Historický

Objev stop nikotinu a kokainu na starověkých mumiích analyzovaných počátkem 90. let v mnichovské laboratoři otřásl světem egyptologie a podnítil další výzkum. Stopy nikotinu a kokainu poukazovaly na skutečnost, že se ve starověkém Egyptě musely nacházet rostliny tabák a rudodřev koka, které se však do Starého světa dostaly až po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492. Mohl by to být důkaz, že staří Egypťané vstoupili na americkou půdu tři tisíce let před janovským mořeplavcem a přivezli tabák a koku? Nebo se u analyzovaných vzorků nejednalo o autentické starověké egyptské mumie a šlo o novověké podvrhy?

Představíme vám ženy a muže, jejichž úspěch stál na pochopení síly obrazu a schopnosti chovat se před objektivem přirozeně, vystupovali před ním jako na jevišti. Historie pohyblivých obrázků začala prvním promítáním v kinematografu bratří Lumièrových v roce 1895. Tehdejší filmový průmysl produkoval jen krátké grotesky, využívající pantomimické herectví. Francouzský režisér Georges Méliès k nim pak dělostřeleckým granátem vstřeleným do oka Měsíce přidal doušku poezie. Kamery se však měly brzy stát svědky aktuálních událostí. První filmový týdeník se začal v kinech promítat už v roce 1908… Dvacáté století začalo stavbou prvních kin. Po roce 1945 však svět zachvátila jiná revoluce, která uvedla v život úplně jiný typ média. Pohyblivé obrázky si prostřednictvím televizí našly cestu až do našich obývacích pokojů a napomohly…

Francouzští archeologové Audran Labrousse a Philippe Collombert dostali zvláštní povolení otevřít pyramidu Pepiho druhého, poslední pyramidu Staré říše. Věří, že pyramida uchovává tajemství, které odhalí, zda se Egypt za vlády Pepiho druhého začal hroutit… Na konci období Staré říše se Egypt potýká s rozvratem společnosti, absencí řádu a selháním centrální moci. Archeoložka Salima Ikramová zkoumá kosterní pozůstatky nalezené v hromadném hrobě poblíž Luxoru, které by mohly být důkazem občanské války.

Záchrana trosek pařížského chrámu Notre-Dame, který byl v roce 2019 poničen požárem, je u konce. Katedrála zůstala ušetřena. Teď začíná ta těžší část. Jak rekonstruovat 800 let starou památku, když nikdo přesně neví, jakým způsobem byla vystavěna. Přímo na místě, skryti veřejným pohledům, působí 200 odborníků z celého světa. Mají jediný úkol. Pomoci architektům odhalit tajemství stavby Notre-Dame, aby bylo možné znovu oživit duši i posvátnost jedinečného chrámu. Tvůrci tohoto seriálu získali exkluzivní přístup do zákulisí rekonstrukce. Tam, kde se ostatní týmy filmařů musely zastavit, otočit a odejít, my teprve začínáme. Sledujte vzrušující dobrodružství. Nenechte si ujít jedinečný pohled na okouzlující krásu a odhalte, jak probíhá největší projekt rekonstrukce tohoto století. Stůjte po boku dělníků, architektů, historiků a vědců, kteří…

Historický příběh, inspirovaný neobvyklým obrazem z 18. století, vypráví o životním osudu Dido Elizabeth Belle Lindsayové, dcery urozeného bílého námořního kapitána a černé otrokyně. Dido vyrůstá společně se sestřenkou Elizabeth v láskyplném prostředí na panství lorda Mansfielda, strýce obou dívek a nejvyššího soudce Británie. Život plyne takřka bez starostí a na vřelý vztah obou děvčat nemá rozdíl v barvě pleti pražádný vliv. Když však přijde čas uvedení do společnosti, nastanou starosti. Najde se solventní nápadník pro hezkou Elizabeth, dámu s dobrým původem, ale žádným dědictvím? A co čeká Dido, která sice zdědila po otci slušné jmění i jméno, ale její smíšený původ je v 18. století stále pro většinu panstva nepřijatelný? Na pozadí těchto spíše osobních otázek lord Mansfield promýšlí…

