Filmy

Ernest „Stick“ Stickley po sedmi letech vězení přijíždí na Miami za svým spoluvězněm a nejlepším přítelem Rainym (J. Pérez). Ten jej přizve k na první pohled bezproblémovému kšeftu pro místního překupníka drog Chuckyho . Úkol spočívá v předání kufru s penězi drogovému bossovi Nestorovi . Na místě jsou ovšem podvedeni a Rainy je zastřelen albínským zabijákem „Indiánem“ . Stick sice vyvázne, ale je nucen se skrývat. Brzy zjistí, že spolu s penězi dlužil Chucky Nestorovi také lidský život – a žádá si život Sticka. Ten tuší, že se nemůže schovávat věčně, a musí něco podniknout. Naskytne se mu příležitost, když se stane šoférem výstředního milionáře Barryho Brahna , jemuž se Chucky snaží neustále vetřít do přízně…

Krutěji se už k němu osud zachovat nemohl: znetvořené tělo, odpor budící, hrůzu nahánějící tvář. Obluda. Stvůra. Démon. A přece stvoření bezmála lidské. Quasimodo. Nalezenec, vyrůstající ve velebných zdech chrámu Notre Dame, jehož jedinou radostí se staly zvony. Zvony, jimž věnoval všechnu svou energii, sílu a lásku, zvony, které jej na oplátku připravily o to poslední člověčí, co mu zbývalo, o sluch… A přece i v této ubohé karikatuře člověka se ukrýval vznešený duch, bilo vřelé srdce. Srdce, schopné těch nejposvátnějších lidských citů: lásky, pokory, sebeobětování…

Při svém prvním vydání v roce 1830 se román Červený a černý nesetkal s příliš velkým zájmem čtenářské obce. I jeho autor Henri Beyle, píšící pod pseudonymem Stendhal, byl v literatuře autorem takřka neznámým, přestože mu tehdy bylo již sedmačtyřicet let. A tak jen málokdo mohl vytušit, že toto dílo se napříště zařadí ke stěžejním výtvorům francouzského románového umění XIX. století. Stendhal v ústřední postavě románu Juliena Sorela vytvořil vlastně portrét svého současníka. Dodnes je ostatně málo známa skutečnost, že reálným motivem pro napsání románu se stal opravdový případ. Jistý mladý muž Berthe se pokusil zavraždit ženu, v jejíž rodině byl kdysi vychovatelem. Filmové zpracování režiséra Clauda Autanta-Lary, patří nepochybně mezi nejznámější adaptace tohoto románu. Svůj podíl na tom má…

V jižním Bostonu sedmdesátých let minulého století přemluví agent FBI John Connolly (Edgerton) irského mafiána Jamese „Whitey“ Bulgera (Depp) ke spolupráci s FBI a vyřazení společného nepřítele, italské mafie, ze hry. Filmové drama líčí příběh nesourodého spojenectví, které se vymklo kontrole a umožnilo Whiteymu vyhnout se právnímu postihu, upevnit si mocenské postavení a stát se jedním z nejbezohlednějších a nejmocnějších gangsterů v historii Bostonu.

Patnáctiletou Karu Robinsonovou na zahradě před domem její nejlepší kamarádky oslovil muž, přiložil jí zbraň ke krku a přinutil ji nastoupit do auta. Odvezl dívku do svého bytu, kde ji držel v zajetí a celých osmnáct hodin sexuálně zneužíval. Když usnul, Kaře se podařilo z pout i jeho bytu uniknout, dovést policii na místo činu a identifikovat svého únosce, sériového vraha, který má na svědomí nejméně tři další nevyřešené vraždy.