Historický

Dramatický příběh z 9. století zachycuje počátky šíření křesťanské kultury na Velké Moravě a v našich zemích i politické vztahy tehdejší střední Evropy. Příchod slovanských věrozvěstů Konstantina (později známého jako Cyril) a jeho bratra Metoděje, kteří byli prohlášeni za svaté, souvisel nejen se vznikem nového literárního jazyka a slovanské liturgie, ale jeho význam spočíval i v mnoha dalších kulturních podnětech, které jsou dodnes často předmětem sporů. Oba kněží přicházejí v době formování území Velké Moravy i v čase mnoha mocenských střetů, zejména s Franskou říší. Filmový přepis je pokusem o historickou rekonstrukci těchto sporů a zájmů jednotlivých panovníků a církve.

Moje století je mozaikou příběhů ze století naší republiky ve vzpomínkách stoletých obyvatel od vzniku Československa až k jejich/její současnosti. „Malé“ osudy protagonistů z většiny regionů naší země prostupují archivními obrazy zásadních historických událostí. Dokument je dobrodružným pátráním po naší národní identitě. Po tom, kdo jsme byli a kdo jsme. Sledujeme subjektivní svědectví žijících 25 stoletých lidí v historii naší republiky. Zásadní momenty jejich osobních příběhů sledujeme v souvislosti se společenskými proměnami od první republiky přes 2. světovou válku, 50. léta, rok 1968 a normalizaci až k sametové revoluci. Některým společenské proměny zásadně změnily směřování osudu, jiní se přizpůsobili. Výsledná mozaika zdůrazňuje individuální prožitky, postoje, názory, reflektuje proměnu času a dojímá v dotecích s dobou dávno minulou skrze bezmála zázrak…

Některé královny, o nichž se dlouho předpokládalo, že byly v dějinách, jimž jinak dominují muži, vedlejšími postavami, disponovaly mimořádnou mocí a vládly způsobem, který daleko předčil jejich mužské protějšky. V tomto seriálu zjistíme, co tyto ženy pohánělo, jak prosazovaly svou autoritu, a zjistíme, v jakých dobách být ženou mělo někdy své výhody. Podíváme se na vzestup každé královny k moci a prozkoumáme její vládu za pomoci analýz historiků, akademiků a psychologů, rozebereme problémy, které řešily, a odhalíme jedinečný přístup každé panovnice k moci, přičemž pochopíme i širší témata jako měnící se postavení žen ve společnosti a co tehdy znamenalo být něžným pohlavím.

Voják Konfederace W. P. Inman se ze strachu o bezpečí své milované ženy Ady vrací skrze válkou zpustošený Jih zpět na farmu v Cold Mountain. Na každém kroku trnité a strastiplné cesty se setkává s otroky a rebely, odráží útoky vojáků a lovců lidí a nachází nenadálé spojence i nebezpečné nepřátele. Stejným utrpením prochází také kdysi bezstarostná Ada, která je donucena chránit za pomoci nedůtklivé tulačky Ruby farmu svého otce před útoky zdivočelých obyvatel země. Čím blíže k sobě se Inman a Ada dostávají, tím spletitějším se stává jejich příběh o touze po domově, míru a lásce uprostřed pekla americké občanské války…

Malá křesťanská komunita v severní Africe, v níž našlo klid i naplnění osudů osm mnichů shodné víry, ale rozdílného věku i názorů, žije v poklidu, dokud život v oblasti nenaruší masakr, za nímž stojí místní islámští fundamentalisté. Poté, co odmítnou armádní dozor, čelí mniši otázce, jak se bránit přetrvávajícímu riziku, i zjištění, že láska k bližnímu není pro všechny věřící přesvědčivým argumentem. Film se zabývá univerzálními hodnotami, které nelze zavrhovat, ať už věříme v jakéhokoli boha, ale také ukazuje, že odevzdanost víře ještě neznamená automatické nalezení odpovědí a z nich pramenícího klidu. Snímek usiluje o zachycení života v klášteře bez idealizace „služebníků božích“ a úspěšně problematizuje domněnky o stádním uvažování věřících. Dílo, jež klade náboženské otázky, ale zároveň je univerzálně…