Historický

1. Nejvyšší kněz: První díl dokumentární minisérie sleduje Caesarův ambiciózní vzestup, když se snaží stát konzulem: nejvyšší politickou funkcí v Římě. Aby toho dosáhl, uzavírá nebezpečná spojenectví a ohýbá pravidla republiky, uchází se o hlasy lidu, využívá rozdělení a používá úplatky a zastrašování, aby dosáhl svého. Jeho nekonvenční přístup k politice a nerespektování zavedených zvyklostí ho však staví do rozporu s konzervativní elitou v senátu.  A jeden člověk – Cato – je pevně odhodlaný ho zničit.2. Veni, vidi, vici: Aby si udržel moc a mohl čelit Catonovi a dalším konzervativcům, uzavřel Caesar nesnadné spojenectví s dalšími dvěma nejmocnějšími muži v republice – vojevůdcem Pompeiem a nejbohatším Římanem Crassem. Mezi sebou ovládají politický systém a Caesar se zdá být nedotknutelný. Odchází z Říma, aby…

Když v roce 2003 Spojené státy a Velká Británie obsadily Irák, většina pozorovatelů počítala s rychlým vítězstvím. Ale chyba lávky. Tento seriál zásadního významu rekonstruuje naše představy o válce v Iráku: Mapuje účinky války na člověka, její rozhodující chyby a bouřlivé dědictví. Dojemná vyprávění, důležití účastníci a hlediska, která byla dříve opomíjena, to vše obsahuje pestrou směsici pravd. Irácké rodiny, které na vlastní oči viděly vypuknutí války. Vojáci, kteří vynaložili spoustu námahy, aby se ve svých protivnících vyznali. Rodiče sebevražedného atentátníka, kteří zcela zlomeni upadli do hořkého zoufalství. Poznejte i vy tyto osobní, dramatické a tragické příběhy, jež se skrývají v pozadí války utvářející náš moderní svět.

Levoča, prvá polovica 16. storočia. Majster Pavol tvorí svoje najslávnejšie dielo – neskorogotický oltár v kostole sv. Jakuba. Do svojich služieb práve prijíma rezbárskeho tovariša Krištofa.

Hlavním protagonistou je francouzský archeolog a egyptolog Pierre Montet, jehož život a objevy připomínají filmového hrdinu Indiana Jonese. V roce 1939 Montet objevil řadu hrobek na zapomenutém nalezišti Tanis, hlavním městě posledních faraonů. Během dvanáctiletého období vykopávek mezi lety 1939 a 1946 Montet odkryl řadu nedotčených hrobek faraonů a významných osobností starověkého Egypta, včetně hrobek Šešonka II. a Psusenna I. Dnes je třikrát větší naleziště Tanis, což představuje 200 hektarů, zkoumáno francouzskými archeology pod vedením ředitele vykopávek Françoise Leclera. S pomocí moderních technologií se snaží vzkřísit starobylé město z písku pouště a objasnit jedno z největších tajemství egyptologie. Díky archivním materiálům a fotografiím z doby, spolu se záběry současných archeologických výzkumů na nalezišti Tanis, nahlédneme do života jednoho z nejvýznamnějších…

Na začátku roku 2023 se kanadský filmový režisér Larry Weinstein rozhodl natočit dokument o Beethovenově „Deváté symfonii“. Postupně však převratné světové události vtáhnou filmaře do jeho vlastního filmu. Problém války na Ukrajině a izraelsko-palestinský konflikt se stanou hluboce osobní, protože režisérova sestra Judih je mezi unesenými rukojmími a v průběhu natáčení se dozví o její smrti. Beethovena Devátá je dokument o hudbě, osvícenství ale také o válce a naději. Sleduje devět jedinečných osobností, mezi nimiž jsou mj. Leonard Bernstein při pádu Berlínské zdi, ukrajinští hudebníci (Ukrajinský orchestr svobody) s dirigentkou Kire-Lynn Wilsonovou, neslyšící skladatelka, polská rocková hvězda, nejprodávanější autor, legendární karikaturista a samotný Larry Weinstein. Ten se snaží lépe porozumět odkazu Beethovenovy Deváté, skladatelovým vlastním bojům zaznamenaným v Heiligenstadské závěti, inspiraci,…

Jedna dostala nelichotivou přezdívku Krvavá Marie, druhá byla oslavována v písních a básních jako panenská královna. Ve skutečnosti však měly tyto polorodné sestry mnohem více společného, než by se mohlo zdát. Především se staly prvními ženami vládnoucími jedné z nejvýznamnějších zemí raného novověku. První však stála v jejím čele jen krátce, druhá dlouho. Jedna byla katoličkou, druhá protestantkou. Jedna považovala Španělsko za spojence, zatímco druhá se proslavila jeho porážkou. U Marie vše stálo a padalo s katolickou církví. Celý její život se točil kolem víry. Alžběta oproti tomu vyrůstala v protestantských poměrech, a tak vedle ní Marie se svým diametrálně odlišným pohledem na náboženství působila poněkud zastarale. A ačkoliv byla Alžběta v historickém povědomí jednoznačnou vítězkou, první vládnoucí královnou byla…

Náš svět 21. století je světem řádu i chaosu. Civilizace žije v zajetí svého způsobu vidění světa. Moderní svět je Platónovým dědictvím. Podle něj je pravou podstatou věcí cesta od iluze k realitě. Již před Platónem tu byl Pythagoras se základní myšlenkou, že hmotný svět je vytvořen z čísel, byla to pro něj podstata světa. Pythagoriáni věřili, že objevili klíč k jinému systému světa, který řídí vesmír. Známá je Pythagorova věta o trojúhelníku. Podle něj je tvar jen číslo a jsou neoddělitelné. Jednička (kruh), dvojka (přímka), trojka (trojúhelník) a čtyřka (čtverec) jsou spojeny se základními tvary. Tyto tvary tvoří svět. Matematika je výstižným obrazem celé krajiny a přírody. Platón rozšířil Pythagorův svět čísel o politiku a náboženství. Podle Platóna žijeme…

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.

Na východních hranicích Evropské unie, na hranicích s nedozírným a nevyzpytatelným Ruskem, vytvářejí lesní masivy Litvy, Lotyšska a Estonska svébytné království. Tato rozsáhlá přírodní útočiště se stala po skončení druhé světové války dějištěm krvavých a dnes už pozapomenutých bojů. Od pradávna se obyvatelé malých baltských národů v době nebezpečí uchylovali do lesů. V jejich hlubinách přežívá odkaz hrdinství a obětavosti dodnes. Po skončení války se do lesů vypravili místní partyzáni, aby bojovali proti násilnostem sovětského režimu.

Ve 30. letech 16. století se Balthasar Stürmer, syn německého obchodníka, přihlásil coby námořník na křesťanskou korzárskou loď, která lovila osmanská obchodní plavidla ve Středozemním moři. Právě když vydělal dostatečné prostředky a rozhodl se stat kapitánem vlastní lodi, padl sám do rukou osmanských korzárů a byl prodán do severní Afriky jako otrok. Svá dobrodružství později popsal v autobiografických textech. Jeho životní příběh doplňují skutečné nálezy vraků pirátských lodí poblíž Malty.