Historický

Podle mayské legendy se pod Chitzen Itza nachází skrytá podzemní jeskyně. Archeologové vyzbrojení nejmodernější technikou by ji rádi objevili.

Toto je pozoruhodný příběh mužů a strojů nacistického a fašistického letectva. Odhalte šest velkých německých vynálezů, které změnily běh dějin letectví. Letadlo bylo dokonalým strojem nacistické a fašistické ideologie. Létat bylo hrdinstvím nejtěžšího kalibru; ocelové stroje, které se řítily po obloze, se staly symbolem absolutní síly a moci. Různé politické režimy proto ochotně vynakládaly obrovské částky na vývoj a konstrukci těch nejlepších letounů a překonávání nejzazších hranic. Letěly dopředu za pomoci pokročilých aerodynamických tvarů a vyspělých motorů, které doslova předběhly svou dobu. Historický dokumentární seriál odhaluje skutečné příběhy o vzniku šesti nejlepších stíhaček Osy zla. Vynikající inženýři ve službách nacistické třetí říše, fašistické Itálie a císařského Japonska – jako Willy Messerschmitt, Ernst Heinkel, Kurt Tank a Mario Castoldi nebo Giuseppe…

14. dubna 1821 prožíval Napoleon Bonaparte další den ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena a do konce života mu zbývalo jen několik málo dní. Onoho rána nadiktoval zvláštní dopis guvernérovi ostrova, v němž jej zpravoval o vlastní smrti. Zbývalo jen doplnit datum. Smrt znal umírající Napoleon dobře, pohrával si s ní léta, chodil jí vstříc v bitvách, a dokonce se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Prožijme znovu vzestupy i osudová selhání jednoho z nejmocnějších mužů světových dějin. Ačkoliv tělo legendárního vojevůdce zemřelo, jeho legenda žije dodnes.

Zajímavosti o světových knihovnách a jejich významu – od u nás méně známých asijských biblioték, přes evropské sbírky až po věhlasnou vatikánskou knihovnu. Jakou roli plní tyto instituce dnes? Mají dnes knihovny nejlepší časy za sebou? Jsou to už jen pouhá skladiště z dob počátků a nejvyšší slávy civilizací? První část dvoudílného dokumentu dává nahlédnout po boku korejského televizního štábu do míst, kde kdysi stávaly starořímské bibliotéky, do papežské Vatikánské knihovny, kam je vstup přísně omezen, či do nejstarší stále používané židovské sbírky písemností, založené v roce 1616 v Amsterdamu… V dnešní době někteří lidé věří, že odpověď na všechno lze najít online. Jsou tedy už knihovny přežitkem? Korejští dokumentaristé se domnívají, že tomu tak není a že jsou to i dnes…

Osvětim – místo, kde vyhasla lidskost a kde se nepředstavitelné stalo skutečností. Symbol utrpení, krutosti a smrti. Poznejte, co se za zdmi tohoto koncentračního tábora dělo, když se blížilo osvobození… Před osmdesáti lety se otevřely brány Osvětimi a odhalily světu nejtemnější podobu lidské krutosti. Ale co se událo během posledních měsíců před osvobozením jednoho z nejvíce nechvalně proslulých koncentračních táborů? Tušili uvěznění lidé, že se blíží svoboda? A co jejich nacističtí věznitelé? Na konci ledna 2025 uplynulo 80 let od osvobození Osvětimi. Při té příležitosti proběhla výjimečná a jedinečná celosvětová vzpomínková akce. Její organizátoři už dopředu upozorňovali na to, že jde o definitivně poslední takto významné výročí slavené za účasti posledních bývalých vězňů, kteří holocaust přežili. Také proto byla očekávání více…

Potřeba moci, touha po tyranské kontrole a následný teror rozpoutaný k dosažení jejich cílů činí z diktátorů jedny z nejvíce fascinujících postav v historii. V tomto seriálu se podíváme na některé z nejznámějších diktátorů 20. století, od jejich vzestupu k moci až po jejich nevyhnutelný pád…

Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před…

Clément Lacaze se setkává s Marií-Rosé Astié, feministkou rané doby, a rozhodne se ji naučit složitému umění souboje.

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.