Televizní program

Zažil nemilost, úspěch i odchod do ústraní. Na životním příběhu Jiřího Křižana lze dokonale ilustrovat moderní české dějiny se všemi proměnami, zrůdnostmi i euforickými okamžiky. Komunisté mu v padesátých letech popravili otce, za ironickou básničku, kterou složil na dělnického prezidenta Antonína Zápotockého, ho vyhodili ze střední školy. Z rodného Valašska odešel do Prahy. Začal psát filmové scénáře a sbírat ocenění. S Františkem Vláčilem natočil Stíny horkého léta, s Martinem Holým Signum Laudis. Přímočaře a bez kompromisů dokázal pojmenovat dobro a zlo, kde kladný hrdina byl zhusta ?jen? morální vítěz. ?Zlo nemá slabiny,? říkával. Ale právě morální vědomí Křižanovi nedovolilo přijmout státní cenu Klementa Gottwalda za film Signum Laudis. Nechtěl přebírat ocenění, které neslo pojmenování po muži, jenž podepsal rozsudek smrti…

Legionáři bojovali v zahraničí za svobodu země, která staletí neměla svůj vlastní státní útvar. Dvoudílný dokument Hany a Zdeňka Všelichových zaznamenává osudy zajatců (později dobrovolníků), kteří prožili šest let svého života v době Velké války v Rusku, kde v nepřehledném dění během dvou revolucí docházelo k dramatickým zvratům. Vůdcové „permanentní“ světové revoluce zvolili cestu teroru a jejich líbivá propaganda začala sklízet své plody… A v tom všem se ocitlo kolem čtvrt milionu Čechů a Slováků v zajetí a na šedesát tisíc bojujících dobrovolníků. Historie provázející vznik České družiny – později československého korpusu, vrcholila událostmi roku 1918. Dobrovolníci se nepodvolili diktátu sovětského vedení a rozhodli se pokračovat ve své cestě Sibiří k Vladivostoku a dále až na západní frontu, kde by…

Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu a mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, ohrožením života a všudypřítomnou smrtí… Drsné vyprávění režiséra Václava Marhoula, v němž hraje důležitou roli poušť jako symbol lidské pomíjivosti, bylo oceněno třemi Českými lvy (za kameru, zvuk a hudbu). Natáčení exteriérových scén snímku inspirovaného románem Rudý odznak odvahy z pera Stephena Cranea předcházela tvrdá vojenská příprava všech účinkujících.

Rozmarný snímek natočený podle literární předlohy středoškolského profesora Jaroslava Žáka však dodnes neztratil nic ze svého půvabu a nezapomenutelné scény a postřehy ze školních škamen stále znovu baví další generace diváků.

A magyar puszta mai képe az ember tájátalakító tevékenységének az eredménye, aki az élőhelyeket az idők folyamán megváltoztatta és nagy részét művelésbe vonta. A puszta megmaradt foltjain együtt él ma már a földhasználó ember és a különleges madárvilág. Olyan fajok telepszenek meg rendszeresen környezetében, amelyek tőlünk nyugatabbra már nem vagy csak nagyon kis számban találhatóak meg. A madárvonulások idején madárszállóvá válnak a puszta egyes részei, még azok is, ahol gazdálkodási tevékenység folyik. Ez az együttélés értékek és természeti szépségek fennmaradását eredményezte.

V Itálii roku 1989 naváže mladý tenisový talent nečekané pouto se svým svérázným trenérem. Společně hledají úspěch, svobodu a druhou šanci.

Mužům stále patří privilegovaná pozice. Přesto do mediálního prostoru čím dál víc proniká pojem „krize mužství“, dochází k rozvolňování rolí a růstu nejistoty, co dnes vlastně znamená být mužem. Danou otázku si klade i režisér Jan Hušek. Do třinácti let se počůrával, čímž si vysloužil nelichotivou přezdívku z názvu filmu. Ve svém otevřeném videodeníku zachycuje fyzickou a duchovní transformaci při cestě od kluka k muži. Vrací se do lesů i ke kořenům dětských traumat. Kameru při tom otáčí jak na sebe, tak na různé učitele nebo svého otce. Možná znakem dospělosti nakonec není přepjatá mužskost, ale přijetí vnitřního pochcánka.

Seriál vypráví temný příběh civilizace, která je považována za kolébku naší kultury. Když pomyslíme na starověké Řecko, vybaví se nám moudrost, filozofie a demokracie… Ale za touto slavnou fasádou se skrývala společnost založená na otroctví a násilí, která uctívala excentrické bohy. Postupně odhalíme světlé i temné stránky starověkého Řecka, od jeho počátků až po helénismus.

Florencie 15. století měla pověst kulturního centra Evropy a říkalo se, že tu žilo víc umělců než řezníků. Jak ji ve svých vzpomínkách viděl Michelangelo? A jak dnes vnímáme tuto dobu a díla, která tu vznikla? První díl dokumentární trilogie BBC

Jeho věty o neúplnosti nejen ukázaly hranice lidského poznání, ale i konkrétně změnily náš svět. Položily teoretické základy vývoje počítačů, programování a systémů vedoucích k umělé inteligenci. Geniální Gödel se celý život snažil nepodlehnout sílící duševní poruše a také šílenství kolem něj v podobě antisemitismu, nacismu a válek. Dokumentární film režiséra Jana Mudry sleduje Gödelův život mezi Brnem, Vídní a Princetonem v USA. Prostřednictvím dosud neznámých a nepublikovaných materiálů z osobního archivu Kurta Gödela film vypráví o osudu génia ve 20. století.