Dokumenty

Irsko. Smaragdový ostrov na severozápadě Evropy není největší, a přesto se vyznačuje nebývalou rozmanitostí. Najdeme tu liduprázdná pohoří, členitá pobřeží, jezera, vrchoviště i slatiny či vápencové krasy. Tamní obyvatelé svou prací už tisíce let utvářejí krajinu. Zejména na skalnatém severozápadě Irska se život odehrává převážně na pobřeží. Navzdory často obtížným životním podmínkám lidé často nacházejí překvapivé způsoby, jak se výzvám vzepřít. Mnohdy za pomoci dávných tradic nebo řemeslné zručnosti.

Národní park Tayrona je chráněné území v severní části Kolumbie. Díky geografické rozmanitosti zde panují značně rozdílné klimatické podmínky a právě proto je tato rezervace domovem mnoha živočišných i rostlinných druhů. Dvoudílný film nás zavede jak do prostředí pralesa, tak na pobřeží a do podmořského světa… Rozmanitost druhů, barev, zvuků i vůní. Světlo a tma, mokro a sucho, podvodní biotopy i prales – takový je obraz národního parku Tayrona na severu Kolumbie. V posvátné krajině zahrnující pevninu i moře bojují zvířata a rostliny o přežití za neustálého hledání potravy a úkrytu. Prales tvoří dvě třetiny parku a je domovem mnoha pozoruhodných či ohrožených druhů, jakým je třeba tamarín pinčí. Asi nejhlasitějším obyvatelem džungle je vřešťan a daří se tu i mnoha druhům…

Dokumentární film k výročí 1150 let od příchodu dvou proslulých věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu přináší přehledný hodinový průřez jejich životem a prací. Filmem diváky provází dvojice současných českých kněží, Miroslav Herold a Marek Orko Vácha, kteří zároveň v rámci inscenovaných částí dokumentu přejímají role obou bratrů ze Soluně a formálně rekonstruují jejich cestu z někdejší Byzantské říše na Moravu a později do Itálie. S doprovodným komentářem Martina Dejdara a autora filmu Otakára M. Schmidta rekapitulují jednotlivé aspekty a etapy života obou bratrů: jejich náboženské, misijní a úřední působení v Byzantské říši, Konstantinův všestranný talent, inteligenci a vzdělanost, zejména v oblasti jazyků, které ho přivedly k úkolu rozšířit křesťanskou víru mezi slovanskými národy v jejich řeči. Pposléze jejich…

Velehradské příběhy svobody z let nesvobody.Velehrad ležící nedaleko Uherského Hradiště je bezesporu jedním z nejvýznamnějších poutních míst celé země, možná dokonce i místem nejvýznamnějším. Široká veřejnost jeho dávnou historii zná a přímo si jej spojuje s dědictvím Velké Moravy, s dědictvím věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Podstatně méně známá je ale jeho historie nedávná. Historie, při níž si toto místo muselo doslova vybojovat a obhájit své postavení a svou tradici. Komunistický režim se pokoušel umenšit jeho církevní význam, zakrýt duchovní odkaz a lidé, kteří se v tomto směru proti režimu postavili, byli pronásledováni. Toto období je rámováno lety 1948 až 1989, i když toto rozmezí možná není úplně přesné: závěr období nesvobody je tu spíše symbolizován návštěvou Jana Pavla II. v dubnu…

O význame včiel pre udržanie biodiverzity rastlinných a živočíšnych druhov

Proč je Večerníček držitelem světového rekordu? Co měli na Ústředním výboru KSČ proti duchovi hradního pána Ruprechta? Kam zmizel Ahníkov, rodiště maxipsa Fíka? Jak je to s autorstvím Krkonošské pohádky? Co se stane, když Mach a Šebestová obživnou? S jakými problémy se potýkal seriál Broučci a kdy se směl a nesměl vysílat? Znělka k Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou, docházelo v ní jen k drobným úpravám. Před více než půlstoletím výtvarník Radek Pilař nakreslil figurku kluka s novinovou čepicí na hlavě, který sedí na houpacím koníkovi, který se po chvíli změní v autíčko a nakonec v cirkusovou jednokolku. Režii měl Václav Bedřich a animaci dělal Antonín Bureš, hudbu, která se nikdy neobehrála, složil Ladislav Simon. Hlas klukovi Večerníčkovi propůjčil Michal…

Show! je mimořádně vydařeným absolventským filmem, který vznikl na pražské FAMU v tvůrčí dílně Martina Marečka. Bohdan Bláhovec, jeden z nejvýraznějších talentů českého dokumentu, jehož předcházející filmy natočené během studií vyvolaly značný ohlas, déle než rok sledoval cestu 5Angels za slávou, na první stránky bulváru. Výsledkem je autentický, v mnohém překvapivý až šokující pohled do života teenagerské kapely, která je de facto promyšlenou strategií, realizací byznys-plánu otce jednoho z andílků. Jeho cílem je vytvořit skvělý komerční produkt a ovládnout trh s dětskou populární hudbou. O čem sní samy dívky? „Náš největší sen je vyprodat Madison Square Garden,“ říká bezelstně jedna z nich. Co všechno jsou pro to ochotny udělat? A do jaké míry jsou rodiče schopní pro naplnění svých vlastních neuskutečněných ambicí obětovat šťastné a spokojené dětství svých potomků? (AČFK)