Dokumenty

Geograf, orientalista, arabista, biblista, etnograf, spisovatel, fotograf, beduín, kněz, cestovatel. Alois Musil, rodák z moravského Rychtářova, prošel během svého života množstvím rolí, které mu zajistily světový věhlas. Objevem pouštního zámečku Amra přepsal dějiny arabského umění, jeho mapy pomohly při přetváření Blízkého východu a z jeho děl dodnes potomci beduínských kmenů čerpají při objevování své zapomenuté historie. Jako duchovní, přítel habsburské císařské rodiny i Tomáše Garriguea Masaryka však po roce 1948 skončil v zapomnění. Jeho odkaz ale inspiruje dodnes.

Obyvatelé francouzské metropole se odmítali s okupací svého města smířit. Vytvářeli odbojové skupiny, které všemi prostředky bojovaly proti svým utlačovatelům: distribuovali zakázané materiály, zachraňovaly spojenecké letce a páchaly sabotáže. Do těchto aktivit se však zapojovala jen menšina obyvatel, riziko odhalení bylo totiž neuvěřitelně vysoké a celá věc vypadala po pádu Francie ztraceně. Většina lidí sice nesla kolaboraci nelibě, ale mnozí lidé ji vnímali jako běžnou součást života i prostředek k přežití. Se zhoršováním situace v hlavním městě však dosavadní rovnováha loajality a moci dospěla v létě 1944 k bodu zvratu. Paříž se ocitla na pokraji vyhladovění a nacistické porážky v severní Africe a Itálii, na nichž se v řadách Spojenců podílely i síly Svobodné Francie pod vedením Charlese de Gaulla,…

V roce 2016 se Lence a Radoslavovi Hajgajda narodil syn Oliver. Po čtyřech měsících se dozvěděli, že syn trpí Angelmanovým syndromem. Už v roce 2018 měli založenou neziskovou organizaci ASGENT, která se spojila s unikátním pracovištěm významného českého vědce Radislava Sedláčka České centrum fenogenomiky AV ČR a začali vybírat peníze na základní výzkum syndromu s cílem nalézt léčbu. Asociace ASGENT pátým rokem vybírá peníze na výzkum, sponzoruje práci vědců, edukuje veřejnost, propojuje odborníky a dělá unikátní sběr dat o nemocných Angelmanovým syndromem. V Čechách máme kolem 8 tisíc geneticky podmíněných onemocnění, které se týkají zhruba 400 tisíc dětí. Pojišťovny velkou část léčby takovýchto pacientů nehradí. Sbírky, ke kterým se uchýlí rodiče dětí, jsou opravdu jediným způsobem, jak získat peníze na…

Režisér: Dębowski Maciej Dawid má na Bali volný den. V pralesním chrámu se setká se stádem zvědavých opic. A v pradávných hrobkách ukrytých v džungli pod vodopádem se může na chvilku cítit jako Indiana Jones.

Před více než 3 000 lety zahájil Ramses II. stavbu dvou kolosálních chrámů zasvěcených faraonovi a jeho ženě Nefertari. Dělníci se prokopali 55 metrů do nitra kopce s výhledem na Nil a vytvořili gigantické komnaty s pilíři vysokými nejméně 10 metrů. Sochy faraona sedícího na trůnu jsou vysoké 20 metrů a fasáda tohoto chrámu se vymyká všem tehdejším standardům. Jak bylo něco takového možné a jak Egypťané takový projekt 1 500 kilometrů od nilské delty zorganizovali a zvládli? Odpovědi na tyto otázky našli architekti, archeologové a moderní inženýři při jiném kolosálním úkolu: rozebrat stavbu kámen po kameni, aby ji zachránili před stoupající hladinou Nilu.

První celovečerní film o české přírodě ukazuje díky nejmodernějším technologiím fascinující dobrodružství zvířat a rostlin žijících kolem nás zcela zblízka. Seznamte se s s tetřevem tokajícím za úsvitu, se vzácnými sysly, s nimiž na louce laškují děti, ledňáčkem prorážejícím při lovu střemhlav vodní hladinu, s lososy putujícími z českých řek do moře a zpátky nebo s užovkami v dramatickém zápase s rybí kořistí. Prožijte vzrušující výpravu za muflony, bobry, modrajícími žabáky a desítkami dalších hrdinů. Některé z nich možná ani neznáte – divočina přitom začíná hned za vašimi dveřmi!

Rozmáchlý i intimní filmový pohled na život, práci a osobu operní legendy Luciana Pavarottiho. Vypráví jeho životní příběh, který emocemi, zvraty a velkolepostí sám o sobě připomíná operu.