Dokumenty

Tereza Podařilová patří k nejvýznamnějším tanečním osobnostem naší první scény v uplynulých desetiletích. Získala čtyřikrát Cenu Thálie. To se dosud nikomu, nejen z jejího oboru, nepodařilo. Její dokumentární portrét začal vznikat v době oprašovacích zkoušek na inscenaci Valmont, v níž tančila hlavní ženskou postavu a s níž se také rozloučila s aktivní taneční kariérou. Osobitost Terezy Podařilové je nejen v její mimořádné technické bravuře, ale také v hereckých schopnostech. V charismatu osobnosti, jejíž pohyb na jevišti není jenom krásný, ale i oduševnělý. Tanec v jejím provedení se stává dokonalým uměním a fascinuje kouzlem nepojmenovatelného.

1. Spojené státy americké – New York: Lze si zvolit různé cesty k tanci, ale New York je tím místem, které pro umělecké výkony a vystoupení poskytuje skutečný prostor… Když dnes v New Yorku vidíte lidi tancovat, je jasné, že jde o směs různých stylů i kultur. Ale dřív jste podle toho, jak kdo tančil, poznali, jestli je z Brooklynu nebo z Bronxu. Každý měl svůj vlastní tanec. V Bronxu se zrodil hip-hop, v jiné části New Yorku breakdance a v gay klubech v Gainesville styl vogue. Dokument nabízí vhled do živého tanečního umění americké metropole od osmdesátých let 20. století až do dneška. 2. Spojené státy americké – New Orleans: V New Orleans je hudba srdcem města a tanec jeho tepem… V New Orleans se…

Dokument sleduje umělou inteligenci ve světě kreativity jako fascinující i zneklidňující proměnu, kterou sami tvůrci zkoumají s ironií, osobním zaujetím a otevřenými otázkami o budoucnosti originality. AI se zde nestává jen tématem, ale i aktivním spoluautorem – podílí se na struktuře filmu, voiceoveru i jeho vizuální podobě. Diváky provází technologický expert David Grudl, herečka Simona Lewandowská, hudební skladatel Jiří Burian a další tvůrci, kteří s AI pracují, experimentují nebo se jí obávají. Film tak odhaluje, že přestože stroje dokáží tvořit, lidská zkušenost zůstává nenahraditelná.

Tichý oceán je plný života. Sběrači mlžů jsou ale takoví útesoví kaskadéři

Na vrcholech slovenských hor stojí pohádkové hrady, které shlížejí na mocný Dunaj. Prozkoumáme tuto malou zemi, domov vlků, rysů, více 1 500 hnědých medvědů a dalších úchvatných stvoření.

Všude kolem nás existuje paralelní realita. Svět, kde všechny barvy září, a který se někdy vymyká naší představivosti. Tajná realita, stará tisíce let a obývaná tvory, kteří se naučili ovládat její kódy. Pro nás zůstává tento vesmír záhadou a vnímáme jen jeho zlomek – tu nejviditelnější část. Jak jsme oslněni denním světlem, uniká nám význam a jemné barvy této záhadné skutečnosti. Je nenápadná, ale všudypřítomná a září neustále v rostlinách, zvířatech, na souši i pod vodou. Fluorescence je tak trochu svátek divokého světa, na který lidé nebyli pozváni. Někteří vědci však toto světlo spatřili a snaží se proniknout k odhalení jeho tajemství. Barvy a světlo vysílají v přírodě zprávy, které se trpělivě učíme dešifrovat a před našima očima se fluorescence…

Životopisný film o italské primabaleríně Carle Fracciové, jedné z největších baletek 20. století, která tančila na předních světových scénách. V roce 1969, na vrcholu své kariéry, se rozhodla mít dítě, což bylo pro baletní hvězdu jejího formátu v té době velmi neobvyklé. Po jeho narození se však mohla vrátit na jeviště a zazářit po boku neméně slavného Rudolfa Nurejeva, který byl jen jedním z mnoha jejích hvězdných tanečních partnerů. V roce 2013 vydala svou autobiografii, která volně inspirovala tento film.

Pokusme se zjistit pravdu o téměř neznámém Italovi. Byl to podvodník, jak se později tvrdilo, nebo odvážný mořeplavec, který jako první rozpoznal význam Kolumbova objevu? Florentský bankéř Amerigo Vespucci, kterého v roce 1491 vyslal do Sevilly bankovní dům Medicejských, se setkal s Kolumbem a pomohl mu financovat výpravu do Asie západní cestou. Kolumbus byl až do své smrti přesvědčen, že přistál v Indii, ale Vespucci se o tom vydal přesvědčit na vlastní oči. Jeho zpráva o plavbě nazvaná „Mundus Novus“ se stala bestsellerem. Zmapoval velkou část neznámého pobřeží a v roce 1507 zapsal německý kartograf Martin Waldseemüller na mapě tohoto nového kontinentu jméno: Amerika. Vespucci byl sice zapomenut, ale jeho jméno žije dál.

Dokumentární film o Idě Kelarové a její touze změnit svět. Romské děti ze souboru Čhavorenge mají deset dní na to, aby se pod vedením Idy Kelarové připravily během letního tábora u Bardějova na koncerty s Českou filharmonií. Koncerty jim mohou otevřít cestu z osad nebo ghett, ze kterých pocházejí. Pro Idu Kelarovou jsou osady něco jako koncentrák na doživotí. Jen málokomu se podaří z nich dostat ven a vybojovat si lepší život. Děti mají deset dnů na to, aby pochopily, že nepřijely jen trávit letní prázdniny, ale že můžou udělat rozhodující krok. Kdo z nich se chytí, tomu je cesta z osady otevřená. Dokument vyrobila Česká televize ve spolupráci s Českou filharmonií.

Podíváme se a poslechneme si Novou Anglii z úplně nové a ohromující perspektivy. Procestujeme údolí Connecticut a lesy Old Growth Forests a uvidíme orla bělohlavého, lišky, rysa červeného a další.