Přírodovědní

Dvoudílný cyklus představí okouzlující oblasti Thajska.

První lety do vesmíru nám ukázaly, jak skutečně vypadá naše planeta. Jako velké nebeské těleso, které se vznáší v temném, nekonečném prostoru. Díky satelitům můžeme v přímém přenosu sledovat pochody, které dávají Zemi život. Oblaky hrají kritickou roli v regulaci toků energie, kterou Země přijímá a vydává. Atmosféra, oblaka, oceán a všechny organismy, které v nich žijí, jsou propojené mnohočetnými, nepřetržitě probíhajícími interakcemi. Život si prostředí, ve kterém existuje, sám vytvořil. Živé organismy se adaptují na okolní prostředí a zároveň je mění. K regulacím udržujícím rovnováhu dochází na všech úrovních. Jednotlivé cykly kolem nás probíhají stále, jen si je neuvědomujeme. Vědci dnes považují Zemi za dynamický systém, ve kterém všechny subjekty na sebe vzájemně působí. Při zkoumání tohoto super-organismu se…

Dodnes přesně nevíme, co se dělo po Velkém třesku. Zrození vesmíru byla proměna, která přesahuje hranice naší představivosti. V ochranné atmosféře Země se zrodilo cosi, čemu říkáme život a ten je na naší planetě v neustálém procesu změny – ať už se jedná o přirozené, jako je vývoj druhů, nebo změny způsobené lidskou činností, jako je třeba globální oteplování. Měnící se prostředí představuje každodenní výzvy i pro mnoho živočichů. Nové překážky si žádají nové adaptace. A i když z evoluce známe mnoho důmyslných přizpůsobení, je otázkou, zda příroda bude umět rychle zareagovat i na současné změny. Pokud chceme i nadále sdílet náš svět třeba s rosomáky nebo vidět nové generace pum v Patagonii, budeme muset změnit své chování i my,…

Vzájemné ovlivňování rostlin a okolního světa je mnohem rozmanitější, než jsme si mysleli. Vědělo se, že rostliny jsou citlivé na teplotu, sluneční záření nebo vlhkost. Díky moderním zobrazovacím metodám můžeme rostliny zkoumat mnohem podrobněji a s údivem zjišťujeme, že jejich svět vlastně ještě vůbec neznáme. S rostlinami máme některé společné vlastnosti. Mají například cévní soustavu srovnatelnou s našimi žilami a tepnami, které zajišťují oběh tekutin. Disponují také sítí k přenosu elektrických impulzů podobnou našim nervům, která slouží k přenosu informací. Vylučují hormony a mohli bychom najít ještě mnohé další shodné znaky. Třeba z genetického hlediska mají rostliny stejné geny nezbytné pro sluch jako živočichové. Ale mohou opravdu „slyšet“? … V boji o přežití si rostliny vypracovaly účinné, někdy až zákeřné metody….

V jižní Keni vznikne napajedlo jako výsledek pozoruhodného vztahu mezi slonem a termitem. Jde o vztah mezi největším a nejmenším druhem Afriky. Sloni potřebují termity kvůli živinám, které jim poskytují jejich mraveniště, a termiti se živí sloním trusem. Společně pak vytvářejí napajedla. Z tohoto neobyčejného vztahu těží jedinečné společenství zvířat – nejen těch, která se přicházejí napít a lovit, ale i těch, která žijí ve výšce sloních nehtů a pro něž je napajedlo domovem.