Dokumenty

Na jihovýchodě Mexika se mezi tyrkysovou modří Karibského moře a Mexického zálivu, pokrytý smaragdovou zelení tropického pralesa, rozprostírá Yucatanský poloostrov. K přírodní kráse nabízí i tajemná mayská města, ale také životem tepající historická koloniální sídla. Kulturní bohatství této oblasti se projevuje tradičními tanci během vesnických slavností a mystickými rituály majícími původ v šerém dávnověku. Cestovat napříč poloostrovem skýtá možnost přiblížit se k lidu, vždy ochotnému vás přijmout a podělit se o dobré jídlo.

V Bolívii, zemi plné rozmanitosti, žije přes 12 milionů obyvatel pocházejících z indiánských, evropských, afrických a asijských národů. Tento mix se odráží i ve dvou nejvýznamnějších měst státu. La Paz je správním hlavním městem Bolívie a s nadmořskou výškou 3650 m je nejvýše položeným hlavním městem na světě. Mísí se v něm moderní způsob života s tradicemi, potomci Španělů s domorodými obyvateli. Sucre je pak považováno nejkrásnější město Bolívie s renesanční a barokní architekturou. Kromě elegantního stylu, historických měšťanských domů a starobylých kostelů má Sucre také živou atmosféru díky studentům, kteří navštěvují zdejší univerzity.

Havajské ostrovy se staly centrem boje za záchranu jedné specifické části mořského života. Některé druhy ryb byly dohnány až k vyhynutí sběrateli, jiné jsou vážně ohroženy. Na chytání ryb do akvárií jako “domácích mazlíčků” používají kyanid a dynamit, pak jim ostříhají ploutve, propíchnou jim plovací měchýř jehlou a před odesláním kamkoliv do světa je uzavřou do plastového pytlíku. 90 % z nich do roka lekne a vytvoří další poptávku. Tyto ryby se živí řasami rostoucími na korálech. Když z útesu zmizí, korál zemře. Přitom právě korálové útesy jsou důležitým zdrojem kyslíku na Zemi. Vyšetřovatelé odhalují tento drancující obchod a také oceňují práci původních havajských šamanů, ochránců přírody a vědců, kteří se snaží malé tvory chránit.

Havaj je sice od roku 1959 jedním ze států USA, ale domorodí obyvatelé stále těžce nesou události dávnější minulosti, které pro ně mají dopad až do dnešních dní. Po anexi Havaje Spojenými státy v roce 1893 přišli totiž potomci původních Polynésanů téměř o veškerou svou půdu. Následná desetiletí jsou na ostrovech vnímána jako období velké nespravedlnosti. I když se v roce 1993 prezident Clinton za anexi souostroví jménem Spojených států omluvil, uklidnění situace to nepřineslo. Naopak se ozývá stále více hlasů požadujících uznání rovnoprávnosti původních obyvatel a jejich řádného odškodnění.

V nížině kolem řeky Pád oddělující hornatý sever Itálie od Apeninského poloostrova se rozkládá region Emilia-Romagna. Mimo velkých a rušných měst jako jsou Parma, Modena, Boloňa nebo Rimini, která nabízejí směs historie, kultury i gastronomických zážitků, kraj nabízí i odlehlé oblasti v nichž lze najít bezpočet hradů. Za zmínku stojí hrad Gropparello ležící na vysokém útesu nebo hradní komplex Rivalta na břehu řeky Trebbia. Historie na návštěvníka dýchne i ve městě Cesenatico na břehu Jaderského moře. Je známé díky svému přístavu a kanálu vyhloubenému v 16. století podle plánů Leonarda da Vinciho.

Lékaři popisují, co tehdy viděli, zejména charakter zranění na hlavě a na krku J. F. Kennedyho a někteří otevřeně zpochybňují závěry oficiální pitvy a vyšetřování. Přinášejí tak unikátní pohled na jednu z největších událostí 20. století přímo očima odborníků, kteří byli u toho. Film se nesoustředí jen na medicínské detaily, ale také na jejich důsledky pro naše chápání atentátu. Připomíná rozpory mezi tím, co lékaři viděli, a co později uvedly oficiální zprávy, a otevírá tak znovu otázky o tom, kolik střel prezidenta zasáhlo a odkud mohly přijít. Dokument vybízí diváky, aby si sami pokládali otázky ohledně oficiálních verzí historických událostí a aby přemýšleli o tom, jak se vytváří „pravda“ v případě, když existují protichůdné vzpomínky a důkazy.