U příležitosti 60. výročí atentátu na Johna F. Kennedyho přináší tento dokumentární film archivní záběry z celého světa, které veřejnost mohla vidět jen zřídka. Budeme se věnovat posledním 24 hodinám funkčního období prezidenta Johna F. Kennedyho a následnému zatčení a zavraždění zřejmě jediného střelce Lee Harveyho Oswalda. Tento dokument si klade za cíl představit hlas veřejnosti, která natočila posledních 16 vteřin Kennedyho života, zaměstnanců Bílého domu i zástupců tisku.

Trojdielna inscenácia, dramatizácia románu T. Manna. Autor na osudoch patricijskej rodiny konzula Buddenbrooka dokumentuje kultúrny a sociálny úpadok nemeckého meštiactva na konci 19.storočia. Veľkopodnikateľ Buddenbrook odovzdáva svoje skúsenosti najstaršiemu synovi Tomášovi. Mladší Kristián má záľubu v divadle, jemu je zatiaľ svet peňazí ľahostajný. Na druhej strane Buddenbrookova jediná dcéra podľahne racionálnemu rozhodnutiu svojho otca a vydá sa za prvého nápadníka, ktorý sa však časom ukazuje ako nie dostatočne solventný.

Dokument vznikající k 80. výročí konce druhé světové války mapuje události, které doprovázely konec druhé světové války na území dnešní České republiky. Na pozadí příběhů pamětníků, kteří konec války v Čechách prožili, film popisuje dění dnů, které měly do značné míry rozhodnout o budoucnosti Československa na další dekády. Pomocí unikátních archivních materiálů a jedinečných výpovědí vypráví režisér Jan Rousek o momentech, které formovaly poválečnou realitu v Československu – ať už šlo o příchod Sovětů, ústup Němců, vyhnání německých obyvatel nebo přechod k novému politickému uspořádání… Počátkem května 1945 na území dnešní České republiky vypukl zmatek kolosálních rozměrů – v jejích hranicích padlo do zajetí zhruba milion německých vojáků, které sem z východu tlačila Rudá armáda, z jihu a západu Američané…

Zatímco na konci třicátých let dvacátého století se v Paříži oslavuje modernismus, nacistické Německo prosazovalo „akademičtější“ pojetí umění. Od nástupu k moci v roce 1933 vnucovali národní socialisté svůj estetický ideál: klasicismus a staré mistry. Moderní umění považovali za urážku. Hitler učinil z rigidního umění absolutní pravidlo nového vkusu. Ve snaze prosadit „pravé umění“ uspořádali nacisté v roce 1937 dvě protichůdné výstavy. Jedna byla věnována novému oficiálnímu umění. Druhou nazvali „degenerované umění“. Ze všech německých muzeí nacisté odstraňují avantgardní obrazy, moderní tvorbu očerňují a hanobí. Expresionismus, kubismus a dadaismus jsou prezentovány jako důkaz degenerace Výmarské republiky. Co se stalo s odepsanými obrazy po skončení výstavy? Některé byly zničeny, jiné uschovány poblíž Berlína a ty nejcennější prodány na mezinárodním trhu. Po…

6.6.1944 sa spojenecké vojská vylodili v Normandii a začali ťaženie na Berlín – otvorili tak západný front. Lenže postup nebol jednoduchý – Hitlerove vojská sa rozhodli klásť silný odpor – za každú cenu. Pred Spojencami stáli nedobytné mestá i pevnosti, boj o každú z týchto prekážok bol vyčerpávajúci a niekedy takmer zúfalý. Toto sú príbehy najtvrdších bojov o víťazstvo, ba aj o prežitie….