Přírodovědní

Ptáci bahňáci jsou největší vytrvalostní sportovci světa. Dokážou migrovat bez jídla a vody až devět dní v kuse – déle než jakékoliv jiné zvíře, které známe. Jejich migrační cesty jsou vždy stejné, dlouhé několik tisíc kilometrů a vedou z jižní polokoule až daleko na arktický sever a zase zpátky. Jenže za posledních 30 let se populace bahňáků rapidně zmenšuje. Migrační cesty dříve plné života najednou utichly. A tak začal závod s neúprosným časem. Podaří se tyto jedinečné ptáky zachránit? Přírodovědci v obou Amerikách, Austrálii, Evropě i Asii se snaží přijít s řešením, jak nejlépe ochránit ohrožené bahňáky. Nejprve musí odhalit, proč jich tak rychle ubývá. Jenže u zvířat, která běžně překračují státní hranice, to vůbec není jednoduché. Vědci proto spoléhají…

Naše oceány jsou rozlehlé a podivuhodné. Zároveň jsou nejméně prozkoumanou oblastí na Zemi. Přestože se považujeme za rozvinutou civilizaci, která pátrá po odpovědích na všechny velké neznámé, vůči moderním problémům ukrytým pod vlnami zůstáváme překvapivě neteční. Kvůli oteplování planety jsou naše moře pod tlakem a každý tvor se s tím musí vypořádat svým vlastním způsobem. Co přesně plave pod hladinou oceánů? A jak si jednotliví obyvatelé této nesmírné podmořské říše dokážou poradit s aktuálními životními překážkami? I když víme, že dva nebo tři stupně teploty navíc způsobí obrovské rozdíly a naprosto změní celý svět, pořád máme jenom mizivou představu o tom, jaká epická dramata se odehrávají v hlubinách. Aby přežil, musí se každý přizpůsobit novým podmínkám. Týká se to obyčejného…

Velký bariérový útes je svou vlastní planetou. Je domovem více než 9 000 známých druhů včetně želv, krokodýlů, žraloků, jedovatých mořských hadů, pestrobarevných červů a velkých řas. Tyto druhy se vzájemně ovlivňují s korály a vytvářejí složitý a křehký ekosystém, jehož přežití je na sobě navzájem závislé. Jenže korály, a tedy i všechny organismy, které jsou na nich závislé, jsou dnes vážně ohroženy. Ve vizuálně úchvatném seriálu o jednom z nejkrásnějších přírodních biotopů na Zemi budeme sledovat tým vědců, kteří se v průběhu pěti let snaží vyvinout převratná technologická řešení na záchranu útesu před zničením.

Během ročního oběhu naší planety kolem Slunce se množství energie, která dopadá na její povrch, v různých zeměpisných šířkách různě mění. Díky tomu existují roční období a zároveň tak vznikají jak dobré příležitosti, tak problémy pro veškerý život na Zemi. Tento seriál se věnuje všem ročním obdobím a vydáme se v něm od Arktidy až po horké tropy. Podíváme se na neobyčejné způsoby adaptace a chování nejpozoruhodnějších živočichů světa. Divoká příroda nejenže odolá, ale dokáže maximálně využít všeho, co jí roční období přichystají…

Zrodil se z ohně. Když se v září 2021 na zeleném ostrově La Palma v Atlantském oceánu otevřelo ústí úplně nového kráteru, nikoho nenapadlo, že půjde o jednu z největších a nejničivějších sopečných erupcí za posledních pět století. A že zároveň nabídne mnoha vědcům vzácnou příležitost živě sledovat, jak probíhá evoluce. Sopka na ostrově La Palma chrlila lávu a popel dlouhé tři měsíce. Po jejím úbočí se valilo několik proudů rozžhavené lávy. Všechno, co jim stálo v cestě, bylo nemilosrdně zničeno a pohřbeno pod místy až 60metrovou neproniknutelnou vrstvou. Ale na místě zkázy se také zrodil úplně nový život. Příroda v okolí sopky zná mnoho způsobů, jak se přizpůsobit. Jedna z největších a nejsilnějších vulkanických erupcí za posledních 500 let…

Pantanal je portugalský výraz pro bažiny, což je prosté pojmenování velkolepé oblasti největších mokřadů na světě přímo v srdci Jižní Ameriky. Je to útočiště jaguárů, vyder obrovských, arů hyacintových, mravenečníků, dikobrazů, pásovců, kajmanů a mnoha dalších charismatických zvířat. Přestože jsou některá zvířata na různých místech světa vážně ohrožena, v brazilských mokřadech se jim daří. Tento dokument poodhalí jejich tajemství, ale také nám připomene, proč je tento přírodní ráj opět v ohrožení.

Tygr – dnes už je tato vznešená šelma tak vzácná, že skoro připomíná bájné zvíře. Kdysi byl tygr malajský majestátním vládcem své lesní říše. Člověk však udělal z elegantního lovce štvanou kořist. Pytláci se vypravují do hlubokého pralesa, aby poslední přeživší tygry chytili do pastí, zabili je a svůj úlovek prodali. Části tygřích těl jsou na černém trhu vysoce ceněným zbožím. A to přivedlo malajské tygry až na samý pokraj vyhubení. Ve volné přírodě zůstalo méně než 300 kusů. V posledních letech však v Malajsii probíhá nepolevující snaha o záchranu této majestátní šelmy. Film je doplněn o řadu unikátních dramatických sekvencí z práce ochránců, je v něm i scéna, kdy neobvykle se chovající tygr navštíví vyděšenou vesnici.

Dokumentární cyklus, který odkrývá veřejnosti dosud nezveřejněné informace o jednotlivých projektech našich vědců, prvotřídních odborníků ve svém oboru. Tito vědci budou zároveň průvodci jednotlivých dílů, tzv. tazatelé přírody. Ukážeme si, jakým způsobem pracují, jak o věcech přemýšlí, a naučíme se přitom pokládat přírodě ty správné otázky. Každý díl se zaměřuje na jednoho biologa a jeho osobní výzkum. Spolu s ním se budeme zaobírat živočichy a rostlinami, podnikneme dalekou a možná trochu nebezpečnou cestu napříč přírodou a zúčastníme se zkoumání ve speciálních laboratořích.

Náš pořad se pohybuje na hranici vědy a sci-fi, kde se setkáme s představiteli geoinženýrství, kteří doufají, že oslabením účinků slunečního svitu, duplikací sopek, transformací oceánských mraků a vytvořením nových ’zelených ploch’ z miliard hektarů zemského povrchu se lze vyhnout neblahým důsledkům změny klimatu.

Světadíl rozprostírající se na samém konci světa. Antarktida. Na první pohled připomíná bílou pustinu, přesto nás ani po více než sto letech objevování nepřestává překvapovat. V polárních mořích přežijí jen ti nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Z Rossova moře se vynořuje krajina jako z Tolkienových románů – utvářená mocnými živelnými silami. Mořské proudy směřující od pobřeží Antarktidy zásadně ovlivňují podnebí ostatních kontinentů. Přes drsné podmínky prostředí je Antarktida zranitelným světadílem, jehož změny ovlivní klima celé planety. Rozhodně není nepopsaným listem, v moři i na souši se zde odehrává mnoho příběhů. Tak málo lidí dosud vkročilo na nejjižnější kontinent, přesto na něm již dnes zanecháváme znatelnou stopu.