Dokumenty

Cyklus putování přírodou navazuje na pořad Návraty k divočině, kde televizní štáb cestoval českými a slovenskými národními parky. Tentokrát ale mapujeme přírodu a divokou krajinu na druhé straně naší hranice. A protože příroda žádné politické dělení neuznává, tak se snahy chránit ji a uchovat v co nejméně dotčené podobě potkávají všude tam, kde národní parky a chráněné oblasti dělí vlastně jen jiná legislativa a čára na mapě. Jednotlivé díly: 1. Nationalpark Thayatal – V prvním dílu z nového cyklu Divočina bez hranic navštívíme jeden z nejmenších rakouských národních parků Národní park Thayatal. Začneme v Hardeggu, nejmenším rakouském městečku s 80 obyvateli. Nedaleko meandr Dyje vytvořil poloostrov Umlauf se vzácnou květenou a motýly. Ve zříceninách středověkého hradu Kaja na nás dýchne…

1. Na břehu Bajkalu Po vědeckém, publicistickém i filmařském úspěchu expedice k pramenům Amazonky zamířili manželé Šimkovi spolu se skupinou hydrogeologů docenta Janského k Bajkalskému jezeru, aby tu vedle vědeckých měření sledovali i některé české vlivy v této exotické oblasti. A tak vedle zbytků pomníku čsl. legionářů se setkali s někdejšími přáteli cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, zkontrolovali trasy našich surfařů, balonářů a dálkových plavců a především se vydali po stopách carského preparátora Zenona Svatoše, který se před sto lety nejvíce zasloužil o záchranu sobolů. 2. Karai Pukú V dalším díle projektu „České stopy“ se zaměříme na osobnost Alberta Vojtěcha Friče, cestovatele, svérázného etnografa a botanika, na něhož však také česká společnost nespravedlivě zapomíná. 3. Tajemství kamenného počítače V tomto nezvykle…

Neutuchající nadšení po oslnivém operním koncertu pod širým nebem při Fotbalovém mistrovství v roce 1990 – tak by se dal nazvat večer v památných římských Caracallových lázních, kde vystoupili na jednom pódiu tři nejslavnější tenoristé druhé poloviny 20. století: José Carreras, Plácido Domingo a nekorunovaný král vysokých cé – Luciano Pavarotti. Sešli se tak poprvé při mimořádné hudební události, kterou od dirigentského pultu řídil Zubin Mehta, zkušený matador koncertních síní a operních domů. Šest tisíc přímých návštěvníků v Caracallových lázních a miliarda diváků u televizních přijímačů sledovala se zatajením dechu tento pěvecký koncert, který se stal novou érou klasické hudby. V následujících letech přilákali tři tenoristé svým neopakovatelným kouzlem nadšené obecenstvo po celém světě na více než třiceti vystoupeních. Napomohli…

Vede ze Sibiře a končí až ve Francii. Je dlouhý celých 200 tisíc kilometrů. Plynovod Družba spojuje východní a západní část Sibiře a až donedávna byl klíčový pro dodávky zemního plynu. Jeho podstatná část vznikala ve zvláště tvrdých podmínkách, které panovaly během studené války. Bývalí dělníci, co na Družbě pracovali, vzpomínají, jak probíhalo jejich neuvěřitelné dobrodružství na „divokém Východě“. Plynovod Družba je jedním z nejzásadnějších stavebních projektů 20. století. Spletitá a velice komplikovaná síť je opravdovou mega stavbou. Nejen, že vede přes několik klimatických zón a překračuje několik velkých evropských řek, které si vyžádaly zapojení velkého počtu pump a kompresorových stanic. Dokonce přežila několik politických uspořádání a režimů. Mezi lety 1975 a 1989 se na stavbě plynovodu podílela, stejně jako…

Josef Kemr byl nejen vynikající herec, ale především zajímavý člověk. Svou víru v Boha nezapřel ani v režimu, který jí nebyl právě nakloněn, a ve svém trabantu objížděl jihočeské kapličky, aby je neúnavně natíral a renovoval. Málokdo ví, že byl také nadaným hudebníkem. Na všechny jeho herecké podoby vzpomínají kolegové, jako například Jan Kačer nebo Milena Steinmasslová a do tajemství jeho soukromí nechala v exkluzivním rozhovoru nahlédout životní družka Marika Skopalová.

Hořel rychleji než všichni ostatní, jakoby se snažil stihnout všechno. Jeho tajemství se pokusíme odhalit s Václavem Vorlíček, Petrem Jáklem, Filipem Renčem, Ladislavem Mrkvičkou, Janou Švandovou nebo Simonou Postlerovou.

Dokument přibližuje touhu člověka po dobrodružství a nových objevech a zároveň odkrývá vliv pobytu v kosmu na lidské tělo a psychiku astronautů. Čemu všemu se dokáže náš organismus přizpůsobit? Může se z homo sapiens jednou vyvinout homo spatius – člověk vesmírný? Už půl století lidé dobývají vesmír a třicet let od doby, kdy jsme poprvé začali reálně uvažovat o letu na Mars, stále zůstávají nezodpovězené otázky: Zvládne naše tělo takové cesty? Dokáže se přizpůsobit? Zrychlení stárnutí, ochabování svalstva, zpomalení mozkových funkcí, euforické halucinační stavy. Pokud opustíme známé prostředí a vydáme se objevovat nové obzory, budeme muset čelit podmínkám, pro které naše těla nejsou uzpůsobená. Ale průzkumnický duch je silnější: Vesmírná medicína připravuje astronauty na budoucí objevování nových světů, i když…