Dokumenty

Na počátku 20. století žilo na celém světě více než padesát královských rodin, ale nyní se jejich počet snížil o více než polovinu. Prozkoumáme vzácný královský archiv za posledních sto let, abychom oživili příběh vzestupu, pádu a přežití královských rodin po celém světě. Po první světové válce přišly německá i ruská monarchie o trůn, někteří královští vůdci v zoufalství přijali fašismus, aby si zachovali svá privilegia. Po druhé světové válce se monarchie snažily skrýt svou zrádnou válečnou minulost, ale velké společenské změny v 60. a 70. letech 20. století donutily královské rodiny změnit identitu, jinak by riskovaly ztrátu trůnu. V 80. letech 20. století čelily královské rodiny nové hrozbě: vzestupu všetečného bulvárního tisku. A v současné době se nová generace…

Hluboko v transylvánských lesích přežívá prastarý medvědí kult, v němž je tento největší evropský suchozemský predátor považován za symbol znovuzrození. Moderní Rumunsko nepřišlo o svou fascinaci medvědy, která dosáhla vrcholu za Ceausesca v rámci chovného programu pro uspokojení diktátorovy lovecké posedlosti. Přestože je však již jeho režim minulostí, medvědi jsou zde stále… a vzhledem k jejich stále rostoucímu počtu se nelze vyhnout konfliktům. Budeme sledovat jednu medvědici a její tři mláďata, kteří se stěhují z hor do města…

Zaměříme se na tři druhy severoamerických medvědů, kteří bojují o přežití v nesmírně proměnlivém světě. Přežít nemusí vždy ten nejsilnější. Spíše to může být ten nejodvážnější a nejnápaditější.

Je známo, že Miloň Čepelka je představitelem (nejen) ženských rolí v legendárním divadle Járy Cimrmana. Méně se ví, že vedle Jiřího Šebánka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka patří k zakládajícím členům tohoto ansámblu mapujícím kariéru fiktivního génia z Liptákova. Miloň Čepelka je ale kromě rolí v divadle a ve filmu také básníkem rozvíjejícím starojaponskou formu haiku, prozaikem a textařem věnujícím se širokému žánru hudby, od popových hitů až k dechovce. Režisér Patrik Ulrich renesanční Čepelkovu osobnost představuje na místech, která se významně zapsala do života portrétovaného. Od rodného Pohoří u Opočna přes bývalou vilu Českého rozhlasu, v níž Miloň Čepelka prožil dramatické chvíle srpnové okupace sovětskou armádou v roce 1968 až k žižkovské scéně Divadla Járy Cimrmana. O svém kolegovi…

Dokument představuje příběhy několika hudebních kutilů, jejichž vlastnoručně vyrobené elektronické nástroje určují podobu české alternativní scény… Dokument Jiřího Šlofara představí zásadní postavy tuzemské bastlířské scény. Kutilství bylo důležitým fenoménem naší kultury a díky subkultuře bastlířů elektronických hudebních nástrojů neboli synťáků tento fenomén přežívá dodnes. Seznámíme se s průkopníky scény, kteří svá originální díla vytvářeli za minulého režimu. Třeba bastlíř Jožka Řihák z Jižní Moravy sestavil druhý sériově vyráběný syntezátor v celém východním bloku, aby s ním mohl hrát dechovku na místních zábavách. Konstruktér Standa Filip zase dlouhá léta vyráběl nástroje pro svou kapelu a zároveň inspiroval vysokoškolské studenty při hodinách na brněnské FAVu. Jeho žáci Ondřej Merta a Václav Peloušek jsou v současnosti mezinárodně uznávaní bastlíři syntezátorů, jejichž nástroje zakoupily mnohé…