Přírodovědní

Tygr – dnes už je tato vznešená šelma tak vzácná, že skoro připomíná bájné zvíře. Kdysi byl tygr malajský majestátním vládcem své lesní říše. Člověk však udělal z elegantního lovce štvanou kořist. Pytláci se vypravují do hlubokého pralesa, aby poslední přeživší tygry chytili do pastí, zabili je a svůj úlovek prodali. Části tygřích těl jsou na černém trhu vysoce ceněným zbožím. A to přivedlo malajské tygry až na samý pokraj vyhubení. Ve volné přírodě zůstalo méně než 300 kusů. V posledních letech však v Malajsii probíhá nepolevující snaha o záchranu této majestátní šelmy. Film je doplněn o řadu unikátních dramatických sekvencí z práce ochránců, je v něm i scéna, kdy neobvykle se chovající tygr navštíví vyděšenou vesnici.

Dokumentární cyklus, který odkrývá veřejnosti dosud nezveřejněné informace o jednotlivých projektech našich vědců, prvotřídních odborníků ve svém oboru. Tito vědci budou zároveň průvodci jednotlivých dílů, tzv. tazatelé přírody. Ukážeme si, jakým způsobem pracují, jak o věcech přemýšlí, a naučíme se přitom pokládat přírodě ty správné otázky. Každý díl se zaměřuje na jednoho biologa a jeho osobní výzkum. Spolu s ním se budeme zaobírat živočichy a rostlinami, podnikneme dalekou a možná trochu nebezpečnou cestu napříč přírodou a zúčastníme se zkoumání ve speciálních laboratořích.

Náš pořad se pohybuje na hranici vědy a sci-fi, kde se setkáme s představiteli geoinženýrství, kteří doufají, že oslabením účinků slunečního svitu, duplikací sopek, transformací oceánských mraků a vytvořením nových ’zelených ploch’ z miliard hektarů zemského povrchu se lze vyhnout neblahým důsledkům změny klimatu.

Světadíl rozprostírající se na samém konci světa. Antarktida. Na první pohled připomíná bílou pustinu, přesto nás ani po více než sto letech objevování nepřestává překvapovat. V polárních mořích přežijí jen ti nejodolnější a nejpřizpůsobivější. Z Rossova moře se vynořuje krajina jako z Tolkienových románů – utvářená mocnými živelnými silami. Mořské proudy směřující od pobřeží Antarktidy zásadně ovlivňují podnebí ostatních kontinentů. Přes drsné podmínky prostředí je Antarktida zranitelným světadílem, jehož změny ovlivní klima celé planety. Rozhodně není nepopsaným listem, v moři i na souši se zde odehrává mnoho příběhů. Tak málo lidí dosud vkročilo na nejjižnější kontinent, přesto na něm již dnes zanecháváme znatelnou stopu.

V tomto seriálu prozkoumáme kromě mnoha jiných geparda, straška pavího, žábu a pavouka, přičemž každý díl se zaměří na jednu kategorii přizpůsobení se a nabídne rozmanitou škálu témat od měřitelných ukazatelů po nejpodivnější a nejneobyčejnější schopnosti. Tím se nemyslí jen ti nejrychlejší a nejsilnější, ale také zvířata s nejpropracovanějšími vztahy a nejbizarnějším chováním, které příroda nabízí, a v každé z těchto kategorií představíme dvacet nejlepších živočišných druhů.

Souostroví Seychely, ležící severně od Madagaskaru, zahrnuje Vnitřní ostrovy a Vnější ostrovy. Na zářivé hladině Indického oceánu je rozeseto 115 ostrovů a ostrůvků, které dokážou nabídnout širokou paletu přírodních krás a zážitků. Tamní obyvatelé se snaží uchovat své dovednosti a tradice a chránit přitom nádherné životní prostředí. Jeho ochrana se stala prioritou pro celou zemi, kterou zdůraznil vliv současných klimatických změn.

Kanárské ostrovy stvořila sopečná aktivita, ke které na některých místech dochází dodnes a s níž se zdejší obyvatelé museli naučit žít. Ohnivému živlu navzdory se toto španělské souostroví stalo cílem prázdninových pobytů milionů evropských turistů. I proto, že má pro návštěvníky řadu překvapení. Nabízí grandiózní krajinné scenérie, tradiční architekturu dýchající historií, malebná města a vesnice, ale také stále živé tradice poznamenané směsicí kultur. Obrazová cesta nás provede od černých písků Lanzarote k závratným stržím La Gomery, od aktivních sopek La Palmy k uklidňujícím břehům Tenerife a Fuerteventury.

Dokument vysvětluje princip tzv. evoluční ontologii, podle níž je vznik a vyhrocení globálních problémů planety následkem nastavení naší kultury. Dostali jsme se do bodu, kdy hrozí, že naše planeta bude díky aktivitám člověka v budoucnu neobyvatelná. Snižovat uhlíkovou stopu, recyklovat odpady a hledat alternativní zdroje energie nestačí. Podle Josefa Šmajse je třeba, aby státy zásadním způsobem změnily své ústavy a abychom my, lidé, pochopili, že naší nejvyšší prioritou by měla být ochrana budoucího života a přijetí konceptu tak zvané biofilní kultury, o kterém mluví návrh Ústavy Země.

Japonsko se rozprostírá na několika ostrovech. Na jihu si zvířata užívají teplého podnebí a na severu se přizpůsobila chladu a ledu. Lidé si zde váží každé živé bytosti a zvířata zde uctívají. Zvláštnímu postavení se těší např. liška. Lidé ji považují za napůl zvíře a napůl ducha, který v duchovní sféře mění podoby a ovlivňuje lidské chování.

Nejnebezpečnější zvířata světa disponují zbraněmi, díky kterým přežívají v nemilosrdné divočině – ať už jde o maskované sépie, dobře ukryté hrochy, zuřivě divoké velké bílé žraloky či jedovaté pavouky a hady. Ti všichni jsou divokými zabijáky a svou kořist doslova vraždí. Přírodovědný seriál vás vezme na vzrušující výpravu po souši, na moři i po obloze a seznámí vás s neohroženými zabijáky, kteří je obývají. V divoké přírodě přežije jenom ten nejsilnější a všechna tato zvířata jsou vyzbrojena jedinečnými schopnostmi, díky nimž se usadila na vrcholu potravinového řetězce.