Dokumenty

Na počátku dvacátého století spíše než město připomínala Ostrava obří továrnu. Co lidi spojovalo, byla dřina v železárnách a černouhelných dolech. Těžký průmysl předurčoval rytmus jejich životů od narození k smrti, čtyřiadvacet hodin denně. Ale i Ostravsko se mělo měnit. Svědkem i spolutvůrcem této proměny se stal herec a divadelník Jiří Myron. Není Ostravan, který by toto jméno neznal. Dnes je totiž nosí významná ostravská divadelní scéna. Ale kým byl Jiří Myron ve skutečnosti, ví už málokdo.

Dokument, jenž vznikl na Slezské univerzitě v Opavě, pojednává o důležitosti včely ve světě, o životě včely v úlu a o její práci. Poměrně podrobný instruktážní průvodce pro včelaře-začátečníky s profesionálním včelařem Janem Musilou a jeho synem. Zaměřuje se na výuku včelaření, která ukazuje právě první rok začínajícího včelaře s novým oddělkem. Včelař začíná pečovat o tři oddělky, které je třeba připravit na zimu. Zimní léčení, podzimní a letní kontroly, zabezpečení proti škůdcům, jarní prolety po úspěšné zimě a dokrmování. Dokument popisuje práci potřebnou pro zvládnutí možných situací a pro rozvoj silných včelstev, aniž by došlo k rojení. Bonusem snímku jsou makrozáběry života včel jak v úlech na rámcích, tak v přírodě při snůšce.

Arhuakové jsou národem, který dokáže fascinovat. Ponořeni do mystiky přírody žijí sice prostým, přesto však vnitřně velmi bohatým způsobem života. To, jak se oblékají, jak se stravují a jaké práce vykonávají, se podřizuje přírodním cyklům a víře jejich předků. Vyspělý duch demokracie při vzájemném setkávání a hluboká úcta k ženám, to vše je odrazem filozofie, která udržuje dokonalou rovnováhu mezi duchovním světem a pozemskou říší. Ochrana přírody je dědictví, které získali od svého Stvořitele. Aby mohli plnit své poslání, obklopili celé pohoří Sierra Nevada de Santa Marta v Kolumbii posvátnými místy, která po propojení tvoří neviditelnou bariéru – takzvanou „černou linii“. Je zřejmé, že způsob jejich života se od doby, kdy sem dorazili, příliš nezměnil. Pokud je pozorujete, jak a…

O tom, že láska britské královny Alžběty II. ke koním byla opravdová a silná, se všeobecně ví. Vždyť prvního poníka, klisničku Peggy, dostala od svého dědečka Jiřího V. už jako čtyřletá holčička. První část dokumentu nás zavede nejen do královských koníren, ale také na dostihy, které královna milovala a při jejichž sledování se dokázala maximálně uvolnit, jak se například ukázalo v dokumentu Alžběta II.: mozaika života. Dnes se nám Alžběta ukáže jako ctižádostivá chovatelka a hrdá majitelka vítězů epsomských dostihů… V druhé části dokumentu se podíváme blíže na koně určené k zápasům póla, tedy sportu, který miloval Alžbětin manžel princ Philip i jeho syn, dnešní král Karel III. Dále se budeme věnovat koním královských gard, které známe mimo jiné i z…

Logistika se stala novým rozvinutým průmyslem. V době globalizace je pohyb zboží po světě nutný a některá místa fungují jako překladové uzly. Země visegrádské čtyřky se postupně proměnily ve skladiště západní Evropy, a to díky jejich poloze, levné pracovní síle, ale také finančním pobídkám, které firmy od jednotlivých států dostávaly. Monstrózní logistická centra se stala součástí naší krajiny, nepřehlédnutelnými „ocelovými městy“ za městy.

Uvidíme nejvyšší hory a náhorní pláně stejně jako neprostupnou džungli či bambusové háje a poznáme čínskou divočinu, o níž jsme neměli ani tušení.

Přestože zemřel už na začátku osmdesátých let minulého století, a to ve věku pouhých padesáti let, zapsal se Steve McQueen do srdcí diváků a fanoušků po celém světě. Tento muž s uhrančivýma modrýma očima měl neobyčejné charisma. Říkalo se o něm, že muži chtěli být jako on a ženy po něm toužily. Narodil se roku 1930. Otec, který se živil jako letecký kaskadér, rodinu opustil brzy po Stevově narození, matka dala chlapce na výchovu k příbuzným. Už ve třinácti letech se Steve dostal do problémové party a jako člena pouličního gangu ho umístili do výchovného ústavu zvaného „Chlapecká republika“. Odtud vedla po několika letech jeho cesta k námořní pěchotě a na začátku padesátých let odstartoval v New Yorku hereckou kariéru….

Ve starověkém Iráku se odehrávají některé z největších biblických příběhů: o Noemově arše, místě narození Abraháma a o Babylonské věži. Naše kamery získaly vzácný přístup, aby mohly sledovat průkopnické archeology, kteří zkoumají ztracená irácká města a objevují svět Starého zákona. Budeme sledovat týmy, které obnovují divy Ninive a Babylonu (popsané v Bibli popsány jako města hříchu), vzácné letecké záběry odhalí majestátnost Uruku v jižním Iráku a badatelé v Girsu odhalí záhadný soubor ruin, který by mohl změnit náš pohled na samotný úsvit civilizace.

Dokumentární cyklus Touha po věčnosti v režii Roberta Sedláčka otevírá pohled na dějiny lidského společenství prostřednictvím historického tématu obvykle vytlačovaného – proměny zacházení se zemřelými i s vlastní smrtelností. Cestopis po českých zemích s průvodci Jaroslavem Pleslem a historikem Jindřichem Záhorkou navštíví na ploše deseti dílů unikátní sakrální stavby, hřbitovy, archeologická naleziště, památníky a další známá i neznámá místa spojená s posledními věcmi člověka.

Tři století dělí obraz Žena v modrém čtoucí dopis Johannese Vermeera od Hopperova znázornění Newyorské kanceláře. Přesto se zdá, že tito umělci pohlížejí obdobně na osamělost: aspekt lidského života… Nevšední pohled na dílo zdánlivě vzdálených malířů Johannese Vermeera a Edwarda Hoppera, jehož však Vermeer silně inspiroval. Dokument reflektuje specifický pocit prázdnoty prostoru a jistého osamění, které svět zažil během pandemie COVID, a zkoumá naše vnímání v momentech, kdy se cítíme transcendentně sami, izolováni, jako postavy z Vermeerových a Hopperových obrazů.