Dokumenty

Poznejte, jak probíhaly oslavy konce 2. světové války ve světě, a hlavně v Londýně, a to 8. května 1945 od půlnoci do půlnoci…

Těžištěm dokumentu je především líčení posledních dnů Vlasovovy armády, které se odehrávaly na našem území. Zaměřuje se na účinkování Vlasovců na Pražském povstání v květnu 1945, jejich ústup od Prahy a tragické finále. Zaměří se také na hořký osud samotného generála Vlasova – jeho dramatické zajetí, inscenovaný soud a popravu. Film hodlá konfrontovat tvrzení, která byla v minulosti předkládána oficiální ideologií, se skutečností a se zjištěnými fakty. Rozbíjí obvyklá černobílá klišé o druhé světové válce a snaží se o objektivní zhodnocení podílu Vlasovců na válečném dění i na záchraně Prahy za květnového povstání.

Příběh českých letců RAF a jejich cesta z okupovaného Československa, přes Francii, bitvu o Británii a východní frontu zpět do osvobozené Prahy. Příběh jedinečným způsobem vystavěný pouze na dobových archivních záběrech skrze osobní zkušenost a vyprávění obou letců umožňuje divákům prožít dějinné události i chvíle válečného života a vidět je očima obou hrdinů, jako by se odehrávaly tady a teď.

Významné historické události XX. století, tak jak je zachytily filmové a televizní kamery.(

Škoda lásky je ve světě zřejmě nejznámější česká píseň, která se stala velmi oblíbenou v mnoha zemích během 2. světové války. Složil ji v roce 1927 Jaromír Vejvoda jako instrumentální skladbu a hrál ji se svým orchestrem pod názvem „Modřanská polka“. Do dnešní podoby ji upravil skladatel o dva roky později, kdy skladbu otextoval Václav Zeman a nazval Škoda lásky. Tehdy také vykročila na svou uměleckou pouť po koncertních pódiích i tanečních sálech v blízké i daleké cizině. Nezalekla se ani moře, když přeplula doslova všechny oceány. V roce 1938 německý harmonikář Will Glahé ji přetavil do německé verze pod názvem Rosamunde. Těsně před válkou zakoupil práva pro americký trh Shapiro Bernstein a píseň vydal pod jménem Beer Barrel Polka,…

Lidské tělo. 206 kostí, 650 svalů. Opatřené srdcem, které se stáhne tři miliardkrát za život. A plícemi, do nichž proudí vzduch průduškami o celkové délce dva a půl tisíce kilometrů. To vše dokonale řízené miliardami nervových buněk a miliardami kilometrů generické informace vytvářejících kombinace, které z každého z nás činí jedinečnou bytost. Celkem 100 bilionů buněk. To vše tvoří naše tělo. Tělo, které nás každý den bere na cestu plnou zázraků, překonává samo sebe, dosahuje nových cílů a posouvá hranice lidských možností.

Václav Žmolík objevuje nejen vůně a chutě vín typických pro Moravu a Čechy, ale i kouzelná místa v krajině, kde se jednotlivým odrůdám nejvíce daří. Diváci se pomocí televizní kamery seznámí nejen s odrůdami starými – jako je Ryzlink rýnský, či Rulandské modré – ale především s víny, která byla našimi vinaři vyšlechtěna. Pálava, Muškát moravský, André či Cabernet Moravia si již vydobyly svoje místo v pomyslné síni slávy tuzemských odrůd. Na diváky čekají památky, nádherná příroda a setkání s vinaři i jinými znalci regionů. „Byť každý z nás má chuť trochu jinou, musím říct, že na natáčení jsme potkávali samé úžasné vzorky: ať už se víno urodilo na Moravě, nebo v Čechách. Máme se u nás čím pochlubit a…

Největší řeky světa pramení v těžko přístupných místech a ústí ve světových mořích. Jejich voda protéká jedinečnou trasou vyhloubenou světovými kontinenty, napájející dávné civilizace, propojující život po celém světě – z pohoří a pouští Nilu, přes města a tajuplné bažiny Mississippi, až po kouřící hladiny a neznámé světy tropické Amazonie. Největší řeky jsou krví planety Země. Přírodovědná mini série z produkce televize BBC zachycuje dechberoucí záběry zvířat i krajiny, a díky ní ožívá příroda na březích fascinujících světových řek přímo před našima očima.

Tvůrci pořadů Příroda pod ochranou, Budoucnost patří vodě a Ostrovy budoucnosti připravili úplně nový přírodovědný seriál. Tentokrát nás zavedou do oblastí a regionů, které prošly a stále ještě procházejí radikálními změnami. Navštivte místa, která se navrací k divočině. Na různých místech byla v minulosti nemilosrdně vymýcena flóra i fauna, aby se vytvořil nový prostor pro zemědělství, průmysl nebo těžbu. Ale na některých z nich nyní dochází k nečekané metamorfóze. Divočina se vrací a sama si bere zpátky, co jí právem patří. Krajina rozkvétá novým životem, protože lidská činnost už v ní ustala, a člověk si navíc znovu uvědomil, že příroda má naprosto nevyčíslitelnou hodnotu. V oblasti severoamerických Velkých jezer, tropického deštného pralesa na Kostarice nebo východoněmeckého regionu Lužice se vysoce…