Historický

Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře „Mráz přichází z Kremlu“. Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do…

Kostýmní milostná historka, natočená podle předlohy Honoré de Balzaca, vypráví o mladé ženě, která chce nejen počít dítě mimo manželství, ale hlavně všemi prostředky zabránit, aby dočasný milenec zjistil její identitu. Proto se mu ukazuje vždy skrytá za závojem. Když se s ním později náhodně setká s jako těžce zraněným vojákem, dlouho váhá, zda mu má svěřit své tajemství. Film patří mezi ryze únikové produkty raně okupační éry.

První zmínka o Amazonkách, odvážných a neohrožených bojovnicích, pochází z řecké mytologie a dlouho byly považovány za legendu. Nedávné archeologické objevy však náš pohled změnily. Od Sibiře po Arménii odhalují vědci nálezy, které představují starověké národy v jedinečném světle. Dnes je již jasné, že s bojovou výbavou byli pohřbíváni nejen muži. Existovalo však doopravdy místo obývané výhradně bojovnými ženami? Díky práci paleogenetiků, osteoarcheologů a bioarcheologů je nyní možné zpochybnit dějiny dosud psané výhradně muži.

Dokument o výzkumu Mendelových ostatků představuje výsledky, se kterými přišli vědci z Masarykovy univerzity při zkoumání jeho genomu. Podařilo se zjistit, jak byl zakladatele genetiky Gregor Johann Mendel vysoký, odborníci také znají velikost Mendelova chodidla či obvod hlavy. Sestavení posledních osmi procent DNA lidského genomu kvůli jejich složitosti trvalo vědcům skoro dvacet let. Teď ale existují kompletní informace, které umožní lépe pochopit, jak se lidé formují jako individuální organismy a jak se člověk liší nejen jeden od druhého, ale i od jiných druhů.

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Často se říká, že dnešní svět je mnohem násilničtější, než byl v kterékoli dřívější době. Jiní se naopak domnívají, že za tento názor může zkreslený obraz, který nám prezentují sdělovcí prostředky. Pokud je opravdu fakt, že dnešní lidstvo je mírumilovnější než dříve, nabízí se otázka, zdali je tento stav udržitelný, nebo pouze přechodný. Znamená terorismus opravdu stále rostoucí hrozbu? Je agrese neodmyslitelnou součástí lidské povahy, nebo je dílem okolností, které přejí jejímu vzniku? Je rozdíl mezi lidskou a zvířecí agresivitou? Dá se agresivita dědit? Jak a proč se měnily formy násilí v průběhu dějin? A vznikají také nové, dříve neznámé formy agrese? Jak se změnilo společenské posuzování násilí? Nový dokumentární film na Spektru se bude snažit odpovědět jak na výše…

Podívejte se na nejslavnější bitvu polských dějin z pohledu tří jejich nejvýznamnějších účastníků: Jagellonského krále Vladislava, litevského velkoknížete Vytautase a velmistra Řádu německých rytířů Ulricha von Jungingena. V tomto jedinečném historickém filmu ztvárnili tyto postavy ti samí herci, kteří je oživili v populárním seriálu Koruna králů. Sebastian Skoczeń, Michał Chorosiński a Szymon Nygard vyrazili z dnešního Krakova, Vilniusu a Malborku, aby se nakonec setkali přímo na bitevním poli u Grunwaldu. Během pozoruhodné výpravy divákům zprostředkovávají motivace, prožitky a pocity svých postav. Díky tomu není film 1410: Bitva u Grunwaldu obyčejným a běžným dokumentem o událostech, které se odehrály před mnoha staletími. Místo toho největší triumf v dějinách polské armády znovu ožívá na obrazovce přímo před vašima očima.

Po pěti letech občanské války v Kambodži vstoupili 17. dubna 1975 Rudí Khmerové do hlavního města a svrhli režim generála Lona Nola podporovaného Američany. Téhož dne noví vládci země nařídili obyvatelům Phnompenhu, aby město opustili. Vyhnáním obyvatel Phnompenhu a dalších městských center provedli Rudí Khmerové svůj plán nucené ruralizace. Polovina populace tak skončí na rýžových polích, aby tam byla převychována, čtvrtina obyvatel země zahynula. Co se během let teroru Rudých Khmerů dělo v Phnompenhu, který se stal městem duchů?

Dokumentární film přenese diváka do období prvních dvou století našeho letopočtu, na pomezí jižní Moravy, severního Rakouska, Slovenska a Maďarska, kde se střetávaly dva nejmocnější světy té doby – vyspělá římská civilizace a barbarské germánské kmeny. Římané ve strachu z Germánů postupně vybudovali opevněnou hranici impéria – Limes Romanum, která je měla před barbarskými útoky bránit. Našim územím – jižní Moravou – sice římská hranice přímo neprobíhala, ale archeologové zde objevili řadu památek, které dokládají intenzivní vojenskou činnost obou stran. Tato činnost pak ovlivnila minulost našeho území a také položila základy jeho současné podoby. Díky archeologickým výzkumům se podařilo zrekonstruovat fascinující římský vojenský a obranný systém, každodenní život vojáků i stavbu předsunutých táborů. Film vypráví příběhy římských vojáků i germánských…

Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 uskutečnil sen všech konstruktérů, postavil nejvyšší věž na světě. V srdci Paříže se mu podařilo vztyčit do nebývalé výšky ocelový kolos o váze 7300 tun. Jeho stavební počin překročil veškeré, do té doby představitelné meze. Věž by však nikdy nestála bez třicetiletých zkušeností s inovativními postupy. Abychom pochopili, o jak geniální konstrukci se jedná, vydáme se po Eiffelových stopách a zblízka si prohlédneme jeho nejvýznamnější díla. Podíváme se na Garabitský viadukt, na železniční most v Bordeaux i na vnitřní konstrukci sochy Svobody. Jak je možné, že stavba věže vymykající se všem stávajícím měřítkům trvala pouhé dva roky? Jaké organizační a technologické výzvy musel Eiffel se svými spolupracovníky v průběhu…