Filmy

Úhoři mají nabito je černá komedie o partě chlapů, pro které se hra na URNU (Útvar rychlého nasazení) stala únikem z jejich nudných životů. Zasahují u domnělých zločinců, evakuují kulturáky a do svých her zatahují nic netušící okolí. Žene je touha po adrenalinu a falešná představa, že jsou jako Robin Hood a jeho družina. Bohatým brát a chudým dávat. Všechno jde hladce až do okamžiku, kdy se octnou v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Kam až může vést lidská hloupost ve spojení s nešťastnou shodou okolností?!

Malá televizní komedie vypráví příběh jednoho manželství. Paní Králíčková si neustále hlídá svou váhu a počítá kalorie, jenže trápí hladem i svého manžela. A tak se jednoho dne na radu svého kolegy Králíček rozhodne předstírat, že má milenku. Doufá totiž, že žena bude žárlit a přestane s dietami. Takže zatímco žena odjíždí do lázní, aby tam zhubla, manžel je obletován a vykrmován svou svobodnou kolegyní Majkou, výtečnou kuchařkou. Co ale nastane po návratu paní Králíčkové domů?

Tři postavy si uvědomí, že život, který žijí, není takový, jaký si vysnily.

Ve srovnání s pozdějšími filmy má Charlie neobvyklý vzhled. V cylindru a žaketu vypadá jako někdo z lepší společnosti. Jedná se ovšem také o typicky sennettovskou grotesku, což znamená sled gagů bez většího děje. Charlie na začátku hovoří na ulici s mužem, který se chystá právě požádat dívku o ruku. Předběhne ho a s dívkou se zasnoubí. Když se potkají u ní doma, začne rvačka. Muž nakonec odchází do práce – do redakce a tiskárny novin. Zanedlouho tam zavítá i Charlie, který si přečte na ulici inzerát, že shánějí redaktora. Je přijat a vyráží do terénu. Jeho sok narazí na autohavárii, udělá pár exkluzivních fotek a napíše si poznámky, poté zachraňuje řidiče. Chaplin jde okolo, fotoaparát i poznámky sebere a…

Ráno, jako každé jiné. Na ulici rachotí tramvaje, dlažbu rozezněly kroky prvních chodců. Teď by měl zazvonit budík a dvaašedesátiletý Mrákota by pod peřinou vychutnával poslední okamžiky příjemného tepla. Ale budík nezvoní. Pravidelný ranní rytmus zakolísal na tom nezvyklém tichu a od té chvíle je všechno jiné? Televizní hra Jiřího Hubače „Dlouhý podzimní den“, která získala v roce 1971 na mezinárodním televizním festivalu v Praze v kategorii dramatických děl hlavní cenu – Zlatou Prahu a Cenu československých televizních diváků, je příběhem člověka, který se nechce smířit se skutečností, že by odchodem do důchodu skončil jeho aktivní život.

Mozaika příběhů jedné rodiny začíná kuriózní smrtí postaršího muže, který posilněn viagrou zkolabuje při milování s mladou milenkou. Na otcově pohřbu za účasti jeho nesčetných milenek se Jana (T. Vilhelmová) a Anna (K. Kaiserová) dozvídají o existenci bratra Vladimíra (J. Budař). Zatímco nejmladší ze sourozenců Anna, která touží být krásná a dokonalá, čeká na svou příležitost, sestra Jana je na pokraji nervového zhroucení a všemožně se snaží zachránit rozpadající se pětileté manželství se záletnickým Janem (O. Vetchý). Bratr Vladimír se shodou řady neuvěřitelných okolností ocitá na životní křižovatce…

Na hrdinku v tomto pečlivě realizovaném salónním příběhu dopadá jedna rána osudu za druhou: neprosadila se jako herečka, živí se jako podceňovaná manekýnka a dokonce porodila nemanželské dítě, když uvěřila úlisným lžím. Přesto se nevzdala a dále usiluje o prosazení na divadelních prknech, k dobrému rozpoložení jí pomáhá i optimistická kamarádka.

Ve vlně českých filmů o bezstarostně rozdováděné mládeži si Snowboarďáci vydobyli jednu z předních příček. Pubertální hrdinové příběhu se snaží užívat si pobytu na zasněžených horách, pravidelně se vytahují před dívčí partou a prožívají líté sváry s tupými dospělými. Film se skládá ze dvou základních rovin: jedna zachycuje dovádění na sněhu, druhá nepřetržitou šňůru trapasů a nehod, které je stíhají navzdory nejlepším úmyslům. Co je určující: Snowboarďáci vycházejí z poetiky reklam pro děti a mládež, a to jak pojetím příběhu a jeho odvyprávěním, tak vizuální podobou. Stvořený svět má s tím skutečným společné nanejvýš kulisy, dojemně líbivé obrázky stvrzují sebeztotožnění případného diváka s ideálním stavem, v němž by chtěl existovat.

Bohatý a nemocný muž, Petr Kornel, není spokojen se způsobem života svého flámujícího synovce. Přestane ho finančně podporovat a požádá ho, aby si změnil jméno. Své ošetřovatelce Alici věnuje Kornel z vděčnosti vysoký finanční obnos s podmínkou, že se provdá. Petr Suk, jak se nyní synovec jmenuje, navštíví lékaře. V čekárně si vymění omylem s jiným pacientem rentgenový snímek. Na jeho základě se vzápětí dozví, že je těžce nemocen a že mu zbývá jediný den života. Mladý muž proto vše prodá a vyrazí na poslední flám. V opilosti se připlete k malé dopravní nehodě a je odvezen do nemocnice. Tam ho jako umírajícího požádá ošetřovatelka, aby učinil dobrý skutek a oženil se s její kolegyní, která tak získá peníze. Petr…

Wilee je absolvent právní fakulty, který odkládá advokátské zkoušky. Neumí si představit, že bude trávit celé dny v kanceláři, upnutý v saku. Začne pracovat jako expresní poslíček v největším městě Spojených států. Jeho každodenním chlebem je rychle doručit zásilku na místo určení. Každý den musí uhýbat před jedoucími auty, bláznivými taxikáři, otevřenými dveřmi a osmi miliony nevrlých chodců. Jednoho dne přijme expresní zásilku, na jejíž doručení má necelé dvě hodiny. To ale ještě netuší, že se obálka stane cílem zkorumpovaného policisty. K tomu, aby ji dostal, použije veškeré dostupné prostředky.