Dokumenty

Uvidíme nejvyšší hory a náhorní pláně stejně jako neprostupnou džungli či bambusové háje a poznáme čínskou divočinu, o níž jsme neměli ani tušení.

Přestože zemřel už na začátku osmdesátých let minulého století, a to ve věku pouhých padesáti let, zapsal se Steve McQueen do srdcí diváků a fanoušků po celém světě. Tento muž s uhrančivýma modrýma očima měl neobyčejné charisma. Říkalo se o něm, že muži chtěli být jako on a ženy po něm toužily. Narodil se roku 1930. Otec, který se živil jako letecký kaskadér, rodinu opustil brzy po Stevově narození, matka dala chlapce na výchovu k příbuzným. Už ve třinácti letech se Steve dostal do problémové party a jako člena pouličního gangu ho umístili do výchovného ústavu zvaného „Chlapecká republika“. Odtud vedla po několika letech jeho cesta k námořní pěchotě a na začátku padesátých let odstartoval v New Yorku hereckou kariéru….

Ve starověkém Iráku se odehrávají některé z největších biblických příběhů: o Noemově arše, místě narození Abraháma a o Babylonské věži. Naše kamery získaly vzácný přístup, aby mohly sledovat průkopnické archeology, kteří zkoumají ztracená irácká města a objevují svět Starého zákona. Budeme sledovat týmy, které obnovují divy Ninive a Babylonu (popsané v Bibli popsány jako města hříchu), vzácné letecké záběry odhalí majestátnost Uruku v jižním Iráku a badatelé v Girsu odhalí záhadný soubor ruin, který by mohl změnit náš pohled na samotný úsvit civilizace.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím historického tématu obvykle vytlačovaného – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.

Tři století dělí obraz Žena v modrém čtoucí dopis Johannese Vermeera od Hopperova znázornění Newyorské kanceláře. Přesto se zdá, že tito umělci pohlížejí obdobně na osamělost: aspekt lidského života… Nevšední pohled na dílo zdánlivě vzdálených malířů Johannese Vermeera a Edwarda Hoppera, jehož však Vermeer silně inspiroval. Dokument reflektuje specifický pocit prázdnoty prostoru a jistého osamění, které svět zažil během pandemie COVID, a zkoumá naše vnímání v momentech, kdy se cítíme transcendentně sami, izolováni, jako postavy z Vermeerových a Hopperových obrazů.