ekosystémů naší planety a poskytují pětinu světové sladké povrchové vody. Tento seriál se zabývá životně důležitou úlohou Velkých jezer, krásou a historií tohoto neustále se měnícího prostředí a zvláštním a jedinečným chováním živočichů, kteří se přizpůsobili místním krutým zimám a extrémně nepředvídatelným změnám teplot na jaře.