Dokumenty

Ohlédněte se za 70letou historií válečných a politických střetů v jedinečné dokumentární mini sérii, která zvolila nečekaný úhel pohledu – skrz mířidla legendární zbraně století. Historická série Kalašnikov: Zbraň století má jasný cíl. Prostřednictvím dramatických rekonstrukcí přináší nový pohled na jednu z nejznámějších střelných zbraní dějin. Díky počítačové grafice postavené na softwaru Engine Unreal 5, který využívají současné videohry, každá válka, na niž přijde řeč, ožívá před očima včetně nejmenších detailů a s naprostou historickou přesností. Sledujte fascinující příběh od sestrojení první AK-47 až po odhalení, jak a kde se používá v dnešní moderní době. Ať už jde o mrazem svírané pláně, neproniknutelně husté džungle, nebo dokonce městské ulice, Kalašnikov vás přesvědčí, že je zbraní století. (TV Prima)

Odkud přišli Egypťané… Možná vás to překvapí, ale dodnes to je jedna z největších záhad, kterou se egyptologové zabývají od vzniku své vědy. I když v minulosti byly vysloveny některé odvážné teorie, časem byly vyvráceny nebo zpochybněny. Až v posledních letech, s rozvojem moderní techniky, ať už je to dálkový průzkum země z kosmu nebo nabídka silných terénních automobilů, poznání přece jenom pokročilo a nové možnosti výzkumu přinesly své plody.

Tento dokument zachycuje vzrušující vyšetřování, které probíhá po celém světě a nahlíží do zákulisí ohromujícího byznysu, jakým je námořní přeprava. 90 % všeho, co dnes konzumujeme, přichází ze zámoří. Oceány denně křižují nákladní lodě mnohonásobně větší než Titanik, které v kontejnerech přepravují desetitisíce tun nákladu. Než se jeden kus oděvu dostane na pult vašeho obchodu, může až čtyřikrát obeplout zeměkouli! Na jeho ceně se to přesto nijak nepodepíše. Kdo ve skutečnosti platí skryté náklady spojené s pohybem zboží? Kdo nese odpovědnost za ekologické katastrofy v důsledku častých havárií a kdo umožňuje zneužívání levné pracovní síly? Zákonitosti, rizika a tajemství neregulovaného průmyslového odvětví, které je klíčem k celosvětovému hospodářství, životnímu prostředí i samotné podobě naší civilizace většinu z nás nepříjemně překvapí….

V šestiměsíční dokumentární dílně o.s. Inventura vznikal pod vedením dokumentaristky Lindy Jablonské film, který dokazuje, že i lidi s mentálním hendikepem se mohou ve veřejném prostoru orientovat a mít politický názor. Filmový štáb sledoval volby do Poslanecké sněmovny, účastnil se předvolebních mítinků a natáčel ankety s občany i politiky na témata, která jsou v jiných médiích přinejmenším neobvyklá. Štáb také zjišťoval, zda politická korektnost a předvolební sliby nejsou jen prázdnými hesly, pokoušel se odhalit, nakolik je dvacet let po revoluci v českém člověku stále zakořeněný předsudek vůči všemu, co není „úplně normální“. Bystrý a zvídavý pohled mentálně handicapovaných tvůrců na svět činí z filmu originální, čerstvý a zábavný divácký zážitek. (MFF Cinema Mundi)

Tragédie Romeo a Julie patří k vrcholným dílům Williama Shakespeara, od jehož úmrtí v těchto dnech uplyne 400 let. Zrození legendární inscenace Národního divadla v režii Otomara Krejči natáčel během příprav a zkoušek Radúz Činčera, jenž v unikátním dokumentu zachytil mj. představitele hlavních rolí Jana Třísku a Marii Tomášovou (1964) Dokumentarista Radúz Činčera zachytil v roce 1963 vzácné okamžiky při vzniku jedné z našich nejslavnějších divadelních inscenací minulého století. Otomar Krejča se spojil s dramatikem Josefem Topolem a vytvořili pro Národní divadlo strhující přepis Shakespearovy tragédie o milencích z Verony. K ruce měli především skvělou sestavu herců všech generací – Jana Třísku, Marii Tomášovou, Luďka Munzara, Miroslava Macháčka či Olgu Scheinpflugovou. Činčerovi se podařilo v jeho reportáži ze zákulisí vytvořit…

Tento pořad seznamuje malé i velké diváky s nejpodivnějšími školami světa. Tvůrci trojdílného seriálu sledují vždy jeden průměrný školní den dětí a mládeže ve věku od osmi do sedmnácti let; ten však v jejich případě probíhá na místech, která jsou průměrnosti na hony vzdálena.

O čem sní studenti Pražské konzervatoře? Jak dnes probíhá výuka na škole, z níž vzešli takoví tvůrci a interpreti jako Josef Suk, Oskar Nedbal, Franz Lehár, Bohuslav Martinů, Václav Talich nebo Rafael Kubelík? Jaký význam má vážná hudba pro mladé hudebníky z Prahy na začátku 21. století? Odpovědi hledá švýcarský dokumentarista Richard Dindo prostřednictvím šestice studentů a jejich profesorů. Protagonisty režisér představuje při zkouškách a na koncertech jak v prostorách pro daný účel typických, tak i docela netypických. Houslistka Markéta Janoušková, klavíristka Eri Goto, zpěvačka Hana Dobešová, klavírista a dirigent Marek Šedivý, pozounista Václav Kalivoda a akordeonista a skladatel Jiří Lukeš se svými kantory diváka postupně vtahují do hájemství tónů, které pro ně samotné znamenají svět. Díky střihové práci Jakuba…

Karel Růžička se narodil 2. 6. 1940 v Praze. Studoval na pražské konzervatoři bicí nástroje a klavír. Záhy po absolutoriu v r. 1960 začal spolupracovat s průkopnickým souborem Studio 5 Luďka Hulana. Po vojenské službě v AUS VN a čtyřech sezonách v divadle Semafor s orch. Ferdinanda Havlíka byl v polovině šedesátých let angažován Karlem Krautgartnerem do Jazzového orchestru Československého rozhlasu, kde měl možnost jako skladatel a aranžér i spoluvytvářet jeho repertoár. Mezi lety 1970–1980 působil v souborech Jazz Celula Laca Decziho a SHQ Karla Velebného. Současně nahrával a koncertoval se solisty, jako jsou např. Rudolf Dašek, Tony Scott, George Mraz, Jiří Stivín, Rudolf Rokl, Jean Luc Ponty, Carmell Jones, Andrew Cyrille, Jean Toots Thielemans, Tomasz Szukalski a dále s…