Dokumenty

Dcera slavné herečky Maureen O´Sullivanové neměla jednoduché dětství, v devíti letech totiž prodělala dětskou obrnu, jejíž následky se táhly poměrně dlouho. Přesto už ve svých čtrnácti letech debutovala ve filmu. Celosvětovou popularitu jí přinesl v roce 1968 snímek Romana Polanského Rosemary má děťátko. Jejími partnery byli umělci zvučných jmen: od Franka Sinatry přes Andrého Prévina až po „osudového“ Woodyho Allena, s nímž natočila zásadní filmy své kariéry jako Purpurová růže z Káhiry, Hana a její sestry či Zločiny a poklesky. Ač se v dnešní době jméno Mii a Woodyho objevuje většinou v souvislosti se skandálem kolem údajného zneužívání jejích dětí, zůstává Mia Farrow v povědomí veřejnosti především jako humanitární aktivistka právě v oblasti dětských práv.

Být vždy sám sebou. I v těch nejtěžších chvílích. Takové je klíčové poselství příběhu výjimečného umělce, bývalého šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka (1946-2017). Štáb dokumentaristy Romana Vávry sledoval poslední dva roky mistrovy životní pouti, aby autenticky zachytil jeho odhodlání, upřímnost, hudební brilanci i vytříbený smysl pro humor a mimořádnou schopnost empatie vůči své rodině i blízkým spolupracovníkům. Snímek není klasickou biografií jako spíš intimní reflexí závěrečné etapy života a tvorby legendárního dirigenta, z jehož odkazu budou těžit ještě další generace umělců.

V tomto zbrusu novém seriálu Alan Titchmarsh a jeho pestrý tým odborníků odhalují nejnovější zahradnické trendy a zahrady inovativního rázu na celém území Spojeného království, přičemž budoucí, dosud neotrkané, ale i zkušené zahradníky zahrnou praktickými radami a tipy. Skupinu Alanových expertů tvoří David Domoney, zahradní inženýrka Camilla Bassett-Smith, komunitní zahradník Tayshan Hayden-Smith, ekozahradnice Anna Greenland a odbornice na pokojové rostliny Sarah Gerrard-Jones.

A Békéssámsoniak története, egy nagyon fontos nemzeti motívum, mivel hozzájuk hasonlóan sok korszaknak megvoltak az adott rendszertől eltérő gondolkodású szereplői és ők voltak azok, akik a tömegeknél mindig kicsit korábban léptek a helyes útra. 1952-ben a magyar embereknek már egy önálló gondolatért is iszonyatos árat kellett fizetniük, egy ilyen veszedelmes légkörben pár fiatal egészen merész eszközökhöz nyúlt, hogy kiálljon a szabadságért és a közösségért.

Na začátku roku 2023 se kanadský filmový režisér Larry Weinstein rozhodl natočit dokument o Beethovenově „Deváté symfonii“. Postupně však převratné světové události vtáhnou filmaře do jeho vlastního filmu. Problém války na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt se stanou hluboce osobní, protože režisérova sestra Judih je mezi unesenými rukojmími a v průběhu natáčení se dozví o její smrti. Beethovena Devátá je dokument o hudbě, osvícenství ale také o válce a naději. Sleduje devět jedinečných osobností, mezi nimiž jsou mj. Leonard Bernstein při pádu Berlínské zdi, ukrajinští hudebníci (Ukrajinský orchestr svobody) s dirigentkou Kire-Lynn Wilsonovou, neslyšící skladatelka, polská rocková hvězda, nejprodávanější autor, legendární karikaturista a samotný Larry Weinstein. Ten se snaží lépe porozumět odkazu Beethovenovy Deváté, skladatelovým vlastním bojům zaznamenaným v Heiligenstadské závěti, inspiraci,…

Hudební legenda v opravdovém slova smyslu. U nás není na hudebním poli většího znalce hudby – od opery, přes pop, folk, rock – jeho znalosti a zkušenosti jsou obrovské. Jeho články v tehdy populárním týdeníku Mladý svět nebo Melodie byly dychtivě očekávány. Jiří Černý jistým způsobem formoval i hudební vkus posluchačů i čtenářů. První československá rozhlasová hitparáda Dvanáct na houpačce byla nesmírně populární. Po ukončení Houpačky z politických důvodů pořádal Jiří Černý v mnoha městech republiky pravidelně své Antidiskotéky, kde pouštěl i zakázané autory žijící v zahraničí. Tento výjimečný člověk nezůstal pouze u hudby. Jako bývalý sportovec rozumí mnoha sportům a dovede o nich zasvěceně vyprávět. A další, velmi výrazná vlastnost Jiřího Černého – značně se angažoval v politice. V…

Eva Longoria má k Mexiku díky své rodině velmi blízko. Nebojí se ho nazývat svým druhým domovem. Na svých cestách po této zemi poznává bohatou kulturu, krajinu i historii, které společně utvářely nesmírně rozmanitou tamní kuchyni. Díky své bezprostřednosti se nebojí odhalovat tajemství tradičních a někdy překvapivých mexických pokrmů.

Jedna dostala nelichotivou přezdívku Krvavá Marie, druhá byla oslavována v písních a básních jako panenská královna. Ve skutečnosti však měly tyto polorodné sestry mnohem více společného, než by se mohlo zdát. Především se staly prvními ženami vládnoucími jedné z nejvýznamnějších zemí raného novověku. První však stála v jejím čele jen krátce, druhá dlouho. Jedna byla katoličkou, druhá protestantkou. Jedna považovala Španělsko za spojence, zatímco druhá se proslavila jeho porážkou. U Marie vše stálo a padalo s katolickou církví. Celý její život se točil kolem víry. Alžběta oproti tomu vyrůstala v protestantských poměrech, a tak vedle ní Marie se svým diametrálně odlišným pohledem na náboženství působila poněkud zastarale. A ačkoliv byla Alžběta v historickém povědomí jednoznačnou vítězkou, první vládnoucí královnou byla…

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme…

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.