Přírodovědní

Bezpočet zpráv o pohybu obrovských, více než šestimetrových žraloků kladivounů vyvolal otázky o skutečné velikosti těchto živočichů. Tým vědců z floridské mezinárodní univerzity vyráží na expedici s cílem nalézt u pobřeží Floridy největšího kladivouna. Hledání je však zavede až na Bahamy.

Instruktor přežití v divočině a průvodce životem ve volné přírodě Hazen Audel se úplně sám vydává na některá z nejextrémnějších míst na naší planetě. To, s čím se tam setká, naplno otestuje jeho znalosti, schopnosti a fyzickou i psychickou výdrž. Aby z toho vyšel se zdravou kůží, musí se řídit starověkými tipy a triky domorodého obyvatelstva, které přežilo v tak nehostinném prostředí několik dlouhých tisíciletí. Dobrodružství Hazena Audela vede na vyprahlé písky australských a namibijských pouští, bouřemi bičované vody západního Pacifiku nebo zamrzlé pustiny severovýchodní Kanady. Všude tam předvádí vlastní umění přežít.

Grandiózní řeka Guadalquivir v jižním Španělsku teče přes Andalusii od severu k jihu jako obrovská tepna o délce přes 650 kilometrů. Řeka pramení v horách Cazorla a její ústí se nachází v národním parku Doñana. V dokumentu Divoké Španělsko se hlavní postavou příběhu stanou místní lišky. Jejich očima budete objevovat velkolepou biodiverzitu, se kterou se tento malý tvor na své cestě setká.

Před 66 miliony let zasáhl oblast Chicxulub v Mexiku asteroid. Následující události jako by vycházely z nejstrašnějšího katastrofického filmu, který se vzpírá hranicím představivosti. Kolize v důsledku zasáhla téměř celý povrch Země a způsobila řetězec katastrof. Nastal začátek pátého hromadného vymírání, kterému živé organismy na naší planetě čelily. Dokument přináší nejnovější vědecké objevy a odhaluje první minuty, hodiny a dny po osudné srážce. Spatříme skutečnou apokalypsu, jak ji viděli největší tvorové, kteří kdy obývali Zemi.

V roce 1799 se německý vědec Alexander von Humboldt vydal na nebezpečnou objevitelskou cestu napříč Jižní Amerikou. Zavedla ho do nejhlubší džungle u Orinoka i do výšin And. Jeho cíl byl dvojí: provést první vědecký průzkum Jižní Ameriky a zjistit, jak vlastně funguje příroda, a to v době, kdy většina vědců věřila, že svět byl stvořen před méně než 6 000 lety. Později se stal přední vědeckou osobností a horlivým zastáncem zrušení otroctví v USA. Již před 200 lety varoval před nepříznivým vlivem klimatických změn a jeho odkaz je dodnes aktuální.

Když se téměř na konci světa vydáte po těchto stopách, dovedou vás do vysokých hor Chile, kde všudypřítomný vítr jako by rozezníval starodávný tlukot srdce. Tak báje vyprávějí o tom, kdo vládne zdejší zemi příběhy o tvorech dokonale přizpůsobených životu v tomto ledovém království. Území, kterému pumy vládnou, se táhne osm tisíc kilometrů podél celého pohoří And. Na jihu Chile, nedaleko Jihopatagonského ledovcového pole, jež je jednou z největších zásobáren sladké vody na světě, náš příběh začíná.

Dokumentární série nahlíží na 4 miliardy let života Země. Od bouřlivých žhavých začátků, srážek s planetkami, přes tuhé doby ledové trvající i několik milionů let, ke zkázonosným obdobím vymírání druhů až ke konečnému triumfálnímu nástupu savců. Dokument je založen na hodnověrných vědeckých objevech. Kombinuje fotografie a rozhovory s předními vědeckými kapacitami ve svém oboru spolu s mistrovskými počítačovými animacemi.

Planeta vymírá. Živočichové jsou ohrožení a ubývají. Není čas zoufat, je třeba s tím něco udělat. Problémy jsou vidět i u ostrovů Spojeného království, kde funguje řada lidí, kteří se starají o to, aby příroda zůstala zachována. Založili organizace, nebo jen pomáhají, jak se dá. I díky nim si může člověk uvědomit, jakou přírodu kolem sebe má a co všechno může neuváženě ztratit.

Nekonečné travnaté pláně, po kterých se kdysi dávno procházely šavlozubé kočky. Dnešní obyvatelé prérie – psouni prérioví – jsou o poznání menší, oproti velkým kočkám jich tu ale žijí statisíce. Hloubením podzemních nor provzdušňují půdu a spásáním rostlin ovlivňují jejich druhovou skladbu. Zároveň je rychle množící se psoun důležitým článkem také v potravním řetězci. Uvolněný životní prostor je v přírodě okamžitě zaplněn, a tak se sýček králičí usadil v podzemní noře psounů. Všichni obyvatelé prérie neoplývají takovou roztomilostí jako psouni nebo sýčci. Bizon se válením v prachu zbavuje kožních parazitů. Mláďata psounů si bezstarostně hrají v trávě a jejich dovádivé pištění přilákalo pozornost kolemjdoucího jezevce. Travnatou plání zazní varovné volání.

V srdci jižní Anglie leží prastarý kus země, od poslední doby ledové téměř nezměněný. Tajemné místo hustých mlh s atmosférou dní dávno minulých, kdy se ještě na lesních pasekách proháněli divocí koně. A majestátní dravci na ně pohlíželi z nebeských výšin. Lesní podrost byl domovem nebojácných liščat a místní louky sloužily jako kolbiště samců daňků. Narodit se v téměř nedotčené anglické přírodě, znamená pro místní mláďata dobrodružné dospívání doprovázené překvapením na každém skoku. Také náhlé změny počasí mohou nepřipravené lesní obyvatele zaskočit. Dožít se ve volné přírodě dospělosti vyžaduje víc než pouhé štěstí. A stejně je tomu i v divočině národního parku New Forest.