Historický

Proč je Večerníček držitelem světového rekordu? Co měli na Ústředním výboru KSČ proti duchovi hradního pána Ruprechta? Kam zmizel Ahníkov, rodiště maxipsa Fíka? Jak je to s autorstvím Krkonošské pohádky? Co se stane, když Mach a Šebestová obživnou? S jakými problémy se potýkal seriál Broučci a kdy se směl a nesměl vysílat? Znělka k Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou, docházelo v ní jen k drobným úpravám. Před více než půlstoletím výtvarník Radek Pilař nakreslil figurku kluka s novinovou čepicí na hlavě, který sedí na houpacím koníkovi, který se po chvíli změní v autíčko a nakonec v cirkusovou jednokolku. Režii měl Václav Bedřich a animaci dělal Antonín Bureš, hudbu, která se nikdy neobehrála, složil Ladislav Simon. Hlas klukovi Večerníčkovi propůjčil Michal…

Dramatický příběh z 9. století zachycuje počátky šíření křesťanské kultury na Velké Moravě a v našich zemích i politické vztahy tehdejší střední Evropy. Příchod slovanských věrozvěstů Konstantina (později známého jako Cyril) a jeho bratra Metoděje, kteří byli prohlášeni za svaté, souvisel nejen se vznikem nového literárního jazyka a slovanské liturgie, ale jeho význam spočíval i v mnoha dalších kulturních podnětech, které jsou dodnes často předmětem sporů. Oba kněží přicházejí v době formování území Velké Moravy i v čase mnoha mocenských střetů, zejména s Franskou říší. Filmový přepis je pokusem o historickou rekonstrukci těchto sporů a zájmů jednotlivých panovníků a církve.

Moje století je mozaikou příběhů ze století naší republiky ve vzpomínkách stoletých obyvatel od vzniku Československa až k jejich/její současnosti. „Malé“ osudy protagonistů z většiny regionů naší země prostupují archivními obrazy zásadních historických událostí. Dokument je dobrodružným pátráním po naší národní identitě. Po tom, kdo jsme byli a kdo jsme. Sledujeme subjektivní svědectví žijících 25 stoletých lidí v historii naší republiky. Zásadní momenty jejich osobních příběhů sledujeme v souvislosti se společenskými proměnami od první republiky přes 2. světovou válku, 50. léta, rok 1968 a normalizaci až k sametové revoluci. Některým společenské proměny zásadně změnily směřování osudu, jiní se přizpůsobili. Výsledná mozaika zdůrazňuje individuální prožitky, postoje, názory, reflektuje proměnu času a dojímá v dotecích s dobou dávno minulou skrze bezmála zázrak…

Některé královny, o nichž se dlouho předpokládalo, že byly v dějinách, jimž jinak dominují muži, vedlejšími postavami, disponovaly mimořádnou mocí a vládly způsobem, který daleko předčil jejich mužské protějšky. V tomto seriálu zjistíme, co tyto ženy pohánělo, jak prosazovaly svou autoritu, a zjistíme, v jakých dobách být ženou mělo někdy své výhody. Podíváme se na vzestup každé královny k moci a prozkoumáme její vládu za pomoci analýz historiků, akademiků a psychologů, rozebereme problémy, které řešily, a odhalíme jedinečný přístup každé panovnice k moci, přičemž pochopíme i širší témata jako měnící se postavení žen ve společnosti a co tehdy znamenalo být něžným pohlavím.

Voják Konfederace W. P. Inman se ze strachu o bezpečí své milované ženy Ady vrací skrze válkou zpustošený Jih zpět na farmu v Cold Mountain. Na každém kroku trnité a strastiplné cesty se setkává s otroky a rebely, odráží útoky vojáků a lovců lidí a nachází nenadálé spojence i nebezpečné nepřátele. Stejným utrpením prochází také kdysi bezstarostná Ada, která je donucena chránit za pomoci nedůtklivé tulačky Ruby farmu svého otce před útoky zdivočelých obyvatel země. Čím blíže k sobě se Inman a Ada dostávají, tím spletitějším se stává jejich příběh o touze po domově, míru a lásce uprostřed pekla americké občanské války…

Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně…

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech…(NFA.cz)

Působí jako výplod mýtů a legend. Svérázní psanci přinášející na širé moře vraždy a chaos ovšem nejsou hollywoodský výmysl. Dokonce vytvořili vlastní demokratickou republiku…

Tento podmanivý osmidílný seriál vás zavede do samého středu slavných okamžiků v historii válčení, do chvíle vylodění spojeneckých vojsk v Den D, do výsadkářské operace v Arnhemu s nešťastným koncem, německého protiútoku při bitvě v Ardenách a snahy obsadit jeden z posledních mostů přes řeku Rýn v Remagenu. Jednotlivé příběhy nám přiblíží vyprávění očitých svědků, mužů, kteří na daných frontách válčili, někteří i v několika bitvách. Jednotlivé díly pak vykreslují realitu rychle probíhajících konfliktů na život a na smrt ve snaze porazit nacistické Německo na západě. Odborně věrohodný seriál je založen na pečlivém výzkumu a přináší realitu válečného konfliktu s tím, jak počasí, terén i nečekané reakce nepřítele mohou zásadně ovlivnit výsledek boje.

Dokumentární film Civilizace režiséra Petra Horkého a egyptologa Miroslava Bárty o proměnách velkých civilizací a jejich podobností s tou naší současnou. Výpravná reality show našeho vlastního kolapsu. Zatím všechny civilizace zanikly. Ale proč bychom my nemohli být první, kdo chod dějin změní?