Přírodovědní

Soužití člověka s vlkem vytvořilo vztah trvající tisíce let. Z vlků se vyvinul pes domácí a více než třicet dalších druhů v čeledi psovitých. Všechny psovité šelmy jsou mistři adaptace a různě se přizpůsobily svému životnímu prostředí… Když si člověk ochočil psa, postupně vyšlechtil velké množství zvířat, ze kterých si může vybírat podle toho, jaké má potřeby a co si přeje. Ale dávno předtím, než se náš čtyřnohý nejlepší přítel naučil aportovat tenisové míčky nebo sledovat fotbal z gauče, byli jeho předkové vyloženě divoké bestie. A tyto nezkrocené druhy si vytvořily vlastní taktiku a vyvinuly se u nich úplně jiné vlastnosti, s jejichž pomocí se mohly přizpůsobit okolnímu prostředí. Pes pralesní, pes hřivnatý, dingo nebo psík mývalovitý jsou divoká zvířata volně…

Bhútán je malé skryté království v Himalájích. Jen málokdo ho měl možnost poznat jako Matthieu Ricard, celosvětově uznávaný spisovatel, myslitel a vášnivý fotograf, který v něm strávil 7 let svého života studiem buddhismu. Díky jeho postavení a znalosti tamní kultury měl filmař Jérome-Cécil Auffret, držitel ceny Emmy, jedinečnou možnost prozkoumat tuto zemi s přístupem do klášterů i do nejodlehlejších částí země. Vzhledem k časovému odstupu od časů svého studia má Matthieu Ricard možnost si všímat hlubokých změn, které toto území nyní zažívá, zejména v důsledku klimatických změn. Z jednoho z nejvyšších ledovců světa nám pomáhá lépe porozumět lidstvu a problémům, kterým všichni čelíme.

Když člověk navštíví místní les zrovna v období sucha, často si myslí, že je mrtvý. Ve skutečnosti však šetří cennými zdroji, aby se s příchodem dešťů opět zazelenal. Taková je jeho životní strategie. Opadavý tropický les, který si představíme, je jedním z posledních ve Střední Americe. Kostarická provincie Guanacaste leží mezi Tichým oceánem a sopečným pohořím na severozápadě země. Její lesy unikly masivní devastaci, během posledních 40 let o ně místní obyvatelé pečovali a dnes se díky jejich snaze dokonce rozšiřují. Od května do prosince, kdy je zdejší les nepřetržitě zavlažovaný dešti od Tichého oceánu, se od běžného bujného tropického lesa téměř neliší. V lednu se však převládající větry otočí, oblaky zadrží sopečné pásmo a na pláně přestane pršet.

Hraví, bojovní, mlsní, leniví, ale především ostražití – takoví jsou svišti. V jednom odlehlém alpském údolí sledujeme po tři roky životní osudy mladého samce a jeho klanu

Asi tisíc kilometrů severně od Tokia leží druhý největší ostrov Japonska – Hokkaidó. Jeho severovýchodní cíp tvoří poloostrov Širetoko. Oblast patří k nejméně dostupným v celém Japonsku. To je jeden z důvodů, proč se tamní příroda dochovala tak neporušená. Na podzim sem připlouvají lososi z Tichého oceánu, aby se vytřeli ve zdejších řekách. Medvědi už je nedočkavě vyhlížejí a začíná pro ně období největší hojnosti. Toto je rozhodující období pro shromažďování tukových zásob a musí ho využít každý, kdo chce přežít krutou zimu na poloostrově. Ovšem i během nejchladnějšího období v roce dorazí k těmto břehům ze severu dar, který tu pomáhá udržovat život.