Historický

V posledních 15 letech probíhá archeologická revoluce a technologie je jejím srdcem. Archeologové kdysi vykopávali starověké ruiny a přitom se opírali jen o ústní texty, nahodilé plány a letecké snímky. Tato série zkoumá obrovské změny, které do této disciplíny přinesly technologické inovace. Nyní posouvá hranice archeologických objevů a našeho chápání toho, co kdysi bylo. Díky rozvoji dronů, lidaru, radaru, 3D technologií a dalších technologií každá epizoda oživuje řadu archeologických nálezů a zkoumá, jak průlomový výzkum vrhá nové světlo na starověké civilizace.

Jiří Barteček se narodil 7. dubna 1954 v Petrovicích u Karviné. Vyrůstal v katolickém prostředí v obci na hranici s Polskem. V srpnu 1968 byl svědkem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vyučil se instalatérem a pracoval na zabezpečení traťových úseků železnice. Už v době učení začal plánovat emigraci. Nejprve přes Polsko rybářskou lodí do Švédska. Poté přes Jugoslávii. Z těchto plánů však vždy sešlo. V říjnu 1974 narukoval k pohraničnímu vojsku v Malackách na jižním Slovensku. Absolvoval výcvik psovoda a sloužil na hranici s rozkazem zabíjet. Dne 12. září 1975 přeplaval v noci hraniční řeku Moravu a během služby převedl do Rakouska také dva civilisty. Pobýval v uprchlickém táboře Traiskirchen nedaleko Vídně. V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen na 26…

Dvoudílný dokument se zaměřuje výhradně na vzájemné vztahy dcer krále Jiřího VI., a to od narození až do konce života mladší z nich. První epizoda začíná dětstvím sester, které si byly velmi blízké. Jejich vychování odpovídalo postavení méně důležitých členů královské rodiny, aniž by tušily, že Alžběta poměrně brzy usedne na trůnu. Prožívaly dokonalé dětství s pečlivými rodiči, kteří jim četli pohádky před spaním a hráli si s nimi. Ale už jako děti byly rozdílné; Alžběta byla vnímána jako poslušná, opatrná a zdvořilá, zatímco Margaret byla hravá, zlobivá a zábavná. Otec, matka i dcery měli navzájem neuvěřitelně silná pouta a trávili spolu téměř všechen čas ve svém venkovském sídle Royal Lodge v areálu Windsorského hradu nebo v londýnském městském domě…

Několik dní před začátkem druhé světové války se německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee vydala úžinou mezi Islandem a Grónskem, aby poté na čas zmizela v jižním Atlantiku. Podle rozkazů měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Stihla potopit devět spojeneckých lodí, než si svůj cíl osudově zmýlila a nevyhnula se tak včas britské křižníkové skupině vedené komodorem Henry Harwoodem. Následná bitva této německé bitevní lodi a třech britských křižníků u ústí Rio de la Plata vstoupila do námořních dějin.

Výpravný, dvojdílný přepis zachycuje strastiplné osudy českého velikána Jana Amose Komenského, po bělohorské katastrofě donuceného opustit vlast. Líčí jeho setkání s různými evropskými osobnostmi 17. století – se švédskou královnou, s umělci i vědci. Zdůrazňuje hrdinovu ušlechtilost, ale také vnitřní odolnost, která mu dovoluje překonat řadu soukromých i pracovních tragédií. Součástí příběhu se stává zhmotněné podobenství Labyrint světa a ráj srdce. Pojetí Komenského je však sošně neživotné a zejména je z něho „vyzmizíkována“ náboženská rovina. Zjednodušující životopis se proto neubránil školometské suchopárnosti.

Mladý kovář Orlando Bloom se po sebevraždě své ženy ocitá v křižáckém vojsku a posléze uprostřed bojů mezi zapálenými křesťany a muslimy. Ve svatém městě Jeruzalém nakonec musí ochránit lid před hrůzami, které přešlapují za hradbami. Režisér Ridley Scott mistrně spojil filmovou epiku s hlubokým prožitkem v slavných filmech Duelanti, Vetřelec, Thelma a Louise, Gladiátor, Blade Runner a Černý jestřáb sestřelen. Ve filmu Království nebeské vypráví o křižové výpravě očima mladého rytíře Baliana, který odchází na kraj známého světa bojovat za svůj ideál. Oživuje mystiku rytířského rebelanta a zobrazuje dávný boj mezi muslimy a křesťany o Svatou zemi, který se sice odehrál před tisíci lety, ale svými důsledky sahá až do přítomnosti.Scénárista William Monahan, který se Scottem spolupracuje, zdramatizoval fascinující…

S mimořádně velkým počtem slunečních dní oplývá francouzský Departement Drôme nádhernou přírodou. Region v blízkosti Alp i Provence, ležící tak trochu stranou světa, toho ale nabízí daleko více. Pozůstatky středověku, vysoko položené vesnice, renesanční stavby i pohádkové zámky poukazující na pestrou minulost. Je to místo, kde mají lidé možnost být sami sebou, a kde se udržují dávné tradice.

Vztah francouzské královny s hrabětem von Fersenem, švédským šlechticem ve službách Francie, vyvolává dodnes mnoho kontroverzních diskusí. Někteří by rádi dokázali, že panovnice s ním měla milostnou aféru, jiní zůstávají věrnými obhájci její počestnosti a tvrdí, že by nebyla schopna selhat ve svých manželských povinnostech. Klíčem k celé záhadě může být korespondence, kterou si vyměňovali během revoluce, od útěku do Varennes až po pád monarchie. Zvědavost historiků vždy vzbuzovaly četné škrty v jejich dopisech. I přes několik pokusů o rozluštění však upravované pasáže zůstávaly nečitelné. Měl se snad srdcervoucí milostný příběh zahalit do roušky tajemství? Podaří se současným archivářům, historikům a kryptologům rozluštit šifru chránící obsah dopisů před nepovolanými čtenáři?

Zámek ve Fontainebleau skrývá největší díla renesance, baroka a empíru. Začal se budovat ve středověku, pět století před zámkem ve Versailles, a během více než osmi set let byl několikrát přebudován a rozšířen. Dnes je to kolosální památka s 1500 pokoji. Od té nejskromnější komnaty až po největší královský sál byl každý prostor zámku dějištěm nejslavnějších událostí francouzských dějin. Během francouzské revoluce a následné vlády teroru se však stal symbolem království, na něž chtěli lidé navždy zapomenout. Navzdory velkému nebezpečí se mladý architekt Charles Percier postavil bezhlavému plenění a rozhodl se nakreslit každou místnost ohroženého zámku, aby uchoval jeho památku pro případ, že se mu palác a jeho nenahraditelné kulturní bohatství nepodaří ubránit před revolučním tribunálem.

Johann Wolfgang Goethe, autor tragédie Clavijo, jednej z najväčších drám svetovej klasiky, aj vo svojom dramatickom diele osvedčil svoj nesmierny básnický talent, schopnosť postihnúť ľudské osudy v ich tragických podobách. V osude Clavija a jeho priateľov sa odvíja dramatický príbeh lásky v mene ctižiadostivej túžby po sláve a úspechu. Kultúrne prostredie Madridu 18. storočia sa tak stáva dejiskom veľkých vášní, utrpenia i tragédií.