Dokumenty

Je tomu už více než jedna lidská generace, kdy královna dánská Margareta II. pozvala sochaře Bjørna Nørgaarda na oběd a požádala ho, aby navrhnul sochu pro poslední volnou kryptu do katedrály Domkirke v Roskilde, kam by měla být pochována ona a její manžel princ Henrik. Pro chrám, kam se pohřbívají dánští panovníci už osm století, navrhnul profesor královské akademie skleněný sarkofág, ve kterém jsou vymodelovány dvě postavy v nadživotní velikosti symbolizující prázdnotu moci. Křišťálová podstata pro otevřenost a demokratizaci vládnutí. Po několika letech diskusí o záměru a jeho financování začal Bjørn Nørgaard hledat, kdo by dokázal odlít sochu složenou ze šesti tunových kusů taveného čirého skla. Pět let experimentoval v Japonsku, v Číně, v USA a nakonec skončil na Pelechově…

V pondělí 6. srpna 1945 přesně v 8 hodin a 15 minut ráno vstoupil svět do atomového věku. Po přibližně patnácti sekundách od svého vypuštění dopadla vůbec první válečně použitá jaderná zbraň na svůj cíl, japonské město Hirošima, a srovnala jej se zemí. Podle minimalistických odhadů zahynulo bezprostředním působením výbuchu na 70 tisíc obyvatel a další desítky tisíc podlehly v následujících hodinách, dnech, měsících a letech zničujícím požárům, nemoci z ozáření či následkem dalších účinků bomby s nevinným označením „Little Boy“. Se svými vzpomínkami na osudné okamžiky se podělí očití svědci z řad obyvatel postiženého města i členové posádek doprovodných bombardérů Great Artist a The Necessary Evil, jejichž úkolem bylo změřit sílu výbuchu a vše fotograficky zdokumentovat.

Hranice Římské říše, největšího starověkého impéria, se v čase proměňovaly. Území se rozrůstalo, na druhou stranu však říše o některá z nich přicházela, aby je posléze zase získala zpět. Kolem 5. století našeho letopočtu však nastal začátek konce. Zapříčinili pád Říma stále krutější a tvrdší soupeři? Císaři neschopní vykonávat své povinnosti? Ukončila rozkvět středomořské civilizace smrtící epidemie? Historikové jsou dnes kombinací přírodovědných oborů a archeologie schopni říci, jaké okolnosti provázely smrt Západořímské říše.

Do čela sovětských komunistů se Michail Gorbačov postavil v roce 1985, a prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem byl v letech 1990-1991. Chtěl reformovat socialismus, nakonec však ztratil kontrolu nad událostmi a ocitl se na okraji politického života. Jeho zásluhy jsou přesto nemalé: perestrojka, glasnosť, parlamentní vláda, ukončení studené války…

Aby se stala královnou, musela získat Césara. Životní osudy nejslavnější Egypťanky v americkém filmu. Nová dvoudílná verze slavného příběhu vášní, intrik a válek, které osudově zasáhly do života slavné egyptské královny Kleopatry. Její příběh začíná v roce 47 před naším letopočtem.