Dokumenty

V doprovodu velmistra britského designu, Kevina McClouda, se můžeme seznámit s nejodvážnějšími a nejoriginálnějšími architektonickými projekty britské ostrovní říše – a samozřejmě i s příběhy těch, kterým se vylíhly v hlavě. Uvidíme, jak se zrodil daný nápad, jak probíhal proces realizace stavby a jak byl doveden do zdárného konce. Kevin svými profesními znalostmi a radami napomáhá zrodu mnoha extravagantních budov, které nemají obdoby – abychom na konci epizody s očima vyvalenýma úžasem mohli obdivovat výtvory mozků kreativních nadšenců, kteří rádi poznávají a používají mimo jiné i ty nejmodernější technologie; ať už je to hacienda v severním Londýně, připomínající miniaturní Hollywood, nebo kino evokující atmosféru 20. let, které se podařilo vzkřísit v jižní části Yorkshiru.

Ve svém nejnovějším seriálu sleduje Levison Wood impozantní horský masiv Kavkazu, z jižního Ruska do Azerbajdžánu. Procestuje Gruzii a Arménii a dostane se až do Íránu – dosti tajuplné země, která se už řadu desetiletí prakticky uzavírá před západními návštěvníky. Hory se zasněženými vrcholky, kaňony a vulkanické plošiny, po nichž tvůrce seriálu cestuje, leží na hranici mezi Evropou a Asií a kdysi tvořily součást legendární Hedvábné stezky. Levisona na jeho pouti pronásleduje tajná policie, vstupuje do zapomenutých válečných pásem, přičemž se setkává s mnoha podivnými postavami: cestu mu zkříží lovci vlků se zlatými zuby, mnichové skrývající se před světem, s matkami, jejichž synové bojují na straně Islámského státu, a na scéně se objeví i motorkářská banda z Íránu.

Na překonání oceánů a hor, jež nás oddělují od sousedů, navrhli inženýři podzemní průchody, které dříve spadaly do kategorie nerealizovatelných staveb, protože se dotýkají samotných hranic toho, co si pod pojmem podzemní stavby dokážeme představit. My se nyní vracíme na místa spojená se třemi projekty gigantických tunelů a představíme vám skutečně mistrovská díla podzemních stavitelů, jež protínají hory a vedou pod mořem. V roce 1871 byl tunel v Mont-Cenis prvním, který překonal Alpy. Tunel pod kanálem La Manche byl v době svého otevření v roce 1994 nejdelším podmořským tunelem všech dob. Nakonec, ale v neposlední řadě, se musíme zmínit i o tunelu skrz Mont Blanc, který byl dokončen v roce 1965 a který se tehdy stal nejdelším tunelem své doby.

8. července 1924 se britští průzkumníci George Mallory a Andrew Irvine ztratili v závratné výšce Mount Everestu, pouhých 250 metrů od vrcholu. Předpokládá se, že Irvine měl tehdy s sebou kameru. Nález tohoto filmu by mohl přepsat historii. Tým elitních horolezců má nyní nové informace o poloze Irvinova těla a zároveň šanci vyřešit jednu z největších záhad Mount Everestu.

Cyklus nás zve na hrady a zámky a za pohádkami, které se tam natáčely. Průvodci po přitažlivých místech jsou Jakub Wehrenberg a jeho televizní dcerka, jinak malá kamarádka z Kühnova dětského sboru Hanka Vítová – a kasteláni jednotlivých objektů ve správě Národního památkového ústavu. Setkáme se s herci, režiséry a dalšími osobnostmi, které se na pohádkách podílely. A kde jinde začít než na jihočeské Hluboké a u slavné Pyšné princezny, která se nám po letech tak trochu i vybarví. Jednotlivé díly: 1. Hluboká – Na windsorskou novogotiku nad Vltavou za Pyšnou princeznou, filmovými kostýmy a Milošem Nesvadbou. Procházka nejkrásnějšími českými hrady a zámky s J. Wehrenbergem a H. Vítovou 2. Milotice – Na půvabný barokní zámek u Kyjova s drakem…

Dokument plný napínavých pátrání a neuvěřitelných odhalení je příběhem archeologů Dr. Geoffreyho Tassieho a prof. Emada Khalila pátrajících po konečném místě odpočinku Alexandra Velikého.

Kameraman Martin využil lockdownu a na své zahradě natáčel různé druhy včel během různých fází života. Na začátku si ale musel získat jejich důvěru… V dokumentu budeme sledovat uznávaného filmaře o divoké přírodě Martina Dohrna, který, uvězněn koronavirem, obrací své objektivy na překvapivé a velkolepé včely žijící v jeho vlastní městské zahradě v anglickém Bristolu.

 Zatímco antičtí filozofové vycházeli z představy, že krása je jednota ducha a těla, dnes se nacházíme v období narcistické krásy. Potrpíme si na slova různorodost, originalita a individualita člověka. Přitom má současný mediální obraz „jedinečné ženy“ zcela standardizovanou podobu. Své o tom dodnes ví hledačka české ženské krásy Milada Karasová (1950), která začínala jako modelka v bývalém Československu. Bez kadeřníka, make-up artisty v bývalém ÚBOKu, kde nahradila Ivanku Trump. V roce 1988 ji oslovila francouzská agentura Madison Models, aby pro ně hledala modelky. Měla oko pro krásu a zcela změnila život např. Evě Herzigové, Pavlíně Němcové, Simoně Krainové, Tereze Maxové, Daniele Peštové a mnoha dalším dívkám. Koncem roku 1989 si založila vlastní modelingovou agenturu Czechoslovak models, první a vlastně jedinou…