Historický

Švédská malířka Hilma af Klintová (1862–1944) byla pozoruhodnou osobností moderního umění. Její obrazy, často velkých formátů, zpracovávají do vizuální podoby složité duchovní myšlenky, které vychází ze spiritismu, teosofie nebo okultismu. Hilma af Klintová se ve svých dílech odvracela od viděné reality a výrazně dříve než Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič položila základy evropského abstraktního umění. Evropskému publiku zůstala během svého života prakticky neznámou a její dílo se šířeji proslavilo až v 80. letech 20. století. Hilma af Klintová prožila dětství ve Stockholmu, kde v roce 1887 absolvovala Královskou akademii výtvarných umění. Svůj blízký vztah k přírodě uplatnila v krajinomalbách a botanických kresbách, několik let působila také jako kreslířka pro veterinární ústav. Vedle těchto komerčních zakázek se ale věnovala rovněž volné…

V lednu 1945, necelé dva týdny před evakuací vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, byly veřejně oběšeny čtyři nuceně nasazené ženy, Estusia Wajcblumová, Rosa Robotaová, Ella Gartnerová a Regina Safirsteinová, obviněné ze sabotáže nacistické válečné mašinérie. Anna Wajcblumová Heilmanová, sestra Estusie a nejmladší členka ženského odbojového hnutí, si v pekle Osvětimi vedla deník, v němž popisovala, jak se více než třicet židovských žen, nuceně nasazených v muniční továrně Union, účastnilo nebezpečné operace. Střelný prach z továrny byl po malém množství vynášen a předáván mužům ze Sonderkommanda, plánujícím vzpouru.

Kubánský revolucionář stál proti diktátorovi podporovanému USA. Američané se obávali šíření komunismu a povolili CIA Castra odstranit v rámci neuvěřitelných tajných operací. Castro přesto zůstal u moci celá desetiletí

V království rozděleném náboženskými válkami a pod hrozbou britské invaze, hrstka mužů a žen zkříží meče a spojí svůj osud s osudem Francie… Temperamentní mladý gaskoněc d‘Artagnan, neohrožení a věrní královští mušketýři Athos, Porthos a Aramis, křehká Constance, ďábelsky prohnaný kardinál z Richelieu či krásná a tajemná Milady de Winter jsou hlavními protagonisty nesmrtelného vyprávění o odvaze, lásce a cti.

Československo bylo při svém vzniku jedním z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejší Evropy. Vděčilo za to generacím průkopníků, kteří se v průběhu 19. století odvážně pouštěli do průmyslového podnikání. Jejich jména jsou již mnohdy pozapomenuta, přestože z jejich dědictví dodnes těžíme. Zůstaly po nich světově proslulé značky a pyšné tovární haly. Svou prestiž dávali okázale najevo a jejich vlastní sídla byly dílem znamenitých architektů. Dokázali však také štědře investovat do umění, neváhali s podporou mladých talentů, nezapomínali ani na sociální programy a filantropii obecně. Jejich jména stojí za to, aby byly připomínány.