Přírodovědní

Dave Salmoni zkoumá odlehlé atoly a zjišťuje, jaká fauna na nich sídlí. Například navštíví ostrov v jižním Pacifiku, který je proslulý svým nezvykle velkým množstvím žraloků. Dále zavítá na ostrov v jižním Atlantiku, jenž je domovem kosatek dravých, a na ostrov Galapážského souostroví, kde se vyskytují ti nejpodivnější a nejodolnější tvorové naší planety. Na každém ostrově se pokusí vyřešit záhadu jeho jedinečného ekosystému. Co asi zjistí?

Který predátor má v živočišné říši nejsilnější skus? Realistická grafika rozebírá skus některých z nejdivočejších a nejsmrtelnějších zvířat na světě – lvů, krokodýlů, žraloků, aligátorů, jaguárů a dalších.

Barvy utvářejí svět, který známe a milujeme. Výroba barev je nákladná a zvířata a rostliny musí mít k investicím dobré důvody. Ať už jde o varování, maskování, nebo atraktivitu. Barvy jsou zkrátka součástí života každého z nás – co všechno mohou znamenat?

Na vyprahlém západním pobřeží Madagaskaru se rozprostírá přes dva tisíce kilometrů čtverečních roztroušeného lesa. Je to pokladnice života, která se vymyká přírodním zákonům. Teploty tu stoupají k pětatřiceti stupňům Celsia a většina srážek přichází jen během několika letních týdnů. Tady je suchý tropický les, království baobabů. Staletí obři s mohutnými kmeny jako by chtěli svými větvemi polechtat mraky a spustit déšť. Baobaby představují mnohem víc než jen stromy, jsou to pilíře zdejší biodiverzity pulzující životem. Pro domorodý kmen Sakalavů navíc ještě hrají další klíčovou roli. Majestátní stromy totiž jsou nejen mlčenlivými strážci jejich historie a víry, ale především jejich nejcennějšího zdroje – vody.

V dnešním dílu se podíváme na chatu u řeky, kde si majitelé přejí vytvořit přírodní ráj pro sebe, tři děti, kočky, psa i slepice. Zkušený tým provede citlivou probírku stávajících stromů, navrhne nové trvalkové záhony a společně s majiteli vyberou místo i pro praktický kurník. Prostor se nakonec najde i na zahradní saunu a velké ohniště.

Tok času se řídí rytmem samotného života. Objevíme společně poklady, které se nacházejí na území Rakouska. Uvidíme dechberoucí záběry očima orla kroužícího nad krajinou hor, řek a údolí.

Andy není jen obyčejný zaměstnanec zoo – má podivuhodné vznášedlo, které ho vezme kamkoliv na světě!

Zahrada je vždy odrazem své epochy. Její úprava a někdy i staletí trvající péče o ni jsou svědectvím o módě, o duchu doby i o politickém vývoji. Jsou to jakési kvetoucí časové schránky, které otevírají pohled do císařských paláců i arcibiskupských sídel. Ve skvostech rakouské zahradní architektury se odráží dobový vkus, mocenské poměry i souznění kultury s přírodou. Dnes jsou tyto zahrady díky péči a lásce probouzeny k novému životu. Rakouský dokument nás zavede například do zahrad zámků Hof, Neuwaldegg či Ambras poblíž Innsbrucku.

Břehouš černoocasý pobývá část roku v estonské přírodní rezervaci Marimetsa. Rozšířil se z Nizozemska, je to luční pták. Od června do února žije v deltě senegalské řeky Cassamance. Při odlivu zde konzumuje z bahna plže a komáří larvy. Lidé zde pěstují rýži, ale břehouši jim klíčící rýžová zrna pojídají. Je to mor, lidé se je snaží ze svých políček vyhnat hlukem. V nizozemském Nijkerku uhodily v únoru mrazy, země je pokrytá ledem. Pete chová 95 kusů dojnic na mléčné ekofarmě, která se nachází na pozemcích přírodní rezervace. Farmář Fred rozmetává po poli chlévskou mrvu, aby tráva pro krávy dobře rostla. Objevují se žížaly a břehouši je pojídají. Přiletěli, protože se potřebují nasytit během své migrace ze Senegalu na sever. Další…

Během miliard let si evoluce našla mnoho způsobů, s jejichž pomocí se zvířata přesouvají z jednoho místa do druhého. Dokument ukazuje, jak odlišné tyto různé způsoby pohybu jsou, a představuje i ohromující plejádu živočichů s jejich charakteristickým způsobem pohybu. Všude na Zemi se podmínky pro život ustavičně mění. Ať svítí slunce, nebo prší, ať vane vítr, nebo zuří bouře s blesky, krupobitím či přívaly sněhu, ať je teplota nízká, nebo vysoká, ať je den, nebo noc – všechny tyto neustále se měnící podmínky nutí živočichy se pohybovat z jednoho místa do druhého. Je to proto, že živé bytosti vždy hledají lepší, méně nebezpečný a více pohodlný život. Většinou jde o nalezení dostatku potravy a vody, o rozmnožování nebo o nalezení…