Lea je špecializovaná sestra, ktorá sa po ťažkých časoch vracia na pediatrické oddelenie nemocnice v talianskej Ferrare. Vďaka veľkej sile dokázala premeniť bolesť na zvláštny dar, ktorý jej umožňuje vcítiť sa do mladých pacientov a ich rodín. V jej živote však nechýbajú prekvapenia: Lea sa po návrate do práce musí vysporiadať s prítomnosťou bývalého manžela, ktorý sa medzičasom stal šéfom oddelenia, a so stretnutím s fascinujúcim hudobníkom.

Ella je hlavní porodní asistentkou na gynekologickém oddělení státní dánské nemocnice. Spolu se svým týmem každý den pomáhají rodičkám v náročných, ale zároveň často též nejkrásnějších okamžicích jejich života. S maximálním nasazením se nadcházejícím maminkám snaží zajistit tu nejlepší péči, v čemž jim ale brání neustálé finanční škrty a nedostatek personálu. Celé oddělení pracuje pod velikým tlakem, při němž sestřičky i lékaři musí obětovat hodně ze svých osobních životů. Ella se ale nikdy nevzdává a chce být pro ostatní oporou, i když oporu a pomoc by někdy potřebovala i ona sama… Dánský seriál etablované režisérky a scenáristky Lone Scherfigové přináší citlivý, ale zároveň realistický pohled na chod porodnického oddělení. Je také značně kritický k dánskému zdravotnickému systému, ve kterém jsou propastné…

Môže to postretnúť každého z nás. Jedného dňa si vaše zdravie napriek všetkému vyberie dovolenku a dozviete sa svoju diagnózu. Všetko ostatné sa stane vedľajším. Chcete vedieť iba, aké máte možnosti, no najmä, ako to zvládli iní…

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Aljaška a přilehlé ostrovy jsou pro medvědy rájem na zemi. Žijí tu největší medvědi hnědí na světě. Obři dorůstající téměř třímetrové výšky. Místní řeky jsou hlavním zdrojem jejich potravy. Lov lososů právě začíná. A doprovází ho sousedské potyčky. Miliony lososů táhnou každým rokem proti proudu, aby se vytřeli na trdlištích na horních částech toků. A pro medvědy jsou to rybí hody. S klimatickou změnou se však mění i Aljaška. Dokážou se medvědi a aljašské ekosystémy těmto změnám přizpůsobit?

Na jihovýchodě Mexika se mezi tyrkysovou modří Karibského moře a Mexického zálivu, pokrytý smaragdovou zelení tropického pralesa, rozprostírá Yucatanský poloostrov. K přírodní kráse nabízí i tajemná mayská města, ale také životem tepající historická koloniální sídla. Kulturní bohatství této oblasti se projevuje tradičními tanci během vesnických slavností a mystickými rituály majícími původ v šerém dávnověku. Cestovat napříč poloostrovem skýtá možnost přiblížit se k lidu, vždy ochotnému vás přijmout a podělit se o dobré jídlo.

Havajské ostrovy se staly centrem boje za záchranu jedné specifické části mořského života. Některé druhy ryb byly dohnány až k vyhynutí sběrateli, jiné jsou vážně ohroženy. Na chytání ryb do akvárií jako “domácích mazlíčků” používají kyanid a dynamit, pak jim ostříhají ploutve, propíchnou jim plovací měchýř jehlou a před odesláním kamkoliv do světa je uzavřou do plastového pytlíku. 90 % z nich do roka lekne a vytvoří další poptávku. Tyto ryby se živí řasami rostoucími na korálech. Když z útesu zmizí, korál zemře. Přitom právě korálové útesy jsou důležitým zdrojem kyslíku na Zemi. Vyšetřovatelé odhalují tento drancující obchod a také oceňují práci původních havajských šamanů, ochránců přírody a vědců, kteří se snaží malé tvory chránit.

Havaj je sice od roku 1959 jedním ze států USA, ale domorodí obyvatelé stále těžce nesou události dávnější minulosti, které pro ně mají dopad až do dnešních dní. Po anexi Havaje Spojenými státy v roce 1893 přišli totiž potomci původních Polynésanů téměř o veškerou svou půdu. Následná desetiletí jsou na ostrovech vnímána jako období velké nespravedlnosti. I když se v roce 1993 prezident Clinton za anexi souostroví jménem Spojených států omluvil, uklidnění situace to nepřineslo. Naopak se ozývá stále více hlasů požadujících uznání rovnoprávnosti původních obyvatel a jejich řádného odškodnění.

Veverky jsou hlodavci s mnoha dovednostmi. Jsou hbité, výborně šplhají, skáčou po stromech, umí se vyhnout i postavit nepřátelům. Žijí od ledové tundry až po horké pouště, v lesích, deštných pralesích, horách, pouštích a zvládly i umění městského života.