Televizní program

Kterému muži dá přednost? Starému příteli nebo nové lásce, kterou potkala na dovolené?

Iva Volánková se ptá na věci, které nás trápí.

Víte, co je to Bubo bubo? Může to být za a) výr velký, za b) velká sova nebo za c) nový pořad Televize Prima. Všechny odpovědi jsou správné! Jelikož jsou Češi národ hravý a soutěživý, Prima pro ně připravila zbrusu novou zábavnou soutěž! Utkají se vždy tři dvojice tvořené zpěváky, herci či jinými zajímavými osobnostmi. Budou hádat význam neobvyklých výrazů a odpovídat na vtipné znalostní otázky (Kde se dají nejlépe chytat lelky? Co je to drvopleň? Může si slon zlomit klíční kost? ap.). Vše bude „dirigovat“ známý herec Bob Klepl v roli moderátora a nad správností odpovědí bdít jejich autor a guru pořadu Pavel Lukeš. Správná odpověď znamená bod pro odpovídající dvojici, nesprávná pro soupeře. Hra bude mít tři kola…

Po přepadení udělá afghánský tlumočník Ahmed vše, aby zachránil život seržanta americké armády Johna Kinleyho.

Harold jednoho dne uslyší hlas, který vypráví jeho život. Patří spisovatelce, jež ho chce v příběhu zabít. Musí ji najít dřív, než to udělá.

Reformovaná cirkev v živote mladých Maďarov na juhu Slovenska.

Eva Davidová (28. prosince 1932, Praha – 21. září 2018, Český Krumlov) byla česká historička umění, etnografka, socioložka a fotografka. Patřila k zakladatelům české romistiky. Vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, svojí diplomovou prací obhájila Romy jako specifické etnikum. Do roku 1976 pracovala v Sociologickém ústavu Akademie věd. Od padesátých let se věnovala romské kultuře a sociologii. V letech 1958–1959 pořídila snímky kočovných olašských Romů, kteří se poté museli na základě zákona nuceně usadit. Ve fotografické dokumentaci života Romů pokračovala i v dalších letech. Její unikátní sbírka romského folkloru se nachází v Rakouské akademii věd. Přednášela romistiku na univerzitách, byla členkou International Romani Union a Gypsy Lore Society.

Květušínská škola míru fungovala v 50. letech ve vojenském prostoru Boletice. Šlo o unikátní experiment, který měl ověřit, zda jsou romské děti kultivovatelné a mohou se zařadit do vzdělávacího systému. Film sleduje vnučku tehdejších žáků – jedenáctiletou Karolinku pátrající po historii školy. Ptá se svých příbuzných i sousedů a postupně se dozvídá, že díky laskavému přístupu a intenzivní péči učitelů žáci sice byli úspěšní, mnozí za to ale zaplatili vysokou cenu. „Ten experiment probíhal v podmínkách a s pomocí metod, které by byly dnes naprosto nepřijatelné,“ říká režisér a scenárista filmu Tomáš Kudrna. Důležitou podmínkou pro úspěch experimentu bylo totiž vytržení dětí z rodinného prostředí; brzy po vzniku začala škola fungovat jako internát a dětský domov, kam rodiče neměli přístup….

Produkujeme miliony tun odpadu a také šrot. Jakmile nějakou věc spotřebujeme, většinou ji vyhodíme a co se s ní děje dál už neřešíme. Všechny tyto hmotné kousky našeho života putují na skládky či „hřbitovy“ doslouživších věcí. Ale mnoho z těch předmětů by klidně mohlo sloužit dál nebo být součástí něčeho nového. To, že už nějakou věc nepotřebujeme, neznamená, že nám opravdu musí nutně zmizet ze života. Tak to alespoň vidí někteří lidé, kterým nejenže není lhostejná extrémní zátěž naší planety odpadem, ale kteří dokáží tomu, co mnozí nazývají šrot vdechnout zcela nový život. Ze starých šátků tak vzniknou polštáře, z nich pak běhouny a z těch rohože. Ve filmu uvidíme i architekta, který hledá po světě vysloužilé lodní trupy, které…

Jak by se nám žilo, kdyby se dějiny vyvíjely jinak?